Nashledanou, sbohem a amen (S11E16)

Trochu mě mrzí, že to nemělo zajímavější finále. Byl to v podstatě jeden delší díl, který skončil odjezdem domů. Ale já to stejně těžce nesl. Trvalo to něco málo přes rok, co jsem sledoval díl po díle před usnutím a teď to končí. Těžké loučení, měl jsem na krajíčku. Víc seriálů s podobným posláním. Skvělá práce, úžasné výkony, srdeční záležitost.... Děkuji. (11.10.2013)

Scénář: Alan Alda, Burt Metcalfe, John Rappaport, Thad Mumford, Dan Wilcox, David Pollock, Elias Davis, Karen Hall .. Skvělý závěrečný díl skvělého seriálu. *M*A*S*H* (15.01.2005)

Tento samostatný snímek, jenž uzavírá jeden z nejslavnějších, nejkultovnějších, nejlepších i nejpůsobivějších seriálů, je více než důstojným rozloučením se všemi postavami, které jsme mohli po 11 sezón sledovat, prožívat s nimi hrůzy korejské války, jejich osobní dramata, lásky, zklamání, neúspěchy i komické okamžiky, které odlehčují tíživost několika státy řízeného vraždění. Podobně jako u legendárního sitcomu Přátelé je poslední epizoda, resp. scéna s klíčky od bytu jímavá, tak i loučení v již opuštěném táboře 4077 je dostatečně emotivní. Věřím, že i samotní herci, z nichž se mnozí znali po celou dobu, co se seriál točil, byli skutečně dojatí a nemuseli to hrát. "Nashledanou, sbohem a amen" trvá dvě hodiny, avšak neřekl bych na rozdíl od mnohých jiných uživatelů, že by byl film nevyvážený. Je tu dostatek akce, humoru, klidu s pohodou, ale zejména kotel emocí. Každý, kdo M*A*S*H zná a viděl všechny či téměř všechny díly, musí si při finální scéně vzpomenout i na postavy, které ze seriálu zmizely, např. velící plk. Henry Blake, kapitán John Trapper McIntyre, Walter Radar O'Reilly nebo Frank Burns alias Kuní ksicht. Všichni z nich byli důstojně připomenuti v posledním regulérním díle, tudíž nevadí, že v rozlučkovém filmu je vzpomenut pouze Trapper. S nezapomenutelnou znělkou, jež mi ještě doznívá v uších, dávám 5* a půjčuji si podtitul snímku ke konečnému zvolání "Nashledanou, sbohem a amen." (06.12.2017)

Tak po skončení tohoto dílu jsem ještě dobrých patnáct minut zíral na obrazovku se slzou v oku. Tohle je prostě brilantní ukončení celého seriálu. Ten co vydržel nejdéle s čistou hlavou je rázem v psychiatrii a zpovídá se z hrůzného zážitku. Po té co se vrátí zpět do tábora, stále to v sobě nese, ale už s tím umí žít. Scéna, kde všichni na sále poslouchají, jak ztichly děla je jedna z nejlepších v celém seriálu a nakonec jak Hawkeye odlétá ve vrtulníku a uvidí vzkaz od B.J. Koho by nechal tento díl chladným bych snad ani nechtěl znát. Už jen při psaní tohoto komentáře mě zamrazí. (02.01.2007)

Ani po třetím shlédnutí nemůžu změnit názor, že jde o nejlepší červenou třešničku na tom nejúžasnějším zeleném dortu satiry, humoru, pravdy, tragédie i komedie - dort, který nezvládli udělat pejsek s kočičkou, zvládl vytvořit Larry Gelbart spolu s Alanem Aldou, jenž s veškerou možnou grácií zakončil seriál, který se snad nikdy sitkomem ani nestal. Převelice děkuji Alanu Aldovi, že nakonec nebyl schopen z filmu vystříhat půl hodiny materiálu, aby dostál původně naplánované délce, protože dle mě není ve dvěstěpadesátšestce ani jedna minuta zbytečná či navíc. Seriál MASH nikdy nebyl pouze o humoru, vždy měl něco víc, jak může potvrdit každý, kdo sledoval více jak jeden díl. Humor byl vždycky prostředek, nikoliv cíl, proto ta dojemná a melancholická atmosféra na konci jedenáctileté práce je více než na místě. Jedna z nejdojemnějších věcí ve filmu bylo sledovat, jak Čínané hrají Mozarta na pozadí probíhajicího příjmu raněných, a Winchestrův pohled, který se v průběhu seriálu stal velmi osobitým a svým způsobem velmi citlivým člověkem. ("Jsi taky hluchý?" ptá se otec Mulcahy Boha. ;"Vždyt víte, jaké jsou armády, kdy se jím snažíte sebrat jejich válku..." říká B.J. ; Víte, jak zní mír?-tichem. ) Blázinec, Hawkey, rozhlas, mír, tank, Sidney Freedman, oheň, stěhování, otec Mulcahy, B.J., Margaret a Charles, ... - všechno na svém místě i dlouhé závěrečné loučení, koneckonců Goodbye, Farewell and Amen! (05.09.2008)