Carnival Row

Ve fantazijní Praze 19. století s přefotošopovanými Hradčany spolu žijí lidé, negromufloni a masařky. Ubohé masařky musely qůli válce uprchnout ze své vlasti, která samozřejmě, než ji napadl zlý ISI…, tedy pardon Pakt, jen vzqétala, vůbec tam neměli 13. století a masařky se nyní jen zoufale a mírumílovně snaží asimilovat do společnosti, plně respektují její kulturu, dřou do úmoru, ani trochu neparazitují na podporách a nesnaží se, kam vlezou, bezohledně transformovat své okolí na Masařkochalifát. Negromufloni přitáhli či byli importováni ještě před masařkami odněkud hodně z jihu, samo sebou jeden renesanční vzdělanec a intelektuál vedle druhého, poctiví, pracovití a naprosto oddaní své nové vlasti, ale chudáci mají rohy, a tak mohou vykonávat jen ty nejhnusnější práce. No a lidé jsou vypatlaní xenofobní zmrdi a rasistické kurvy, jejichž jedinou kratochvílí je sužovat a týrat ty nešťastníky s tolik otevřeným srdcem. Naštěstí se i mezi nimi sem tam najde i nějaký ten vyjebaný sluníč…., tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct soucitný filantrop, altruista a správňák, v tomto případě jako vždy zoufale nehrající homokapitán a panenka pro teplouše Orlando Blow, jeden z mála uvědomující si tu hloupou omezenost, maloměšťáctví a republikánské šosáctví svého druhu a do roztrhání análu bojující za lepší, multikulturně prosluněné zítřky Sdružených barev Benettonu. V jeho spravedlivém snažení mu neméně hamletovsky kunduje, zoufalost kástingu podtrhujíc, prkenná odpornost napřesdržku, způsobující mi svědivou kopřivku mezi půlkami, kdykoliv ji vidím, nejslizštější ze slizkých štěrbin a vizuální královna septiků - Kára de Hnus. Po technické stránce je to mimo tu strašlivou kástingovou minelu hezky natočené, výpravné, odsejpající a s atmosférou, jako by Karel Ocasník napsal Nadějné vyhlídky na zakázku multikulti překorektnělé BBC, minimálně na pěkné tři hvězdy. Satanžel však ve mně zvítězily, jistěže hlubokou nevzdělaností a naprostou absencí sociálních zkušeností zapříčiněné, xenofobní malost a bigotní rasismus, tudíž to prohlásím za odporný demagogický výplach, patologickou agitku pro formující se degeneraci nových ovcí a Majora Zemana světopořádek reorganizujícího korporátního kapitalismu, na místě se pobliju se a pošlu to na úplné dno té nejsmrdutější manipulativní žumpy. (07.10.2019)

Bomba. Miluji tuto dobu. Ponuro, špínu, přítmí ulic. Takový smrádek Jacka Rozparovače s Sherlockem v jednom. Orlando je jak Luke Evans v Alienist. Penny Dreadful a podobné seriály - to miluji a ošklivou Tamzin Merchant od Tudorovců, až po Salem rovněž. Zatím nejlepší díl je třetí (jsem teprv u čtvrtého). Tak my umíme natočit takové seriály. Postarat se o dobové rekvizity - člověk žasne nad výbavou dobových domácností či apoték - každá sklenička, dekorace, obraz, koberec. Umíme šít takové nádherné kostýmy, stavět pro seriál Vikingové lodě, vyrábět zbrojení, zbraně kulisy, atd. atd. a sami neumíme pod českou kinematografí prezentovat nic jiného, než filmy, které zesměšňují postižení, povolání, alkoholismus nebo zamilované lidi. A seriály? Ordinace? Ulice? Děláte si kurva srandu? (11.09.2019)

