Věčný svit neposkvrněné mysli

„Končí to. Za chvíli bude po všem.“ - „Já vím.“ - „Co uděláme?“ - „Užijeme si to.“ Na snímku mám rád, že ačkoliv jde o hodně pocitový film, divák u něj musí i přemýšlet a být ve střehu. To proto, aby se ve všech těch fantazijních představách, vzpomínkách a časových přeskáčkách neztratil. A baví mě, že se u filmu s každým dalším zhlédnutím (prozatím jsem viděl 3x) chytám zas o něco víc. Na rozdíl od jiných nepoznám, kde přesně končí Kaufman a začíná Gondry, ale to je myslím úplně jedno, protože spojení těch 2 přineslo na plátno jednu z nejoriginálnějších a nejpovedenějších romantických žánrovek vůbec. I za velkého přispění luxusního hereckého ansámblu, a to nejen skvělé dvojky Carrey-Winslet, ale i herců ve vedlejších rolích (hlavně Dunst a Wilkinsona). Tuto hořkou, smutnou, ale i vtipnou a příjemnou studii vztahu 2 zcela rozdílných lidí jsem si oblíbil natolik, že už o 5* nemám pochyb. „Nejseš nějakej stalker?“ - „Nejsem. Tys oslovila mě.“ - „To je finta z příručky stalkerů!“ - „Stalkeři mají příručku? Tu si musím nastudovat.“ (14.07.2008)

Úžasně scénáristicky vybroušený diamant, který je dokonale natočen. Scény v kterých Joel (Jim Carrey) pomalu zapomíná jsou dokonale střiženy a kamera v nich nemá naprsoto žáadnou chybičku!! Herecké obsazení, hlavně božský Jim Carrey a skvělá Kate Winslet , je opravdu výborné a role skvěle trefené. Některé scény jsou skvěle úsměvné a nechybí troška sarkasmu. Podle mě je to jeden z nejlepších filmů minimálně tohoto roku. Taková cesta do hlubin partnerského vztahu a příběh osudové lásky. (01.09.2004)

Tohle je naprosto geniální film. Těžko věřit, že Jim Carrey nechá svůj komediální talent ve skříni a vrhne se na vážnou roli. Spolu s Kate Winslet tvoří harmonický pár, který vám dá ze začátku najevo jasný pocit blaženosti, aby vás vzápětí uvedl v omyl. Nevim, jak to Gondry (kdo to sakra je!? :D) dokázal, ale připravil mírně nevyzpytatelný film s mnoha skoro neuvěřitelnými zápletkami, které si budete užívat po celou stopáž snímku. PS : Toto bych vážně nečekal (https://www.youtube.com/watch?v=KNihHGBjwvI)...90% (08.09.2013)

„It’s gonna be gone soon.“ Vyprávěcí strukturou nesmírně ambiciózní rozchodové drama, které stejně jako všechny ostatní filmy podle Kaufmanových scénářů dokáže intelektuálně oslovit, ale nikolik emocionálně zasáhnout. V jádru jde o ten nejtradičnější příběh rozpadu jednoho vztahu. Ona již zapomněla. On by rád zapomněl také, ale při konfrontaci se šťastnými vzpomínkami si uvědomuje, že definitivní konec ještě nechce. Alespoň ve vlastní hlavě tak provádí revizi vztahu a snaží se poučit z dřívějších chyb. Jenomže tento vnitřní proces zapomínání a rozpomínání je s neskutečnou tvůrčí invencí a s takovým množstvím vizuálních vtípků, že se napoprvé nedají pobrat, externalizován. Joelovi jeho vzpomínky doslova mizí před očima. Ve snaze uniknout před zapomněním chaoticky bloudí bludištěm vlastní mysli a společně s myšlenkovým konstruktem své přítelkyně se snaží najít útočiště (neustálým sebereflexivním upozorňováním na skutečnost, že Clementine je dívkou snů, která svou nepolevující energií mění životy druhých, je zčásti relativizován stereotyp „manic pixie dream girl“). Zní to šíleně, ale přestože film začíná koncem a je vyprávěn v několika rovinách reality paralelně (jedna běží lineárně, druhá pozpátku), nemáte problém se v něm zorientovat právě díky tomu, že se po celou dobu zakládá na známých myšlenkových vzorcích a emocionálních stavech. Věčný svit neposkvrněné mysli vypráví velmi sofistikovaně o velmi jednoduchých věcech, čímž sice maskuje jednorozměrnost postav a banalitu nesených pravd, ale stejně tak je těžké nenechat se svést příjemným myšlenkovým cvičením, k němuž nás vyzývá. 90% Zajímavé komentáře: Melies, oli.G, RAiken, cross, LarryW, derryl, Fill16 (08.04.2006)

10 / 10 Prvé zhliadnutie tohoto filmu ma zanechalo v miernych rozpakoch. Bol som uchvátený jeho vizuálnou stránkou a hereckými výkonmi, no dej sa mi zdal až príliš komplikovaný, chaotický a poprekrúcaný na to, aby niekoho skutočne chytil za srdce. Nedalo mi to a vybavený predchádzajúcou skúsenosťou som navštívil kino ešte raz. Pane bože!!! Všetko zrazu do seba krásne zapadalo, na povrch začali prenikať dovtedy nepovšimnuté detaily a vlna emóciami nabitých scén, prvý krát utlmená všeobecným zmätkom vládnucim na plátne, ma doslova a do písmena prišpendlila k sedadlu. Snáď v žiadnom inom filme sa scenár a réžia tak dokonale nedopĺňajú ako v tomto majstrovskom diele. Charlie Kaufman a Michel Gondry nás sprevádzajú dejom s neochvejnou istotou a priam detskou hravosťou, vybrnkávajúc nám na nervy svoju veselo-smutnú melódiu. Tým sa dostávame k ďalšej dôležitej časti skladačky, ku zvukovému sprievodu Jona Briona, ktorý svojimi úspornými a jednoduchými melódiami perfektne vykresľuje pocity a myšlienky hlavných hrdinov, pričom sa (úspešne) snaží na seba pútať čo najmenej pozornosti. Jednoducho povedané, Večný svit nepoškvrnenej mysle je film, ktorý treba vidieť minimálne dvakrát. Berúc do úvahy jeho nesporné kvality, nemal by to byť problém. (29.12.2004)