Proč? 13x proto

Oříšek k hodnocení. Filmařsky relativně nápaditě odvyprávěný příběh (byť scenáristická konstrukce je dost vychtěná), který v epizodách 10, 11 a především 12 a 13 dospěje k silnému závěru. Boha jeho, proč ale to skutečné drama muselo přijít až tak pozdě? Více než dvě třetiny celého seriálu jsou o tom, jak se ufňukaná přecitlivělá kravka snaží přesvědčit příčetného diváka o tom, že si za své problémy může de facto sama. Vzhledem k rozuzlení v posledních epizodách považuju za obludné, že je ten seriál vystavěný tak, že ta idea "může si za to sama" může člověka při sledování vůbec napadnout. Ale opravdu tomu tak je, protože až do těch několika posledních dílů se řeší hrozné malichernosti, které v té či oné (a mnohdy horší) podobě musely na střední potkat většinu lidí. Výsledkem tak pro mě bylo, že jsem velmi brzo začal nesnášet všechny postavy a vůbec nejvíc právě nešťastnou Hannah. Její voiceoverová teenage moudra mě ubíjela, rovněž tak i věčně zadumaný výraz jediného spravedlivého, pane Claye. Ty poslední epizody dojem zlepšují, ale faktem zůstává, že jsem se k nim dostal jen silou vůle. Malichernosti se nabalovaly a nabalovaly, až už z nich malichernosti nebyly, ale antipatie k postavám prostě zůstala. Mimochodem, opravdu si myslíte, že člověk autenticky zdeptaný takovým způsobem, že spáchá sebevraždu, bude v roce 2017 před oním aktem natáčet 13 audiokazet, kde o svém utrpení bude relativně bez emocí a leckdy i s "vypravěčským nadhledem" sáhodlouze vyprávět? A dělat u toho ladné narativní piruety jako "tuhle část příběhu si nechám na potom"? Ten seriál podává sebevraždu jako romantické gesto, a to se mi zdá velmi nebezpečné. Kdyby přišel před deseti lety, kdy frčel emo styl, měli bychom tu, tuším, o pár mrtvých teenagerů víc. (17.04.2017)

Ale jó, dobrý je to.. Je to v praxi takové divácké síto které oddělí cyniky (kterým to příjde jako zveličené fňukání přecitlivělé čůzy) od empatiků (kteří ještě dokážou pochopit-nebo prostě ví-jak složitý život umí být). Některé věci jsou pro potřeby stravitelnosti možná trochu zjednodušené. Osobně myslím, že se dalo hrábnout i kapku hlouběji. Cítím z toho trochu moralitku která vyznívá až příliš optimisticky ( v reálu by to celé bylo více ve znamení lhostejnosti, mlžení a lží)..Ale jako celek je to poměrně komplexní záležitost s univerzální výpovědní hodnotou která mě někde zamrazila, jinde zase dojala (01.05.2017)

"Hele, Pekařová, ty seš taky ledovec. A moc mě neštvi, mužskej si vždycky ví rady!" A to, i když je to ženská, jak by se mnou asi souhlasil Mach, Hanko. ___ Lidi se k sobě občas chovaj hnusně, ale tvoje reakce na to? Podříznout si žíly a vykrvácet ve vaně kvůli pár nepříjemným poznámkám? A nahrát to na kazety a kreslit k tomu mapičky, což je asi tak pravděpodobné, jakože neandrtálci přistáli na Marsu? Být děsně cool retro a hipster, nenávidět tenhle svět, odmítat všechna ta záchranná lana, která ti hází a vydávat to za normu? Co vlastně chceš, Hanko? Aby se všichni nešťastní puberťáci zabili, když se jim něco malicherného stane? Proto tomu dávám odpad. Nejenom, že je to zoufalá nuda plná přiblblých dialogů, kde hlavní hrdina hraje maximálně tím, že pootevře pusu - a ostatní zoufalí /ne/herci jsou na tom podobně - ale hlavně protože mi to připadá nebezpečně návodné. Tvé důvody k sebevraždě jsou, až na jeden případ - ale i tam by se dalo diskutovat o tvém řešení - nicotné. Vážně je tohle poselství, které chce seriál vyslat dospívajícím? Že je děsně sexy zabít se? Běžte s tím do háje! __ Pronudila jsem se všemi 13 díly, protože jsem doufala v zvrat, který tady někteří komentující popisují. Marná snaha. Už nejsem puberťák, ale byla jsem. Ty dialogy jsou naprosto zcestný! "Myslíš, že jsem dobrý člověk?" Který teenager kdy použil taková slova? ____ Ježiš, ten seriál mě tak štval. Všichni tam byli dotěrní až vlezlí. Když se člověk jen na chvíli zastavil na školní chodbě, tak ho hned chytli a dotíravě se ptali: "Jsi ok? O čem jste se bavili?" Bylo to jako by se Stepfordské paničky protkaly s eticky méně oceňovanými postavami z Nebezpečných známostí. ___ Když to shrnu: je to nudná kravina. (25.02.2018)

