Jak básníci přicházejí o iluze

Málo platné, básníci stojí na prahu dospělosti ... nebo se alespoň o dospělost (či výsadu lelkovat na jejím prahu) se střídavým úspěchem pokoušejí, když se snaživě noří do bahna velkoměsta. A na jejich vizáži je to přece jenom maličko znát (stejně jako kdysi na obrazu Doriana Graye) - přes všechny nesmrtelné hlášky jejich svět už zdaleka není tak čistý a průzračný jako v prvním filmu ... počínají si pragmatičtěji a začínají kalkulovat se stranami "má dáti / dal", třebaže je nikdo nevyučuje účetnictví ... snad i proto pár momentek vyznívá maličko nuceně či křečovitě. Přesto je jejich tah na branku téměř nezastavitelný a jejich čestné místo na českém filmovém nebi nezpochybnitelné. (21.01.2021)

Naprosto dokonalá fiktivní vsuvka cimrmanovce Zdeňka Svěráka a jeho Leffinqwellův psací stůl - modifikace dle A. Bronštajna, tzv. Zajícova varianta. Geniální :D. Druzí Básníci opět servírují vtipnou a inteligentní zábavu, plnou hlášek, které mají opravdovou hloubku. Dušan Klein dokázal tyhle ingredience skloubit jako nikdo jiný. Básníci z osmdesátých let se mi po každém dalším shlédnutí líbí víc a víc. "Jak pozná chytrej člověk, že je chytrej?" "Chytrej to nepozná a blbci je to jedno." "Na každém konci je hezké, že něco nového se začíná....." (25.02.2023)

Nejlepší díl "Básníků". Od jedničky se dostal v komice ještě někam dál a s novým prostředím přišel i trochu jiný typ humoru hlavně díky kamarádům z koleje. Zvláště byly humorné ty scény, ve kterých vystupuje Mireček ("jdu vyměňovat genetické informace"). Pochybuji, jestli někdo někdy natočí lepší filmy o mládí a dospívání než jsou první dva díly "Básníků". "Klíííííííííííd". (09.02.2006)

Štěpán (Pavel Kříž) i Kendy (David Matásek) úspěšně složili maturitu, a oba pokračují dál na své studijní cestě - Štěpán studiem na medicíně, a Kendy studuje na režiséra. I když jsou papírově dospělí, stále řeší stejné problémy jako na gymnáziu - jak úspěšně prolézt ne zrovna jednoduchým studiem, a jak - to hlavně v případě Štěpána - sbalit krásnou sestřičku Jeskyňku (Adriana Tarábková)... Básnická trilogie (záměrně říkám trilogie, protože novodobé díly už nemají s původními (až na hlavní představitele) takřka nic společného) je jednou z klasik českého filmu, a i když se české televize po různu snaží tyto filmy divákovi znechutit jejich každoměsíčním opakování, stejně se jim to nepodaří. Tím čím si procházejí Štěpán s Kendym si prošel asi každý, proto je tento film mnohem srdcovější než ty ostatní. Kreatury vyučující na vysoké škole (dokonale ztvárněné třeba Janem Přeučilem či Zdeňkem Svěrákem) nejsou nikterak přehnané, i dlouho po revoluci a na žánrově odlišné škole (VUT) bych podobné typy nemusel nikterak dlouho hledat. Jo a koukám, že bych si měl trochu uspořádat pracovní stůl, řekl bych že Zajícova varianta Bronštejnovy metody bude to pravé :) (14.09.2010)

Druhá honba za zásunem byla srovnatelné kvality jako první díl. Nepříliš pohlednou Šafránkovou vystřídala podstatně koukatelnější kočička, která se zde objevila čistě jako doplněk a sexuální objekt. Dost mě bavily přednášky. Nejvíce asi kluci z ústavu duševní hygieny a jejich cesta za dosažením dokonale uspořádaného stolu. Potěšil kratší výstup Františka Filipovského, který byl znovu úžasný. Docela dobře byli vybraní i Roden, opičák a nechutně přehrávající Moravák. Humoru a hlášek jsem zde zaznamenal o něco více, než tomu bylo v předešlém filmu. Jinak snímek docela dost okopíroval první díl. Romantická básnička byla také prakticky stejná jako v prvním díle. [75 %] (15.10.2020)