Režie:
Václav MatějkaKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Martin KratochvílHrají:
Otakar Brousek ml., Karolina Slunéčková, Eduard Cupák, Josef Somr, Vladimír Menšík, Míla Myslíková, Lenka Kořínková, Miroslav Moravec, Jan Pohan (více)Obsahy(1)
I delikventní mládenec najde své místo v životě i v práci, když mu v pomohou zkušení dělníci dobrým slovem i příkladem... Výrazně nabádavý film je naivní ve svém výchovném zanícení, stěží jej mohl brát někdo vážně už v době vzniku. Zobrazení mladých lidí a jejich převýchovy, na jejímž konci se skví přijetí komunistických ideálů, však splňuje politické požadavky doby vzniku. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (20)
Zařadit se do života je pro mladého člověka těžké v každé době. Tehdy se aspoň poléčil prací, ale dneska? Jako z ráje zní dnešním mladým, že bývaly časy, kdy byla práce všude, stačilo ji jen chtít. A když vás vyhodili na jednom pracovišti, další dvě už o vás stály. Inu časy a doba se změnila a to co bylo dobré, to už se nikdy nevrátí. Tak ještě že máme o tom pěkné filmy. ()
Jo, chápu o co ve filmu šlo, ale bylo to podáno tak nudně, že mi nepomohlo během sledování ani snědení 2 pomerančů a jednoho kiwi. Normalizace tohle psychologické rodinné drama mladého kluka znormalizovala pod taktovkou Tomana léčbou prací. Divák pak chudák neví co dříve sledovat, jestli plnění plánu při šroubování skříněk v nových panelácích, nebo dospívajícícho hridnu potácejícího se ve vztahové nejistotě k matce a jejímu příteli. Brousek se docela snažil, ale mně to ze všeho nejvíce zaujalo jako exkurze do roku 1975. Hojně se natáčelo na ulicích v exteriérech a lecos stojí opravdu za připomenutí. Byl to prostě jiný svět tehdá... Dávám tedy za dva pomeranče, nudil jsem se. * * ()
Tak psychologickym dramatem bych to uplne nenazval, jako film o vztahu matky a syna to ale nefunguje uplne spatne. Mlady Brousek mi jako herec v nicem neimponuje a typove se do role mladeho delikventa take nehodi. Velkou ozdobou tohoto filmu a to po vsech strankach je Karolina Sluneckova. Film nijak nemoralizuje, ani divaky "socialisticky" nevychovava, nema zrovna svizne tempo, ale nenudi... ()
Tento vynikající snímek ukazuje, jak složitý je návrat do běžného života z " pasťáku ". Vyprávění je jemné a srozumitelné. Nezadrhává se a ukazuje vše, co v životě takového člověka může nastat. Příběh se odehrává za rané normalizace, takže např. oslava za překročení plánu je zcela na místě. Příběh poukazuje na problémy, které se naskytají a které nejsou nijak řešeny. Proto asi je také otevřený konec. Takových odvážných snímků na toto téma je opravdu velice málo. ()
Oficiální text distributora zase vyplodil někdo, kdo ten film nejspíš ani neviděl. Film je o tom, jak se maldej kluk vrací po několika letech z pasťáku a hledá znovu cestu ke svý matce, kterou ale momentálně víc zajímá její amant. Toho hrál Josef Somr a tentokrát neměl svou typickou přehazovačku, se kterou mě vždycky pobaví, ale měl paruku. Jinak ten týpek mimo jiné nastoupí do svýho prvního zaměstnání, což zřejmě někomu připadá jako těžká soc-agitka. Světe div se, ale někdy prostě mladej kluk jde po vyučení dělat to, čemu se vyučil. A že tam je nějaká krátká scéna z oslavy překročení plánu? No bóže. Kvůli tomu snad neni nutný hned označit celej film za píčovinu, která vznikla na politickou objednávku. Mně se to docela líbilo. Trochu mě zklamal takovej nic neřešící konec. Lepší 3 hvězdy. ()
Galerie (1)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (4)
- Píseň, kterou se loučí Petr (Otakar Brousek), vznikla pro film, text napsal Vladimír Merta a hudbu složil Martin Kratochvíl a nazývá se „Mám kopec smůly“. (sator)
- Poprvé spolu ve filmu Otakar Brousek ml.a Otakar Brousek st. (M.B)
- Přesně stejná zápletka (mistr dává dobré rady ve věci lásky k dívce mladíkovi a později zjistí, že jde o jeho dceru) se objevila ve filmu Tak láska začíná, který byl natočený ve stejném roce. Dokonce v obou filmech hráli otce a dceru stejní herci: Vladimír Menšík a Lenka Kořínková. (raininface)
Reklama