Vypadá to jako seriál, který napsali a zrežírovali současní čeští filmaři. Jinými slovy polo amatérismus. Svět Carnival Row, jeho fungování a jeho historie, jsou naznačeny velmi povrchně (obrovské město, nebo stát?, kde se ale podíváme vždy jenom do pár stejných ulic a pár stejných domů), postavy, které jsou ve většině případů černobílé a divákovi na nich vůbec nezáleží, a celé to korunují průměrné herecké výkony. Vše působí jaksi nedodělaně, nedomyšleně, někdy dokonce až trapně, a to, co má být na Carnival Row jistou paralelou k současné migrační krizi, zanechává dojem prázdné kulisy narychlo vystavěné kolem "červenoknihovní" zápletky ústřední dvojice. Orlando Bloom (jakkoli pro něj mám slabost už od dob Pána Prstenů), je vůbec nejhorším hercem celého obsazení, zmaten, jak se ve které situaci přesně tvářit, a jediné, co opravdu zvládá, je choreografie akčních scén. Celou tuhle levně působící šarádu trochu zachraňuje vždy přesvědčivý Jared Harris, ale ani tak to nestačí... (30.09.2019)

Posledně jsem zmiňoval, že sociální podmínky pracujících v Burque jsou jako z Dickense. To jsem ještě netušil, že si z něj seriál vezme i tu nejotravnější věc: záměny identit a odhalování rodinných vazeb na poslední chvíli. Kromě rodin se zde spojily i postrachy Prahy a Londýna a vznikla jakási kombinace Golema s Jackem Rozparovačem. Zápletka je otřelá do té míry, že se vyšetřující sám stane podezřelým. Kde jen jsme to už viděli. Stojím si za tím, že série vypouštěné celé najednou svádí tvůrce k tomu, aby zacházeli s časem nehospodárně. Spoustu důležitých informací o podobě a fungování svět se nedozvídáme nebo jsou dávkovány roztahaně sporadicky, zato počáteční objasňující titulky opravdu potřeba nebyly. Jen se zamyslete, kolik world buildingu se udělá v pilotu Hry o trůny nebo v prvních 40 minutách Společenstva Prstenu. Já můžu stěží uvěřit, že jsem zhlédl osm epizod, subjektivně to vidím tak na polovinu. Jak mezidruhové soužití přesně funguje? Jistě, lidi děsí to, že jsou mytická stvoření na první pohled odlišná a hlavně vládnou mimořádnými schopnostmi, ale proč jsou tak tvrdí na míšence bez schopností, který vypadá jako oni? Navíc se tu ve třetí epizodě dostává poselství, které tvůrci asi nechtěli, a to že milenci různého druhu spolu mohou být hlavně proto, že jeden tak úplně nezapadá. Svůj k svému. Nechápejte mě špatně, jsou tam dobré momenty. Lidská arogance krotitelů páry a jejich pocit, že průmyslová revoluce je jediný správný vývoj, a že jsou tudíž mytické bytosti zaostalé a na špatné straně dějin. Nahlíží se do spousty problémů: od legality potratů (krátká zmínka) přes ochranu hranic, multikulturalismus (spíš mezidruhové soužití), společenské rozvrstvení a stratifikaci, sebemrskačství jako prvek zbožnosti, biopolitiku (operace polovíl), kontraproduktivnost atentátů. Ale nikdy se neřekne nic hlubokého, jde jen o nátěr. Jared Harris je tradičně charisma samo a faun Agreus Astrayon (David Gyasi) je na seriálu nejspíš to nejlepší. Nemůžu říct, že nejsem zvědavý na potvrzenou druhou sérii, ale to, s jakou vážností se celá věc bere, jak bez humoru seriál je, to přesvědčení, že provádí nějaký hluboký společenský komentář – když opravdu neprovádí –, dělá z první série jen průměrnou velkoprodukci. (29.05.2024)

Velmi povedená a dospělá fantasy detektivka, která má jak fungující a sympatické postavy, tak hezky promyšlený a netradiční svět. Bloom je tady super, líbilo se mi že to nakračuje kolikrát směrem k hororu, a je tu i funkční politická linka, která zřejmě bude mít větší dopad v další sérii. Za mě parádní skloubení různých žánrů a těším se na další řadu. Slušné 4 hvězdy. (24.03.2023)