Pašerák

Jsou režiséři, které člověk pozná podle jejich obrazového rukopisu, ale Clinta já poznám podle jeho vyprávěcího stylu. Lidskost hlavního hrdiny, která se postupně a pomalu v průběhu příběhu tvaruje a s blížícím se finále emotivně graduje. Clint si samozřejmě svou postavu dokáže sám sobě přizpůsobit tak, aby působila věrohodně. Musím ho však pochválit i za Bradley Coopera, který tady nemá až tak prostoru, ale jeho postava i za krátký čas se mě dokázala dostat pod kůži. Naopak mě hodně zkalmalo, že Andy a Clint neměli jednu větší společnou dialogovou scénu, to by si tito dva pánové zasloužili a velectěné diváctvo užilo. (08.04.2019)

Pomalé vyprávění je Clintovi Eastwoodovi vlastní a ani si nemyslím, že čím je starší, tím je to vyprávění zdlouhavější. Pašerák je atmosférou hodně podobný Gran Torinu a tam byl Clint přeci jenom o deset let mladší. Jedinou nevýhodou filmu je ale fakt, že tím pomalým vyprávěním ani po půl hodině nemáte dojem, že by film vládnul nějakým důmyslným příběhem. Na Clinta ale i tak koukáte s chutí a sledujete každý jeho závoz, který napříč Amerikou zařídí. To, že je naivní až běda, berete s rezervou. Přeci jenom to totiž má jistý náboj a ten klid a jistota v jeho duši je až neuvěřitelná. Divákovi se pak ani nechce věřit, že Clintovi je tady skoro devadesát, když se prohání nekonečnými silnicemi v americkém jeepu. To se někdo má… (03.07.2020)

Breaking Děd. Z rodinné linky hledání cesty ke smíření vyvěrá neoriginalita a vyčpělost, ta protizákonná je stejně naivní jako podloudník Earl, který si až do třetí fušky myslel, že po Státech vozí na korbě tortilly na burritos. Eastwoodovy hlášky a pojmenování objektivních potíží jeho generace se stále více kvaltujícím světem jsou pak jen slabou útěchou. Účel totiž ne vždycky světí prostředky.. Jedna věc se však Clintovi musí nechat. Drží svůj tvůrčí standard ve věku, kdy už já neudržím ani moč.. (10.07.2019)

Nevěřil jsem že na to Clint herecky ještě bude mít, ale ten člověk je prostě démon. Tam kde ostatní sedmdesátníci hoří jako papír a často se spíše ztrapňují, on ve svých necelých 90 tasí ten svůj šibalský úsměv a na trase mezi Mexikem a severem Ameriky vozí kokain. V podobné roli bych jej rozhodně nečekal, ale děsně mu to tady sekne. Bradley Cooper dostane na cestu nejedno poučení, které si holt musí vyslechnout. 75% (28.03.2019)

Tohle je problém vaší generace. Jak nemáte internet, neotevřete si ani konzervu! Viděl jsem všechny filmy Clinta Eastwooda od roku 1964, kdy natočil Pro hrst dolarů, ale ještě nikdy mi jeho postava nebyla tak sympatická, jako zde (konkurovat může snad jen Bronco Billy či Walt Kowalski). Jeho Earl Stone, jako vášnivý pěstitel lilií, milovník žen i dobré hudby, hrdina korejské války a hlavně - pašerák drog, si vás omotá okolo prstu. První polovina snímku je taková lehčí, Clint zde hláškuje jako o život a MEZEK se nese v téměř humorném duchu. Zbylá část filmu pak hodně potemní a silný závěr už je takovým mistrovým know-how, na které je divák zvyklý. A jestli to byla Eastwoodova definitivní rozlučka s herectvím, tak odešel na vrcholu. Parádní old-school. Díky! (24.03.2019)