Frasier

Výborný komediálny seriál, ktorý je však založený na trápnych situáciach, čo mi bráni si pri ňom oddýchnuť. Hanbím sa aj za Frasiera, ktorý je absolútny partnerský antitalent a v tých absurdných situáciach sa vážne chová ako magor. Ale postavy sú veľmi sympatické a dá sa schuti zasmiať v každej jednej časti. Hlavne Niles je super, ktorý ani nemôže byť z tohto sveta. (03.03.2015)

Vynikající sitkom, ve kterém, na rozdíl od většiny amerických sitkomů, chybí pomrkávání do kamery a herci opravdu hrají. Můj favorit je hlavně Niles a jeho průpovídky. Skvělý seriál. Jeden z mála amerických seriálů, který se kvalitou vyrovná britským. A nejlepší díl podle mě? Pohřeb tetičky.....She such a groovy lady, she makes my heart go haidy, heidy..........mimochodem doporučuju slovenský dabing. (08.09.2008)

Pre mňa osobne najobľúbenejší neanimovaný seriál klasického tipu. A to aj napriek všeobecnej neobjavenosti tohto klenotu slovenskými televíziami, teda až na pár príležitostných vínimiek. Je to pomerne nepochopiteľné, kedže oplýva všetkými správnymi seriálovými ingredienciami: zaujímavým prostredím, originálnymi a neilen humoru schopnými charaktermi(bratia psychológovia, opatrovateľka Dafne z Manchestru či klaustrofobicky so svojím synom žijúci postarší otec Martin), inteligentným humorom, okrem epizódnych častí aj hlavnou pomaly sa rozvíjajúcou dejovou kostrou ako aj poučením či láskou. Proste stvorený na ponocovanie pred Tv pri poháriku dobrého vyzretého vínka, podobne akým je tento seriál sám. (12.03.2007)

Když jsem si usmyslela, že si do oblíbených seriálů přidám jednoho zástupce z velké řady mnou milovaných sitkomů, vybrat ten jeden nej bylo docela těžkým oříškem. Jelikož jsem velkou ctitelkou britského humoru, logicky se můj zájem obrátil tímto směrem, jenže pak můj zrak padl na Frasiera a já si uvědomila, že pokud pro mě existuje v tomto směru nějaká srdcovka s velkým S, jsou to právě příhody dvou snobských bratrů psychiatrů, jejich povahově odlišného otce v důchodu, svérázné Angličanky Daphné, chlapy nahánějící produkční Roz, kouzelného psíka Eddyho i nikdy nespatřené Maris. Což je docela paradox, protože já vlastně Frasiera vždycky považovala víc za komedii na pokračování, než za sitkom. Asi je to tím, že tyhle postavy nikdy nebyly jen legračním strojem na hlášky, ale hluboce lidskými charaktery, které se neustále vyvíjely a tomu také odpovídaly herecké výkony všech zúčastněných, žádné významné pohledy do kamery typu "teď jsem nahodil velký vtip", ale skutečné seriozní hraní. A přece to bylo nesmírně zábavné a humorné, to že jsem ještě i v poslední, jedenácté sérii občas dostávala záchvaty smíchu určitě o něčem svědčí, stejně jako to, že se k tomuto seriálu čas od času ráda vracím a dávám si ho se slovenským dabingem, který se neskutečně povedl, na to jak dabing moc nemusím, klobouk dolů. A nejlepší na tom všem je, že ač ne svým vznikem, tak duchem svého zpracování, je vlastně tak trochu i britský. (09.11.2013)

Frasier se stal synonymem pro snobského idiota, kterého ale máme právě kvůli jeho manýrům a jeho zvláštní schopnosti zhatit vše dobré svým vlastním způsobem rádi. Kdybych si dělal zářezy pokaždé, kdy ze mě při sledování jeho činů vypadlo 'to je ale debil!', těžko by mi stačil kmen urostlého stromu. A jeho bratr, také snobský psychiatr, Niles - ten si s ním může s klidným svědomím podat ruku. Snad jen málokdo chápe, že ti dva jsou syny navenek tvrdého bývalého policajta Martina Cranea, který se po střelném zranění přestěhoval právě k Frasierovi, a jejichž třenice jsou náplní prvních dílů seriálu. Jenomže ten se, možná překvapivě, rozvinul v něco naprosto neopakovatelného, skvělého a osobitě neotřelého, co trvalo dalších 11 let (i když já měl seriál zkouknutý díky téměř každodennímu vysílání TV Cool asi za rok). Nesmím zapomenout na další skvěle napsané a zahrané postavy - ošetřovatelku Daphné, produkční Ross, pejska Eddieho (a tady bych neopakovatelné herectví snad podtrhl obzvlášť) a další ty menší, ale přesto kouzelné charaktery jako Bebe, Bulldog, Kenny, Daphina matka i brácha a další a další. Těch absurdních situací, do kterých se bratři Craneové dostali (nebo přesnější by bylo, které vytvořili), ta plejáda žen, které Frasier, jak to popsat... 'odfrasieroval' (čili pokaždé jinak a ale přesto svým způsobem stejně nakonec odradil), těch smolných náhod, souher okolností a trapasů, které často přerostly v naprostou grotesku. Ano, samozřejmě že se naskytly i slabší okamžiky a epizody (u takhle dlouhých seriálů to je snad nevyhnutelné), ale jako celek - Frasier je prostě poklad, případ sám pro sebe a bude mi chybět... (31.05.2010)