Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jde o vůbec první film, vypořádávající se s následky na těch, kteří přežili koncentrační tábory nacistického Německa. Sol Nazerman, prodavač v zastavárně, a přeživší z koncentračního tábora se vyrovnává s hrozným vnitřním konfliktem. Zcela pohlcen newyorkským ghettem, trpí Sol ve vracejících se vzpomínkách. Ve vzpomínkách srovnává chování lidí v koncentráku s chováním sousedů v ghettu. Ačkoliv jsou vzpomínky v některých bodech nepřesné, jejich pointa je zachycena výtečně. Vše vyúsťuje v niterný konflikt - podlehnout stejným bezprávím, jaké již jednou se svou rodinou přetrpěl, nebo vzepřít se bezpráví. (Fary)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (40)

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Tak jako některá žena může být překrásná, je tento film přesmutný. Jakoby chtěl symbolizovat veškerou bídu první poloviny minulého století. Být zastavárníkem vyžaduje určité předpoklady, především žádný soucit, sympatie, náklonnost k žádnému zastavujícímu. To by obchod brzy zrujnovalo. A to našemu zastavárníkovi také vyhovuje, vždyť ve všech a ve všem vidí jen připomínky svého štěstí, které se během chvíle zvrtlo v naprostý zmar. Přestože sdílí svůj osud se všemi, kteří "to" přežili, je jeho mozek traumatizován (poškozen, podle Catherine Malabou natolik "plastický"), že žádné spojitosti nevidí, a když nějakou tuší, není již schopen na ni pozitivně reagovat (jakkoli by možná chtěl)... Netušený, byť očekávaný herecký výkon Roda Steigera (chválí ho každý druhý komentář, měl bych ho chválit každý), který zde zahrál roli desetiletí. ()

Aleee89 

všechny recenze uživatele

Opět jeden z filmů, ke kterému bych se asi nedostala, nebýt jeho povinného zhlédnutí do semináře ve škole. A soudě podle mála informací o něm i podle mála názorů či hodnocení, film to není moc známý. Dívá se na téma holocaustu zase trochu jinak než snímky, které jsem doposud viděla. Sleduje spíše psychologickou stránku hlavní postavy, která přežila koncentrační tábor, a to velice s citem a umně. Paralely v běžném životě se vzpomínkami na dávné hrůzy, to vše děláno stylem krátkých prostřihů, se povedly a navozují patřičnou psychedelickou atmosféru. Výkon Roda Steigera také stojí zato, ale ve výsledku byl film rozvláčnělý bez nějaké zásadní dějové linky a spíše nudil, takže i přes silné a slibné téma toho pro mě ze svých útrob moc nevykřesal. ()

Reklama

Martin741 

všechny recenze uživatele

Jeden z najlepsich Lumetovych filmov, o tom , jaxa Rod Steiger vyrovnava s nasledkami holokaustu. Holu kost, teda pradon, Klasicky holokaust nespochybnujem, a film ma genialne sceny ako u majitela zalozne preblikavaju sceny jednak zo zalozne a jednak z nazi koncentracnych taborov. Dobre ze ten nacisticky hnoj dostal cez picu ...... alke zase sa tym hajzlom zacina jaxi darit : 100 % ()

/Pablo 

všechny recenze uživatele

Přehazovačka na hlavě, zdánlivě nepochopitelné odměřené chování, německý přízvuk, prostě excelentní výkon Roda Steigera! Velmi věrohodně na mě působily paralely propojující přítomnost s minulostí. Skrze kratičké střihy se postupně v Nazermanově mysli aktivují vzpomínky, jež se proměňují v emotivně vypjaté flashbacky. Depka jak má být podtržená perfektní hudbou Quincyho Jonese. Nezapomenutelná podívaná. ()

Madsbender 

všechny recenze uživatele

"Pan Nazerman, kráčející mrtvola." Sidney Lumet, Boris Kaufman, Quincy Jones a Rod Steiger v prelomovej snímke o duševných obetiach holokaustu, ktoré sa s hrozivou skutočnosťou nikdy nedokázali vyrovnať. Komorná dráma o mužovi, Židovi, poznačenom udalosťami II. svetovej vojny, ktorý žije svoj nový "pokojný život" s rodinou v New Yorku. O mužovi citovo chladnom, ktorý prišiel o všetko a už si nedokáže nájsť cestu k novému vzťahu, ani dôvod k životu, a jediným jeho cieľom sú peniaze. Otvorená, šokujúca kritika reality súčasných veľkomiest, v ktorom Lumet prirovnáva násilie v uliciach ku krutosti nemeckých koncentračných táborov nevyberavým spôsobom, a vynikajúci Rod Steiger v roli starého muža, ktorý zvádza vnútorný boj a stráni sa bližšieho kontaktu s okolím, pričom stráca sám seba. Do toho hudba legendárneho Quincy Jonesa, a na svete je ďalší klenot Sidneyho kinematografie. 100% ()

Galerie (17)

Zajímavosti (6)

  • Sidney Lumet v tomto filmu prolomil neblaze proslulý Haysův kodex z roku 1934, který vyhnal odvážnější scény z amerických filmů. Lumet si dovolil ukázat na plátně ženu svlečenou do půl těla a americká filmová cenzura tehdy rozhodla, že "scéna je pro film důležitá", a proto může na plátně zůstat. (Kroup4)
  • Většina filmu se odehrává na západní straně Park Avenue. (Kulmon)
  • Do role Marilyn Birchfield tvůrci zvažovali také obsazení Kim Stanley. (Kulmon)

Reklama

Reklama