Kapitán

"Takže vy ste desiatnik??" Krásna vojnová lahôdka, ktorá prišla ako blesk z jasného neba. Nemci posledné roky sebareflexne natáčajú realistické vojnové filmy bez príkras, presne tak ako sme kedysi za komunistov o tom snívali. Vtedy bol kvalitný vojnový film vzácnosť, drtivá väčšina filmov bola natočená podľa šablony Nemec-vrah , Rus- hrdina...V tomto výbornom filme sa nám predstaví pestrá paleta rôznych pováh, tak ako to aj v skutočnom živote chodí. Trochu som sa pousmial, keď až po 24 minútach nabehol v doprovode zaujímavej hudby názov filmu "Der Hauptmann". Netradičné, ale veľmi efektívne. Nespomínam si, ale myslím, že som doteraz v žiadnom filme nevidel rozoberať tému zabíjanie nemeckých zajatcov Nemcami...Čiernobiela farba filmu neskutočne sedí, jeden farebný záber sa objaví až v samom závere. Divák si od hlavnej postavy drží odstup, čo je logické, keďže robí svinstvá, ale na druhej strane je v napätí, pretože čakáte kedy ho niekto alebo niečo prezradí...Je trochu škoda, že nám režisér neponúkol záver tak ako sa skutočne stal. Ten filmový záver je fajn, ale radšej by som videl v závere jeho popravu. Po skončení filmu ešte chvíľu vydržte, nasledujú pomerne veľmi originálne titulky s výbornou scénou jazdy filmových prestaviteľov dnešným moderným mestom. 100%. (17.09.2018)

„Takže gestapo udělilo kapitánu Heroldovi právo na několikanásobný zjednodušený vojenský soud a přebírá veškerou zodpovědnost?“ Co dokáže uniforma…trochu jsem měl obavy, aby to nebyl jen táhnoucí se černobílý evropský art. Opak byl pravdou! A černobílý obraz podívané jen přidával. Hlavní „hrdina“ se prakticky hned od převléknutí začne chovat jinak. A ono mu ani nezbude nic jiného, musí totiž řadu věcí. Snažit se všechny přesvědčit o svém postavení a nehnout u toho ani brvou. Čelit silnějším osobnostem, rozpoznávat na čí stranu se má zrovna přidat a komu věnovat přízeň (groteskní sbírání si vlastní armády). Zachovávat klid a vyčkávat do poslední chvíle (zda se problém nevyřeší sám za něj), ale přitom zvládnout i rychlá a riskantní rozhodnutí. A já jen fascinovaně sledoval, kam až je schopný zajít (psychologie hlavní postavy je napsána a zahrána skvěle). Nakonec ty 2 hodinky utečou jako voda, jedinou kaňkou je pak podivných cca posledních 10 minut (včetně závěrečných titulků)…na slabších 5* to ale ještě bude. (22.09.2018)

Dvacetiletý svobodník Willi Herold je pronásledovaný zběh. Ovšem v posledních týdnech války panuje v Německu takový chaos, že úplnou náhodou najde opuštěné auto s kapitánskou uniformou. Od té chvíle je ze svobodníka Williho kapitán Herold, který bude mít dost drzosti na to, aby si založil svou vlastní jednotku a převzal velení v celé jedné oblasti. A ač je to celé neuvěřitelné, fakt se to skutečně stalo. Celý snímek je stylizován ala Schidlerův seznam. Podobná kamera i černobílý formát. To nejpozitivnější na celém příběhu je jeho originalita. Mnoho podobných válečných snímků jsem neviděl. Němci zde skutečně natočili působivé historické drama (jedno z nejlepších od nich v moderní době), které jde až na dřeň a mapuje nejen příběh jednoho člověka a jednotky, ale i motivy toho, jak se z určitých lidí stali bestie nejhrubšího zrna. Jak chaos dokázal zrodit z obyčejných lidí monstra. Herecky je to geniální a režijní vedení naprosto áčkové. Škoda, že tento snímek nebylo možné vidět v širší kinodistribuci u nás, pozornost si rozhodně zaslouží. Už teď mohu říci, že se Der Hauptmann řadí mezi TOP válečné snímky, které jsem měl tu čest vidět, a že vedle Pianisty, Schindlerova seznamu, Zachraňte vojína Ryana a Nepřítele před branami se tu pro mě zrodilo nové kvalitativní žánrové drama, které mile rád dám do své TOPky a oceňuji ho plným počtem. Jednoznačně si ho zaslouží. 85% (11.01.2019)

„POKUD NEOBELSTÍŠ SMRT, OBELSTÍ PAK ONA TEBE…“ /// Komorní, dramatickej, černobílej úvod, pokračuje komorním, dramatickým černobílým příběhem o tom, jak se dezertující voják kapitánem stal. Německo, pár dní před koncem války a život za „frontou“. Všude samej zběh, civilisti žijící ve strachu… a postupně se z toho stává silná (jako fakt silná!) tragikomedie. Silná pro to, že to k smíchu moc není. Za povšimnutí stojí nejen místy nechutně nelidskej příběh, kde bujarý veselý střídá krveprolití, ale hlavně herecký výkony (takovej Max Hubacher by to někam mohl dotáhnout…). Jednoduchý gesta a mimika často mluví za všechno. Tenhle film je pro Němce určitě větší tragikomedie, než Ztratili jsme Stalina. A režisér Robert Schwentke překročil svůj stín! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Chystám se ukázat uprchlíkům, jak Němci umí čistit tábor plnej uprchlíků. 3.) Thx za titule „tkimitkiy“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (11.10.2018)

Další variace na téma "šaty dělaj člověka", tentokráte podle skutečné události. Ona proměna vyjukaného svobodníka v sebevědomého kapitána vraždícího bez slitování byla fascinující a nemalou zásluhu měl na tom Hubacher v hlavní roli. Co se týče černobílého formátu, tak s tím jsem neměl problém, ale nemůžu si pomoct, vhodně zvolený filtr by byl lepší a filmu by dodal na syrovosti. Obešel bych se i bez artových vložek, ale těch tu zaplať Bůh tolik nebylo. Závěr se příliš nepovedl, ale ať tak nebo tak, Schwentkemu se ten úkrok od své standardní tvorby celkem vydařil. 70% (16.09.2018)