Ran

První setkání s Kurosawou. Ano, něco takového jsem čekal. Výpravné, pomalé, dobře zahrané. Kurosawa je podobně jako třeba Leone mistr obrazové kompozice. Ovšem to, co tady psal např. Tsunami X a Kaka...na tom něco je. Tragický příběh, postavy hodně mluví ( až umělecky ), ale je to trochu strnulé, příliš konzervativní. Žádné spontánní výlevy emocí, všechno to je jakoby připravené, naplánované. Ale pár silných emocionálních scén tu je ( Hidetora trhá květiny, Hidetora chce do hrobu ). Kostýmy, masky a herectví "velkého pána" Hidetory se mi především ve druhé polovině ohromně líbilo. Jeho šílenství bylo velmi působivé. A taky ta hudba... (11.04.2005)

Vizuálně moc krásný film. Nádherná výprava, překrásné scenerie, úžasná kamera. Na druhé straně dlouhá stopáž. Kurosawa měl film o hodinku zkrátit a nebylo by co řešit. Některé dlouhé pasáže se zdají být snad ještě delšími. Čili střihače střihnout za uši a všechny ostatní chválíme ;-) Jinak taky škoda, že se do zbroje postavilo tolik vojáků a přitom jsme neviděli žádnou pořádnou bitku ... (11.05.2009)

Nejlépe zpracované Shakespearovské téma (Král Lear) od Kurosawy. Vizuálně o trochu méně působivé než Kagemusha, ale jinak ještě silnější. Smutný snímek, ve kterém je jen málo naděje, což zdůrazňuje její cenu (téma naděje se řeší hned v několika variacích, od její pošetile energické podoby až po její naprostou absenci - slepec). Tatsuya Nakadai je ve výborné formě a v zásadě filmu nemám co vytknout. (23.01.2008)

Zřejmě poslední velký film vynikajícího režiséra se vrací k svárům základních lidských vlastností. V historické řadě s barevným posunem a propracovanějším příběhem se rodí nový pohled na tradiční historické téma. Někde v pozadí lze tušit složité pohyby a změny v japonské skutečnosti šedesátých a sedmdesátých let vrcholícího hospodářského zázraku. V tomto ohledu se vybavují dobové souvislosti např. kolem vzniku Vančurovy MARKÉTY LAZAROVÉ. Doba, která vylučuje silné charaktery a velké příběhy, je vcelku přirozeně hledá a nachází v minulosti, kterou je jako zrcadlem poměřována současnost. Tradiční přednosti kurosawovské filmové poetiky skvělou výpravou počínaje a "krajinnou" kamerou, která stejně spolehlivě zvládá i detaily lidského obličeje, konče, zůstávají zachovány a navíc obohaceny dokonale o možnosti nabízené barevným filmem. Výpravná podívaná je i velkým zážitkem. Jako každé velké umění. (28.08.2007)

Velice silný zážitek, ale určitě ne pro každého. Některé scény jsou sice až trochu moc natahované a rozhodně se nedá říct, že se jedná o nějaký válečný nářez (válečných scén je tu vskutku poskrovnu), ale i tak je to opravdu hodně dobrý a pozoruhodný snímek. Hlavní je tady především příběh. Pokud Vás nezaujme on, může Vám být jedno, že výprava, hudba, herci a kostýmy jsou úžasné. Sice to tak je, ale jak říkám, pokud Vás nezaujme příběh, bude to pro Vás při nejlepším jen skvěle natočená nuda. Ran Vás buď absolutně pohltí nebo dokonale zklame (a uspí). (12.07.2004)