Nebudu tu rozepisovat, jak má seriál skvělou výstavbu děje při dvou časových linií, ani výborně zahrané postavy. Nejvíc mě zaujalo, že konečně v jednom počinu vidím středoškolský život zpracovaný reálně, tak jak skutečně vypadá. Jediné, co mi trošku vadí, jsou otevřená vrátka pro druhou sérii, kterou seriál opravdu nepotřebuje. - Tohle jsem kdysi napsal po první sérii, když vidím kam ten seriál spadnul, tak je to fakt smutné. (25.04.2017)

Tohle není tvůrčí dílo, tohle je edukativní videíčko do kvinty o tom, proč jsou drogy, znásilnění, (kyber)šikana, stalking, školní střílečky a sebevražda špatné, áno, z produkce někoho, kdo o těchhle věcech ví přibližně tak píču a čtvrt. Nemá se tudíž vůbec cenu zabývat čímkoli, co není ta velká Myšlenka ™ (třeba řešit nucenou retro stylizaci, schematičnost postav, nebo že kdokoli psal ty přemoudřelý sebeuvědomělý dialogy, neviděl za posledních pár let puberťáka ani z rozjetýho vlaku). Na první pohled je jasné, že tvůrci nemají do problematiky ani povrchní, natož hlubší vhled, tyjou z aktuálně vnímané závažnosti a o depresi, coming outu nebo mentálních problémech obecně nedokážou říct cokoli objevnějšího, než že teda existujou a jako bacha na ně, děcka. Což by samo o sobě nebylo ještě tak strašný, kdyby si svou skoro až agresivní ignorancí narativně nepodrývali to málo, co k věci říct mají. Sice je tu například patrná snaha zprostředkovat divákovi tu enormní díru a bolest, kterou po sobě sebevrah zanechává, ale i sebelepší okamžiky se zdevastovanými rodiči, kterým kvůli absenci dopisu na rozloučenou nezbývá než číst si čmáranice na stěnách školních záchodků, jsou hned podkopány samotným konceptem, který vyžaduje, aby protagonistka buďto ustavičně mlela svůj ultra vyrovnaný, stylizovaný voice-over, figurovala ve flashbacích, nebo ze záhrobí ovlivňovala současnou zápletku. Hannah se nám tu holt nade vším vznáší jako enormně otravný duch, a je nejenom neustále přítomná, ale prostřednictvím svého plánu pomsty hlavně aktivní i po smrti, ne-li aktivnější než zaživa. V jejím podání tak smrt není konec, ale brána do světa, kde to svým mučitelům konečně parádně natřete. A to nemluvě o aspektech, kde má seriál potenciál aktivně škodit, jako když detailně a anatomicky správně zobrazí podřezání žil v přesvědčení, že psychiatrická obec se plete a názornost od sebevražedné ideace odrazuje, nikoli ji podporuje, nebo když každou cestu, jak vyhledat pomoc, vylíčí jako od počátku odsouzenou k nezdaru. Ve výsledku je 13 Reasons Why něco, co svět pro svou osvětu a empatii potřebuje asi jako křesťanskou filmovou produkci o závislosti a potratech. (18.03.2019)