Tenká červená linie

Zachraňte vojína Ryana, Tenká červená linie, Černý jestřáb sestřelen. Filmy úplně o něčem jiném a přesto tolik srovnávané. Ryan je o druhé světové, odehrávající se v Normandii, Linie úplně jinde a Černý jestřáb o Somálsku proboha. Nechápu tedy komentáře typu je to lepší/horší než Ryan, v Ryanovi bylo to, tady zase ono. Já říkám hovno. Jestli chcete srovnávat, srovnávejte o podobně zaměřených filmech. Jasný? Tak jsem to ze sebe dostal a můžu přejít k samotnému hodnocení. Mě osobně se film líbil více než Ryan :D (Ne, samozřejmě si dělám prdel, já srovnávat nebudu). Jedno jsem nečekal. To že se Linie vydá filozofickou stránkou. Co s člověkem udělá taková válka. Na co voják myslí během přenocování. Na koho. Jaké jsou vztahy mezi jednotlivci. Tím je tento film vynikající. A vynikající válečný film by měl mít odpovídající hudební složku. Hans Zimmer složil nádhernou hudbu, která je má oblíbená (spolu se Skálou, Gladiátorem a Černým jestřábem). Terrence Malick je pan režisér. Linií to jen potvrdil. (30.12.2005)

Režisér zřejmě bere ono slovo válka jako abstraktní výraz, což samozřejmě není vůbec špatné, jelikož můžeme vidět onu otřepenou frázi: Válka je svinstvo, v trochu jiném světle než obvykle bývá možné ke shlédnutí. Ze začátku jsem se kupodivu trochu nudil, abych pochopil kam tím autor míří a nakonec byl naprosto uchvácen onou atmosférou, kde jsem si připadal jako voják ležící s puškou M1 Grand v poli, ve kterém se nachází kupa japončíků a nejen jich ale i různé havěti a je jen na mě jak se onoho úkolu přežít zhostím. Možná si všimnete přespříliš hereckých hvězd, ale vězte že ony herecké hvězdy typu Travolta, Clooney a řada dalších se objeví v rolích, které jim opravdu padnou, tak maximálně v jedné nebo dvouch scénách. Fakt je, že hlavní hrdina je jen jeden v podstatě, on sám jako by vypadnul Sokratésovi z huby a mluví zajímavě filozoficky a nutí diváka nad onou myšlenkou samotného filmu přemýšlet. Samotný film nelze absolutně s ostatními srovnávat jelikož nebere válku jako takovou, ale o hodně zajímavější, tak jak si to Terrence Malick určitě přál a stojí za to nad tím na konci filmu zauvažovat kam tím mířil. --- Viděl jsi hodně mrtvol? - Spoustu. Je to stejný jako mrtví psi. Když si na to člověk zvykne. Je to jen maso, brácho. (23.12.2006)

Drsná, pomalu plynoucí, nepříjemná, frustrující, velkolepá, nezřetelná, syrová, přenádherná výpověď zdánlivě o ničem, avšak ve skutečnosti právě o tom hlavním, o co ve válce jde. Kdybych se to pokusil pojmenovat nebo jakkoli vyjádřit slovy, nemohl bych než zoufale ztroskotat. Právě ta nepojmenovaná úzkost, nesmyslnost, zbytečnost jsou tím, co odlišuje správný válečný film od trochu digitálně nakupené akční zabíječky. Postavy neuvěřitelně splývají, děj se jaksi ztrácí v sám sobě a všemu tvoří doprovod vypjaté monology, které jsou podivnou modlitbou bůhví ke komu a bůhví za co. Jedinou slabinou filmu je jeho krátká stopáž, něco takového bych dokázal sledovat věky. (06.01.2005)

Proboha proč!? Proč člověk, který umí tak výtečně režírovat, tak strašně zarputile odmítá vyprávět příběh? The Thin Red Line není klasický válečný film, což bych jako divák, jenž klasické válečné filmy nemá rád, mohl ocenit. Bohužel je to ještě něco horšího - rádoby oduševnělá nuda. Já se fakt musim smát tomu, kolik lidí považuje Malicka za velkého filosofa a jeho filmy za hluboké studnice moudrosti. Sakra práce, filosofie je vědní disciplína, ne zdlouhavé blábolivé plkání o nesmrtelnosti chrousta! Tohle bylo vážně martyrium. Postavy jdou, jdou, pak chvíli střílí, pak zase jdou, sem tam prohodí nějaké moudro ... a trvá to skoro tři hodiny. Film se snaží psychologicky propracovat spoustu hlavních postav, což se mu směrem k mé osobě skandálně nepovedlo, neboť jsem po chvíli ztratil přehled, kdo jaký žvást vypustil z úst. Natočené je to skvěle, ale Malick není moje krevní skupina. Čím víc toho od něj vidím, tím míň se těším na The Tree of Life (přičemž jsem se na něj po traileru těšil velmi). (17.02.2011)

Můj třetí Malick během čtvrt roku, a stále z toho nejsem unavený - naopak! Kupodivu má mistrův válečný epos z roku 1998 velice blízko k seriálovému BoBovi. Nikam se nespěchá, dialogy jsou promyšlené (hlavně ty vnitřní), akce je velmi zdařilá. Nejzásadnější divácký zážitek pak vedle neopakovatelné atmosféry a (samozřejmě!) nutnosti shlédnout snímek na blu-ray, obstarává pestrá plejáda známých hollywoodských hvězd. Každá z nich se na obrazovce objeví sice jen na chvíli, ale ten pocit je k nezaplacení. (17.09.2011)