Black Mirror: Bandersnatch

Neustálý kolotoč, který by vlastně nikdy neskončil. Upřímně, jsem dost konsternován. Film začne tím, že má nějakou zápletku, ale vy v celku záhy zjistíte, že vlastně ji ani nemá. A hledat byste ji mohli asi zbytečně. Je to trochu magořina. Trochu více. Už jenom tím, že se točíte v ničem a vy ani nevíte jak film skončí, protože ani nemá konec a můžete to dvacetkrát měnit. A vy nevíte proč. Magořina. Ani bych neřekl, že toto předbíhá dobu. Obecně je tohle stále něco, co asi moc nezapadá do naši doby. Pokud, ale z toho uděláte takovouto magořinu, tak se nemůžeme divit. (01.02.2019)

Když váš život ovládá Netflix, můžete dělat i dost šílené a/nebo amorální věci, které by vám v běžném životě byly proti srsti. Chápu paralelu divák-hlavní postava, kdy jsou oba pouze loutkou vyšší entity zvané Netflix (ať už je to nějaká hra, cizí planeta či mimozemská forma života), která řídí jejich životy, třebaže jim dává zdánlivý pocit svobody a vlastní volby. Chápu také fakt, že tvůrci mají vytvořený určitý příběh a konkrétní dramatický oblouk, jenž má vyvolat určitou emocionální reakci, takže vás „nenápadně“ vedou k jednomu z očekávaných konců. Přesto se však musím ptát – nebylo by v rámci prozkoumávání možností média a narativních principů, k čemuž samotná futuristická premisa Black Mirror více než vybízí, lepší umožnit divákovi rozbít příběh natolik (ať už záměrně, či nikoliv), že by skončil s pátou vedlejší postavou na dovolené v Burkině Faso, třebaže bez jakékoli původně zamýšlené katarze? Podobně (blbě) jako Bandersnatch to totiž už řadu let dělají/dělali například David Cage nebo Telltale Games (a mnozí další dávno, dávno před nimi). (29.12.2018)

Gratuluji k dosažení dalšího milníku a tedy natočení interaktivního filmu, nicméně Amerika byla objevena už dávno na konzolích typu Nintendo/Sega (byť samozřejmě v mnohem horším provedení). Ačkoli Black Mirror zbožňuji a několik dílů jsem i trochu nadhodnotil, zde budu přísnější. Nehledě na mé oblibené téma videoher, nehledě na pěkný koncept hry se svobodnou myslí, příběh Bandersnatch je poměrně slabý. Nebýt možnosti diváka rozhodovat, je i samotné finále vcelku bez katarze. 6/10 (29.12.2018)

Black Mirror veľmi nesledujem, ale tento film ma zaujal. Ide o príjemnú zmenu a konečne som nemal pocit, že moje rozhodnutia menia iba časť deja, ale celý príbeh. Film má viac rôznych koncov a je zaujímavé skúsiť sa k nim dopracovať. Dobrou funkciou je aj cestovanie v čase vďaka ktorému po zlom rozhodnutí netreba opakovať celý film, ale iba jeho časť. Na plné hodnotenie to však nie je. 80 % (31.12.2018)

Bylo otázkou času než se někdo úspěšně pustí do filmu, kde výsledný děj bude záležet na vašich rozhodnutích a budete mít velkou volnost dělat si co chcete. Tohoto úkolu se zhostil kdo jiný než Netflix a jeho celovečerní film Bandersnatch, který řadí k sérii Black Mirror. Ze začátku vše působí hodně svěže, vždy jednou za čas máte možnost zvolit například to co bude hlavní hrdina poslocuhat nebo co bude dělat, ale postupem času se tyto možnosti stávají hodně repetitivní a je jednoduché uvíznout ve smyčce, kdy určité scény sledujete několikrát za sebou a vlastně jste v určitých částech hodně tlačeni k finálnímu rozuzlení, kterých je ovšem několik. Herecky a ani dějově se neděje nic moc zajímavého,ale i tak stojí tento film za shlédnutí vzhledem ke svému formátu. Ve finále nakonec nemáte tolik volnosti, kolik byste si možná mysleli, ale je to zajímavý krok tímto směrem. (08.01.2019)