Poslední souboj

Já budu rád, když si v 80 sám zajdu na hajzlík (spíš tu už dáávno nebudu), a Ridley točí moderní historické filmy, jako by právě byl v nejlepších letech. Nechápu. On a Clint asi musej být čarodějové. Nebo templáři. Nebo ufoni. Nevim. Nicméně! Dlouho budu o tomhle snímku přemýšlet, uchvácen nejen audiovizuálem a atmosférou, ale hlavně způsobem, jak napínavě podal zdánlivě banální příběh o cti, pravdě a odvaze. P.S. To je poprvé, co si v závěrečných titulcích všímám anti-covid teamu lidí, kteří se na place musejí starat o mrtě opatření a restrikcí spojených s touhle otravnou breberkou. P.P.S. Už se někde na internetech ozvali ti stejní frajeři, kteří kdysi Vávrovi s The Kingdom Come vyčítali, že ve hře není ani jeden černoch?? [CineStar Anděl] (31.10.2021)

Když si odmyslíte, že spíše než historickou figurku připomíná Affleckova imidž současného exhibicionistického výrostka z Miami Beach, a když neřešíte, že hlavní hrdinka má vedle všech těch close-minded zabedněnců vyšší emocionální inteligenci než většina současných spirituálních vysokoškolaček, vyjde vám z Posledního souboje vtahující reflexe témat současné společnosti, bizarně zasazená do historického komorního dramatu, který vám ve finále rozbuší srdce. Protože v něm jde o daleko více než jen o hrdost a vyrovnání si ůčtů dvou zemišů. (19.12.2021)

Úžasný film. Spolehlivě skvělá režie Ridleyho Scotta se tentokrát potkala s neméně skvělým scénářem, který si s divákem nádherně pohraje. Tři hlavní postavy, tři pohledy na jednu věc... A ačkoliv se ty pohledy liší, neznamená to nutně, že někdo z nich lže. To vše navíc v dokonalém hereckém podání, s nádhernou výpravou... A samozřejmě s tím titulním soubojem. Jen jednou za čas se objeví takový biják, jehož jediný nedostatek je, že není o něco delší. (10.04.2022)

Opojně opulentní velkospektákl, nechtěně přitažlivý zejména pro diváky z našich lůzrů a hnojů, neboť věrně pojednává o tom, co by se asi tak společensky dělo, kdyby ve 14. století Pavel Liška vyprcal Jágrovi starou, když Jarda zrovna nebyl doma, protože někde kasíroval monarchu a uzurpátora za reklamu na Dyžonské kuře. A jak už to chodí, Jarda, prohlašující se za chitrého, cytlyvého a něšného romatyckého mylovňýka, to chce vyřešit na hřišti, Pavel, prohlašující se za neodolatelného donchujána, kterému se figurantky samy chtivě napichují na kůl, jen tak s mongoloidním výrazem čumí, no a pyjem dotčená pydlooká Margaryta #Onataky, která by měla držet piču u plotny, kojit fakany a starat se, aby nebyl bordel v hradním obýváku, prohlašuje, že jsou oba zkurvení šovinisti a už je akorát tak nejvyšší čas, aby ji nějaký ten zasraný seksuální predátor pasoval na rytířku. Až na to kňučení nad hřadovacími právy tady do kontextu díla hladce zapadá velmi kulantní a originální scénář, protože jeho autory jsou dva snad největší obrněnci současného filmového průmyslu, kteří neváhali nechat se i rovnou obsadit. No chudák Rydly! Naštěstí je to totální frajer. Nejen, že ve třiaosmdesáti rutinérsky zvládl ukočírovat velkovýpravnou historickou fresku, ale DOKONCE!!! i přinutil, snad poprvé v jeho „herecké“ kariéře, jakž takž hrát i doposud zcela prkenného Démona. Eflek naštěstí neměl moc času, asi měl už předtím sjednáno nějaké to neodkladné opíchávání botoxem, tudíž jeho menší role ochrnutého tymolínového slizáka filmu příliš neuškodila a dědu Rydlyho určitě tolik nesral. Docela úsměvně zajímavý je i historický podklad. Ať už to kdokoliv zromantizoval a zesvižnil, jak chtěl, padesátiletý Karůž si tenkrát nabrnknul třicetiletou pannu, což byla na středověk, kdy dodnes obvyklý, klérem dicktovaný společenský vkus běžně velel prcat hlavně třináctky i mladší, už pěkně plesnivá makrela (dnešní analogie zatuchlé šedesátky), o kterou by neopřel kopí snad ani ten nejzoufalejší či nejnasranější sok, protože by se mu pak kluci v šenku smáli. Vlastní souboj, mimochodem opravdu fantasticky udělaný a ani trochu nepřipomínající onu obvyklou skupinu hysterického šermu Bukanýři z Vizovic, se pak fuckticky odehrál mezi šestapadesátiletými geronty, zakovanými do padesáti kil železa. No, já bych řek, že to tehdy až tak svižně asi moc nevypadalo a že by frajeři pošli vyčerpáním nebo na kornatění už při klanění se „dívce“ svých polucí či při uvažování nad tím, kolik tak asi váží válečná sekera. Každopádně se jedná o další úžasný a vynikající Rydlyho historický velkofilm a scénografické orgie, a mně nezbývá, než si závěrem opět stařecky konzervativně a decentně povzdechnout, jaká je to, kurva, věčná škoda a degenerace, že se místo do takových hodnotných, zábavných a poučných děl dneska raději majoritně vrážejí prachy do furtdokolových dementních pičočalamád se svištícími Superbukvami pro dyslektické potraty uklízeček a řidičů hovnocuců. (29.10.2021)

Tak právě jsem zažil v kině Poslední souboj! Panečku to byla podívaná, ten starej blázen Ridley to konečně po letech dokázal a nadělil opět neskutečný film a příběh! Sakra, nevěřím tomu, že jsem šel dva dny po sobě do kina (první den Duna) a zažil dvakrát kinematografii na nejvyšší úrovni. Je to šílený, ale taková euforie! Film má tolik silných zpráv relevantních pro dnešní svět, což je na historický příběh úctyhodné! Je to příběh o perspektivách, pravdě, o tom, jak je každý hridnou svého příbehu a o útlaku žen, ale tak krásným nenuceným způsobem. Dlouho jsem nebyl na konci filmu, tak napjatý, jak to dopadne, doslova jsem seděl na krajíčku sedačky a modlil se, ať to dopadne dobře, tak moc jsem byl znechucen bezpravím a tak moc jsem to prožíval a byl zažraný do těch postav a jejich příběhu. Nebudu říkat finální pocity, aby nikdo nevěděl, jak to vlastně dopadne, ale vřele doporučuji. Je škoda, že zrovna dva vynikající filmy stojí v kině proti sobě a že tento film moc lidí neuvidí. Užasný herecký koncert podtržen perfektní režií a scénářem. (27.11.2021)