Na špatné straně

Nejoriginálnější kriminálka posledních let s výborným duem Gibson - Vaughn a trademarkově neodhadnutelným scénářem S. Craiga Zahlera. Je to dlouhé přes dvě a půl hodiny a zdržuje se to už tradičně epickým prologem a scénami, které by každý jiný scénárista/režisér vyškrtl, ale právě v tom je jeho kouzlo a půvab. I když vám nekápne do noty, je jisté, že něco takového jste neviděli. Jeden z filmů roku. A jdu si konečně přečíst nějakou Zahlerovu knížku. (31.03.2019)

Noir verze Lethal Weapon. Scénáristicky košatý film o mnoha postavách, přesto však srozumitelný, temný, cynický, krutý. Od režiséra, který se nebojí jít za hranu standartů a v jistém smyslu si dělá vlastně naprosto co chce a dotváří jakýsi nový subžánr - dark alternativu Tarantinovek, kde mnohdy kralují rovněž až do absurdna zahnané dialogové pasáže. Film z jiné doby s markantními kvalitami, přesto však možná až příliš dlouhý. (13.04.2019)

Nečekala jsem až takovou poťouchlost, ale tenhle film jen formálně využívá žánr detektivky jako z partesu staré školy, aby nám v tom drsňáckém oblečku naservíroval už ne tak divácky sexy kritiku dnešního asociálního státu a nespravedlivého a krutého ekonomického systému. Hlavní i vedlejší postavy dělají zoufalé věci především z tísně a existenčních důvodů: jejich rodinní příslušníci nemají potřebnou péči a bezpečné zázemí, nemohou si dovolit důstojně žít, chybějí peníze na léky, na služby, na školy, na nájemné, na život v bezpečnější čtvrti, bez vyhlídek na dobrou budoucnost je těžké i požádat svou dívku o ruku, a když se k tomu člověk přece jen rozhoupe, chytrá dívka ho přesně z toho důvodu odmítne, psychicky zdeptaná matka po třech měsících od porodu utíká od milovaného miminka do práce, i když se z toho může pominout žalem, protože vydělává víc než manžel atd. atp. *** Kdo by čekal, že Zahler je vlastně takový Ken Loach v drsnější verzi. Ačkoli upřímně - tady sice vyhřezne víc útrob a líp si uvědomíme fyzickou stránku věci, ale je to přece jen Ken Loach, kdo nevyměkne a nechá příběh skončit bez naděje na lepší zítřky, opustí postavy uprostřed stupňovaného zoufalství (Sorry We Missed you). Ale zas je fakt, že ten Zahlerův závěr se zaslouženou masáží s výhledem na oceán lze číst i jako úsměšek a trpký žert. A pak taky, Zahler má ještě čtyřicet let k dobru, aby s tou sociální kritikou ještě přitvrdil. *~ (02.08.2020)

“We have the skills and the right to acquire proper compensation.” Jak už je u Zahlera zvykem, tak zastřešující zápletka je simplicitní a od prvních momentů jasně nalajnovaná "kdo, co, proč, jak". V zásadě by dle všech zákonitostí neměla utáhnout více jak dvou a půlhodinový film. Jenže on to ustojí a to díky tomu, jak nebývale silný je v dialozích, postavách a rozehrávání i gradaci jednotlivých situací. Což se ostatně odráží i v jeho "spisovatelské" režii; scény, jak je vystavuje on, by u většiny režisérů měly sotva pár desítek vteřin či rovnou skončily na podlaze střižny. U něj hrají prim a nechá je pozvolna nefilmově staticky plynout dlouhé minuty "kde se zdánlivě nic neděje a nemají opodstanění". Jenže mají. Ohromně z toho těží podprahová tenze, postavy a herci, kteří mají prostor předvést minimalistické výkony. Stále tedy platí, že délka a p-o-z-v-o-l-n-é tempo mají opodstatnění (tedy s výjimkou zbytečné anabáze kolem postavy Jennifer Carpenter) a že je to natolik své, až to není pro každého. Tentokrát to platí tuplem, protože nevyhnutelně to mnozí kvůli echt pravičáckým rasistickým hlavním postavám "bílých nasraných mužů střední třídy" zamění za sdělení filmu/názor tvůrce a nikoli postav. Ovšem taková je už holt doba. A nutno přiznat, že Zahler tentokrát na "trollící" strunu hraje zcela záměrně a sakra že umně (tak na 70%). Naštěstí však nepřebijí fakt, že tohle je hlavně a především na postavách vystavěná poctivá drsná kriminálka ze starší než staré školy (na 100%). (24.03.2019)

S. Craig Zahler je drsňák, ktorý sa s tým vo filmoch nepára a vždy rad niekoho rozpára. Nepíšem to preto, že by to bolo cool, alebo preto, že sa to rýmuje, ale preto, že je to pravda. Zahler servíruje tento krát kriminálku s pomalým tempom, ale s veľkým dôrazom na postavy a dialógy, ktoré tu hrajú predovšetkým prvé husle, kedže sa tu moc akcii nenájde. Fúzatý Gibson je fantasticky, drsňáci mu idú a aj keď jeho parťáka vo filmoch moc nemusím, Vince Vaughn ma tento krát bavil. S Gibson to dobre ťahá, dialogy majú niekedy väčšiu šťavu ako samotný film, ale to hlavne preto, lebo to je tak zámerne natočene. Ako som spomínal, tu sa kladie doraz na postavy a celý film je jedna veľká sledovačka v aute s jednou akciu v banke a s druhou na konci vo finálnom zúčtovaní. Niekedy by to chcelo skrátiť, pretože odbočka s Jennifer Carpenter je tu zbytočná (aj keď chápem, že chcel režisér divákov šokovať drsnými únoscami s Kretschmannom na čele). Aj keď to bolo dlhé a rozťahane, ľúbilo sa mi to. 80% - 4* (13.10.2019)