Julie Lescautová

Titulní postava mi byla hodně sympatická. Nenechala jsem si ujít jediný díl. Nejsou zde žádné velké honičky a zbytečné přestřelky. Komisařka Lescautová byla obyčejná žena, která měla i své starosti a problémy a musela je řešit. Občas jsem se zasmála. Je to takový příjemný kriminální seriál. Nehledala jsem žádnou velkou hloubku a dostala to, co jsem přesně chtěla. (19.03.2009)

Sladký francúzsky humus s kravou v hlavnej úlohe. Strašne ma iritovala ako hlavná komisárka, tak aj jej kolegovia (až na vcelku sympatického černocha, ktorý na rozdiel od ostatných černochov v tomto seriáli dopadol dobre - ostatní tu robia väčšinou smetiarov). Vlastne ma strašne iritovalo úplne všetko v tomto (pseudo?)kriminálnom seriáli. Hrozne zastaraná záležitosť, akčné scény na úrovni Matelka a zvyšok vyplnený neznesiteľnými dialógmi, nepočúvateľným slovenským dabingom s Vladom Hajdu a smiešne zápletky. Vždy, keď tento zázrak omylom zapnem v televízii, mám sto chutí vyskočiť z balkóna. Bývam na 12. poschodí. (04.01.2006)

Další z francouzských krimiseriálů, tentokrát o ženě policistce ve vedoucí funkci. Hlavním kladem seriálu je především jeho věrohodnost, způsob jak jsou vykreslené jednotlivé postavy a jejich každodenní starosti, problémy s výchovou dětí, existenční problémy to vše jako pozadí vyšetřování závažných i méně závažných případů. Podobně jako u seriálu Žena zákona nechápu to nízké hodnocení. Tento seriál snese srovnání s kterýmikoli německými nebo americkými krimiseriály a mnohé z nich právě svojí věrohodností předčí. U tohoto seriálu se prakticky nesetkáte s debilními scénami, kdy celé policejní komando napochoduje předními dveřmi a pachatel jim uteče zady. Pak následuje nesmyslná honička, při které se zničí spousta aut, spotřebuje se spousta střelného prachu a teče spousta krve. Je vidět, že lze natočit dobrou detektivku i bez těchto nelogických a zbytečně vykonstruovaných scén. Kvalitní jsou i herecké výkony pro nás většinou neznámých herců. Proto dávám 4*. (12.02.2012)

Nejraději bych dal odpad, ale možná už ani ta jedna hvězdička není vzhledem k mé alergii k tomuto veledílu úplně objektivní. I když možná ano. Můžete mi někdo prosím (na kolenou vás všecky prosím!!) vysvětlit, co má být na tomto seriálu zajímavého a zábavného? Děj se v každém díle strašlivě táhne, dialogy jsou nudné stejně jako postavy, které jsou nezajímavé stejně jako vizuální zpracování. Tento seriál je jedním z důvodů, proč se už dlouho vyhýbám televizi. (19.08.2012)

Tento seriál patří k dílům, která nejenže nenudí, ale navíc i prozradí ledaccos podstatného i o době a společnosti, ke které se vztahují. Má-li nějaký problém, spočívá v neúnosné délce (hodně přes 60 epizod) a postupné únavě původního konceptu (oproti MASHI, který se prosadil zřejmě Aldovou zásluhou právě touto schopností) plynoucí i z mimořádného časového trvání. Postupně z něj odcházely hlavní postavy (zejména to platí o původním komisařčině manželovi a nakonec i představitelce mladší dcery a naopak dosti bezvýrazném představiteli druhého partnera). To by však nemělo setřít jeho hlavní klady: feministický koncept, dokonalou kresbu prostředí, schopnost reflektovat problémy velké i komunální periferní pařížské politiky, velmi neidylické líčení francouzské policie i antifeminních poměrů, které v ní v té době panovaly. Véronique Genestová v Lescautové evidentně našla svou životní hereckou příležitost, jak naznačuje stoupající bravura, s níž svou postavu zvládá; velkou předností je působivé srovnávání ženského a mužského myšlení i výhod ženských přístupů, pro které v převážně mužském světe zločinu chybí často elementární pochopení. I chod jejího komisariátu se silně blíží realitě; vraždy se totiž nepáchají nejen každý den, ale i týden a často i měsíce. Jímavé je i líčení komisařčina soukromí: její soužití s dospívajícími dcerami je ve zvoleném pojetí působivé i věrohodné. JULIE je jistě seriálem lehké Múzy; je to ovšem kvalita, která je víc než následováníhodná. (03.02.2008)