Režie:
Stanley KubrickKamera:
Geoffrey UnsworthHrají:
Keir Dullea, Gary Lockwood, William Sylvester, Daniel Richter, Margaret Tyzack, Douglas Rain, Vivian Kubrick, Robert Beatty, Ed Bishop, Alan Gifford (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Filosofická filmová opera. Evoluce a smysl existence lidstva v několika epochách, během kterých je člověk konfrontován se zlověstným a mlčícím symbolem mimozemského života. Science-fiction film, po kterém už filmové sci-fi nikdy nebylo jako dříve, a souběžně napsaný stejnojmenný science-fiction román, po němž se sci-fi literatura navždycky změnila. Jeden z největších mýtů filmové historie a společné mistrovské dílo dvou osobností svých oborů – režiséra Stanleyho Kubricka a spisovatele Arthura C. Clarka. Neopakovatelná cesta za hranice lidské zkušenosti, za hranice prostoru a času... (AČFK)
(více)Videa (5)
Recenze (1 622)
Na dnešní poměry velice náročný film (je nutné vidět víckrát), který by v současnosti komerčně neuspěl. Kubrick dává divákovi zabrat (film nemá hrdinu, chybí jasné vysvětlení), ale přesto (možná právě proto) je to takový klenot. I po 30 letech uchvacuje výtvarnou propracovaností, triky nepůsobí nijak trapně. Rozhodně jeden z nejlepších sci-fi filmů všech dob. Lituji jen toho, že jsem to nikdy neviděl na velkém plátně. ()
To fascinujúce pomalé tempo s majstrovskou veľkolepou hudbou hudobných velikánov je jedinečné, neprekonateľné, no keby som si občas nezapol zrýchlený posuv, neviem, či by bol môj finálny výsledok tam, kde je teraz. Pomerne žiadny príbeh rozvinutý do nečakane pútavého, vyše dvojhodinového sci-fi monštra, môže byť vizitkou len totálneho génia, akým Kubrick určite bol. Niektorí vizuálni mágovia, hudobní filmoví producenti by sa aj dnes červenali a Kubrick svojim vizionárskym dielom postavil latku tak vysoko, že nielenže ju v tomto rozmedzí sci-fi štýlu asi nikto nepreskočí, ale ťažko sa jej v takomto ponímaní niekto čo-len dotkne. Ja teraz len tíško závidím ľuďom, ktorí to mali tú časť pozrieť si na plátne. Asi aj preto zatiaľ (len) 85%. ()
Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Kubrick svůj snímek geniálně pojal filmovými prostředky jako skutečnou Odysseu lidstva. Není to divácky úplně snadný film, ale úžasné vizuální efekty (z roku 1968!) i celá představa budoucnosti je dokonale nadčasová, bez nadbytečných slov a s krásnou klasickou hudbou ladicí se scénami. Takový Strausův valčík v podání dvou kosmických lodí na orbitě Měsíce - prostě nádhera. Trailer:http://www.csfd.cz/film/5393-2001-vesmirna-odysea-2001-a-space-odyssey/videa/ ()
„Dave, táto konverzácia nemá zmysel. Zbohom.“ Je zaujímavé, že vizionárske diela geniálneho Stanleyho Kubricka majú povesť ťažko stráviteľných a náročných filmov a pritom to bol taký hravý a zábavný režisér, ktorý vždy rozprával „obyčajné“ príbehy, ktoré sa, ťažko povedať prečo, javili ako „intelektuálne umenie“ (horor OSVIETENIE, vojnový epos OLOVENÁ VESTA, dráma EYES WIDE SHUT). V sci-fi 2001: VESMÍRNA ODYSEA (1968) svoj štýl dotiahol do dokonalosti: dlhé minúty trvajúce scény, podmaľované „vážnou“ hudbou, môžu skutočne pripomínať umenie v tom najhoršom zmysle slova. Monolit, „viedenský valčík“, opice, HAL 9000, kosť, Clark, Oscar. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org: http://recenzie.org/sci-fi/362-2001-vesmirna-odysea-100- ()
Fantazie Stanleyho Kubricka neznala mezí. To byla první věc, která mě ihned po skončení filmu napadla. Přiznám se, tohohle filmu jsem se bál. Jednak jsem už několikrát slyšel, že tohle je film hlavně pro intelektuály (ke kterým se já nepočítám) a pak před pár měsíci, když jsem hodnotil (celkem negativně) Solaris, tak někteří se tam zmiňují, že to je něco jako 2001. A dnes, po 42 letech od vzniku tohoto filmu, jsem jej konečně zhlédnul. A hodnotím jej dost kladně. Ze začátku jsem si říkal, co to sakra je, proč to tak je, jaký to má smysl (scéna úsvitu lidstva), ale jakmile se film přehoupl dál, tak má mysl začala skládat kousky jako puzzle až jsem nakonec… pochopil? Nepochopil? To u tohoto filmu je strašně těžké říct. Nicméně, co můžu říct je to, že jsem pochopil, proč tam byl ten úvod s opicemi. Další věc, kterou bezpochyby každý zná, je ona slavná, působivá, leč dnes mnohými zneužívaná znělka. Ale přesto, že já ji slyšel už tolikrát a většinou to bylo míněno parodicky, mě dokázala ohromit. Určitě si seženu prodlouženou verzi a znovu se podívám, protože tohle je klasika. Ano, navzdory tomu, že filmu dám "jen" 4 hvězdy (místy jsem se nudil) mně nedělá problém označit tohle dílo za klasiku. UPDATE: Po přečtení knihy musím chtě nechtě zvednout hodnocení - mnoho věcí se mi teď jeví mnohem jasněji a vlastně mám chuť si to pustit znovu s tím, co už (díky knize) vím. Ano, snažím se zde napsat, že pokud si nejdříve přečtete knihu a pak se podíváte na film, tak budete mít výhodu. ()
Galerie (326)
Photo © 1968 Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)
Zajímavosti (242)
- Najobľúbenejší film Toma Hanksa. (MikO_NR_1909)
- Stanley Kubrick oslovil Arthura C. Clarka s tím, že chce natočit „všemi známý sci-fi film“. Clarke navrhl svou povídku "Hlídka", kterou napsal roku 1948 do soutěže, pořádané BBC. Povídka obsahuje nález mimozemské konstrukce na Měsíci. (HellFire)
- Pro film byl vyroben i samostatný model planety Jupiter. Model kosmické lodi pro vnější záběry byl dlouhý 18 metrů. (GilEstel)
Reklama