The Wire - Špína Baltimoru

// Season 1 - Hra na kovboje a indiány nikdy nebyla lepší. 100% Season 2 - "Boy, them Greeks and those twisted-ass names. Man, lay off the Greeks. They invented civilization. Yeah? Ass-fucking, too." 90% Season 3 - "I caught him, Bunk. On the wire. I caught him. He doesn't fuckin' know it." 90% Season 4 - "A wise man does not burn his bridges until he first knows he can part the waters." 100% and a fucking A+ Season 5 - "The dead men don't care." ne a ne a ne, ta poslední řada prostě nedopadla podle mých očekávání a je to škoda, hrozná, protože rozehráno to bylo perfektně, přetáhlo se to ale za vlasy a... "what the fuck did I do" to deserve this. 60% (04.02.2015)

Nezastírám, že v žebříčku nejlepších krimiseriálů bych upřednostnil Breaking Bad s fascinujícím příběhem morálního pádu svého hrdiny; The Wire by se ale v těsném závěru umístil za ním. Největší předností napínavého souboje gangu černošských dealerů se členy protidrogového oddělení baltimorské kriminálky je civilnost a uvěřitelnost. Scénář, který vás vtáhne do světa policistů, kriminálníků, závislých, práskačů a obyvatel zanedbaných činžáků chudinské čtvrti patří k tomu nejkvalitnějšímu, co v daném žánru vzniklo. The Wire umí neustále překvapovat, udržuje vás ve střehu a zbavuje i těch posledních iluzí o fungování spravedlnosti ve složitém systému americké společnosti, kde se kříží zájmy nejrůznějších částí státního aparátu, byznysu a politických špiček. Vítězství spravedlnosti je často relativní, upachtěné a její cena bývá vysoká. Válka proti drogovému průmyslu nemá konce a skládá se z bezpočtu drobných střetnutí, mravních kompromisů, manipulací a nátlaku. Sledování každé epizody pro mě bylo malým televizním svátkem a určitě se k seriálu budu vracet. Celkový dojem: 95 %. (05.08.2019)

"Listen carefully" The Wire naplno využívá možnosti seriálové formátu vyprávět příběhy, které pro svou komplexitu mohou být srovnávány s klasickými díly literárního realismu (Dostojevskij, Zola). Realismus, daný pozornosti věnovanou detailům legálních i ilegálních činností (mezi nimiž nevede zřetelná hranice), má přednost před tím, aby seriál plynule šlapal a držel diváka v neustálém napětí. Tvůrci si naopak si mnohokrát dovolí zvolnit tempo a věnovat zvýšenou pozornost zdánlivě marginálním skutečnostem, které však v širším kontextu mohou být klíčový význam pro životy autenticky nedokonalých postav (které nezapadají do známých typových škatulek). Zohlednění komplikované sítě vztahů, kde téměř vše viděné souvisí s něčím/někým jiným a jednotlivé úrovně (svět zločinců, policistů, politiků) se neustále prolínají, nám brání ve zjednodušeném vnímání např. policejního vyšetřování, které kromě akčních konfrontací se zločinci zahrnuje taky hromadu papírování, všelijaké kličky, využívání známosti, uplácení apod. Boj se zločinem je ukázán jako běh na dlouhou trať, v němž jsou často rozhodující maličkosti, ne heroické skutky. Nejistá cesta ke spravedlnosti vede skrze byrokratické bludiště i spleť antipatií a sympatií. Kriminalisté se musí hodně snažit, aby se nedostali do konfliktu se zájmy mocnějších. Od odhalení pachatele nikdy nevede přímá cesta k jeho dopadení. Ve hře je tolik protichůdných sil, že zločin nakonec nemusí být vůbec potrestán, což je stejně deziluzivní a pravdivé jako celá procedurální rovina seriálu. Kriminalistická práce v The Wire je v zásadě realistická díky tomu, co by hollywoodští producenti mohli považovat za komerční sebevraždu – díky pomalosti, složitosti a neustále přítomné nejistotě, že vyšetřování k něčemu povede. Fakt, že téměř každý krok je nahlížen v širším kontextu společenském, politické nebo ekonomické, také tvůrcům brání sahat po zjednodušujících vyprávěcích kličkách a usnadňovat si práci. Díky odmítání tradičních vyprávěcích schémat nemůžeme kalkulovat s tím, že se určitá postava zachová určitým způsobem, že některé postavy zaručeně přežijí do další série. Seriál je tak příjemně nepředvídatelný a dokáže i v silné konkurenci kriminálek neustále něčím překvapovat. 100% Zajímavé komentáře: Isherwood, viperblade, Ai.ma (28.04.2009)

Takhle by se měl točit kriminální seriál! Žádné moderní serepetičky nebo náhodně nalezený kus středečního rohlíku v rohu záchoda, ze kterého získají DNA vraha, ale poctivá policajtská práce, papírování, nasraní nadřízení a podobné libůstky, kvůli kterým bych nechtěl být detektiv ani za nic. Hlavní hrdinové jsou obyčejní lidé jako já nebo vy. Chlastají, nadávají, mají emoce a můžou si stěžovat sebevíc, ale mají i práci, která je baví. Já sám jsem viděl zatím jenom první řadu, ale až se někdo odhodlá a vytvoří titulky na další, jsem ochoten ve sledování pokračovat. Je škoda, že se tento seriál jen pomalu dostává do širšího povědomí veřejnosti. (16.01.2009)

The Wire za svou maskou obyčejnosti skrývá nefalšovanou tvůrčí genialitu, vykreslení práce policie i institucí s ní spojených je až fascinující, ale přitom věrohodné, syrové, komplexní, bez přikrášlení, bez zjednodušení i bez urychlování. The Wire není ani tak o lidech a jejich charakterech, jako o procesech ve společnosti, o našem systému, samozřejmě především o jeho zhýralosti a chybách (ze seriálu jako celku se vztyčuje obrovský vykřičník), ale nechybí v něm ani spousta naděje a hlavně pravdivosti a reality. The Wire je opus magnum, který sere na svou uměleckost, protože nemá potřebu si na cokoliv hrát, ani se jakkoliv diváku podbízet, je to příběh ulic v ryzí formě... Dokonalý příběh... 10/10 Dodatek po ukončení seriálu (obsahuje SPOILERY): Speciálně mě dostalo, jak The Wire poukazuje na nepoučitelnost společnosti, naznačuje, že boj dobra proti zlu nemá vítěze, ty dva elementy se mohou jen ovlivňovat a donekonečna bojovat. Ono snažení však v zádném případě není bezvýznamné, i když nikdy nebude dotáhnuto k dokonalosti, seriál nám říká, že i když svět je jakýsi koloběh (na konci vidíme, že gang má nového vůdce, ulice mají nového Bublese i nového Omara, policie má nového Danielse i nové leadery, kteří jsou vlastně pořád ti samí), nesmíme se přestat snažit... (19.01.2010)