Tři veteráni

Sice přijde konec poněkud unáhleně a poslední desetiminutovka vypadá jako kdyby až do té doby rafinovaným scénáristům došly nápady, jinak jsou ale Tři veteráni oprávněně řazeni mezi pohádkové kultovky a já jsem moc rád, že jsem si tuhle komedii konečně dopřál. Oldřich Lipský během svého režisérského působení snad nikdy nesáhl vedle. Hlavně triky v jeho filmech vypadají naprosto nadčasově. Smekám. (09.12.2020)

Jeden z mnoha filmů, které jsem v dětství miloval (btw. tehdy jsem toužil po tom růžovém klobouku), ale nově už je moc nemusím. V tomto konkrétním případě se mi to zprotivilo jednak neustálým reprízováním v televizi, kvůli němuž to člověk zná už nazpaměť, a jednak mi ten svěrákovský humor přijde spíš nevtipný, někdy až trapný (a děti - obzvlášť ty dnešní - tam podle mě nemají šanci pochopit hromadu věcí, všechny ty narážky na politiku apod.). Myslím, že mám asi obecně k Lipského filmům dost rezervovaný vztah, kvůli kterému si k nim už asi cestu budu hledat jen těžko. (28.12.2021)

„Tu bude pšenice.“ – „Tu bude válka!“ Zvláštna rozprávka, ktorá mi psychedelicko-surrealistickou atmosférou ako malému spôsobila nejednu ťaživú nočnú moru. Pamätám si, že som mal jarné prázdniny a poobede v telke dávali trojicu strašidelných dôchodcov, zmutovaný nos, hororový nočný les... Ufff. Spätne ale oceňujem práve onú snovú zvláštnosť. Film na niektorých miestach pôsobí lacno. Rozpočet bol zrejme nízky (biedne masové pasáže, smiešne bojové scény) a tak čo sa týka kostýmov a rekvizít, proste dali dokopy všetko, čo sa im podarilo splašiť. Dokopy to spolu vôbec neladí, ale paradoxne aj práve vďaka tomu snímka pôsobí originálne, zábavne a osviežujúco. Takže uprostred námestia trónia tri, nuž, kadibudky (dnes toitoi). V inej scéne sú na scénu zázračne pričarované cigarety Camel (!). Jazdci na koňoch vydávajú zvuky ako policajná siréna. Povedal by som, že takto wtf by to dopadlo, ak by Troch veteránov nakrúcal Terry Gilliam, ale vlastne on už minimálne jednu rozprávku nakrútil a zďaleka nebola až taká divná (Kliatba bratov Grimmovcov). K tomu chytľavá pesnička. Scenár sám osebe síce nie je nijaký extra zázrak, ale má skvelé hlášky („Tak to nech rozečtený a uhni.“) a dialógy a plno dominantne šialených nápadov (plácačky na muchy, frňákovník). (01.01.2005)

Polopatická pohádková fraška jakoby z dílny Járy da Cimrmana. 1) Pohádka pro dospělé nebo pro děti? Děti cimrmanovský humor asi moc nechápou. Dospělé patrně nenadchne polopatická naivita mravních ponaučení, kterými Werich, ani Svěrák s Lipským nešetřili. 2) Film zaměstnal tvůrčí špičky tehdejší doby - od cimrmanů, Lasici a Satinského, Hrušínského, Somra, skladatele Uhlíře až po Jana Švankmajera, a je to vidět. Typicky cimrmanovské pojetí a vtipy jsou vskutku nesmrtelné. 3) Přesto však to není film, který bych si pouštěl opakovaně nebo u kterého bych seděl pribitý na židli. Ani neumím přesně vyjádřit, proč. (08.08.2009)

Klasická česká pohádka podrobená trojímu převyprávění ve svém filmovém tvaru dospívá k vrcholu, který si podržel celou řadu významných rysů cimrmanovské poetiky. Skvělé gagy doprovázejí i nečekané zvraty a vítězství dobra nad zlem je právě tak nesporné jako autorský vlídný úšklebek, jímž je provázeno. Výstižné charakteristiky - byť nepřímé (mávátková scéna, postmoderní líčení dotčeného království) -jen dále prohlubují jeho nespornou lidovost (všeobecnou diváckou přístupnost). Prolíná se tu kvalita námětová, scénáristická, režijní i herecká. Výsledkem je zážitek, na který se nezapomíná ani po letech a je většinou diváků opakovaně vyhledáván. (27.01.2008)