Limonádový Joe aneb Koňská opera

Limonádník je neutuchajícím gejzírem nápadů, gagů, perzifláží a parodií. Zvláště dnes naznačuje, kudy vlastně běží hranice mezi skutečným humorem a konzumním bavičstvím. Pokleslost někdejších rodokapsů (románů do kapsy) tu opakovaně dostává inteligentní, odlehčený nářez. Úžasné jsou scény hospodských rvaček, které si v ničem nezadají s klasickým westernem. Limonádníkova unylost, umocněná obsahovou vyprázdněností zvláště vypečených obratů pokleslé literatury, dětinná démoničnost HogaFoga, osobité vegeteriánství Hlinomazovy role, vypočítavá okázalost ctnosti a rádoynedotčenosti Joeovy zaslíbené, skvostná závěrečná scénka filmu, naznačující, v čem že je kouzlo pojící skvrny velikosti mexického dolaru ... Kdo se umí smát, začne hned na úvod filmu, a nepřestane dost dlouho po jeho skončení. Odchází nejen pobaven, ale i posílen. ... (25.08.2007)

Som dosť opatrný pri zaraďovaní komédií, paródií a iných "ľahkých" žánrov do mojej Top 100. Našťastie u Limonádnika je opatrnosť úplne zbytočná. Je to jeden z mála filmov, ktorý, podľa mňa, prekonáva i svoju literárnu predlohu. V tvorivom tíme dali o sebe, okrem režiséra a hercov, výrazným spôsobom vedieť aj kameraman, trikári, kaskadéri a ďalší. Hudobná zložka, poskladaná z chytľavých melódií a priliehavých textov, je jednou nohou trojnohého stolíka. Napriek tomu, že Limonádnik je kultom, legendou, stále sa ešte nájdu diváci, ktorí ho považujú za priemerný western so zbastardeným koncom. Asi pijú málo kolalokovej limonády. (29.10.2010)

Specifická parodie by se měla promítat pouze českým divákům, poněvadž mám pocit, že jiní ten originální humor snad ani nepochopí. Přitom je vlastně kuriozitou, že ten nejlepší výsměch samolibým westernům vznikl právě u nás, v zemi hrátek kovbojů ušetřené. Lipský proto natočil nejen vtipný film, ale i překvapivě originálně pojatý, plný drobných perliček filmového kumštu, což se (nejen mě) určitě líbí. Odpůrců Limonádového Joea je však stále dost.. Na to jediná odpověď - originalita je vždycky na pranýři, konvence nikoho neurazí. (25.03.2006)

Při vědomí toho, že doposud Lipský stál akorát za naprosto rozbitými socialistickými sračkami, se může jevit obsahová i formální bravura Limonádovýho Joeho dost překvapivě. Nicméně při detailnějším vyšetření je vidět, že za tím stojí primárně Brdečkova předloha, vysoustružená stovkami divadelních repríz, která ještě vychází z českého uchopení westernů v rámci tehdejších trampských subkultur a rodokapsových příběhů. V době premiéry filmu bylo postavě Limonádový Joe již téměř 25 let a mnoho zdejších herců již s ní bylo spojeno divadlem dávno předtím. Zároveň je tenhle film vlastně prvním českým kaskadérským filmem (navíc v době, kdy se kaskadéři snažili jako povolání ustanovit, takže šli do všeho), což zřetelně dalo filmu velkou míru svobody během natáčení, protože ti chlapi fakt padali ze šesti metrů po zádech a seskakovali ze střech v botách na podpatku, takže nebylo třeba uchylovat se k různým střihovým trikům. A Lipský, který minimálně díky svým cirkusovým zkušenostem, byl alespoň režisér, který věděl, že z fyzického hlediska toho lze chtít po těhle lidech víc, než by si dovolili říct jiní. Co ale pořád nechápu je, jak přišel tento dosavadní břídil s tak perfektním a na rok '64 dost přelomovými záběrovými kompozicemi (odhalování skrytých informací v druhém plánu, práce s odrazy), které navíc téměř vždycky využije pro dobře vystavěný vtip. U který komedie ze 60. let, na kterou se díváte po padesátý sami doma se pořád smějete nahlas? (01.05.2022)

Roviny komediální a parodická, ve které dobro a zlo nakonec dosáhnou kompromisu, mě tolik neberou, protože jsou tu jiné, mnohem zajímavější. Oblíbená metoda Karla Zemana virážování (Kojot Kid Matuška na skalním ostrohu je top), plenky českého kaskadérství, němá herecká etuda barmana Menšíka i ta výmluvná mistra Kopeckého či světe, div se, muzikálová čísla. Henry Fonda možná padal smíchem ze židle, ale teď už by mu s Horácovým blackface a Joeho propagováním nápoje s vysokým obsahem cukru raději zmrzl na rtech.. (30.06.2022)