Režie:
Sofia CoppolaScénář:
Sofia CoppolaKamera:
Lance AcordHrají:
Bill Murray, Scarlett Johansson, Akiko Takešita, Anna Faris, Giovanni Ribisi, Takaši Fudžii, Nancy Steiner, Kei TakyoObsahy(2)
Jak se asi řekne japonsky „Stojí to za..."? Moderní Tokio ve své supervelkoměstské anonymitě. Agresivní, pulzující, nevšímavé, fascinující, zábavné i odtažité... Cizí – alespoň pro dva Američany, kteří se tady náhodou ocitnou ve stejnou dobu – a ve stejném hotelu. Herec Bob má v Tokiu natáčet reklamu na whisky, o hodně mladší Charlotte doprovází manžela fotografa. Oba si tady připadají ztracení, nerozumějí jazyku, kultuře; oba mají spoustu času – a oba trpí nespavostí. Náhodné setkání, pár společných dní a pocit blízkosti pomáhají oběma překlenout osamění v neznámém prostředí – a možná oba dva získají i něco navíc... (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (1 216)
Film skončil a zanechal ve mně smíšený pocit naprosté blaženosti a smutku zároveň. Sofia Coppola příběh z Japonska vypráví velmi zvolna, skvěle vykresluje atmosféru země, jazykově a kulturně velmi odlišnou. Zde se v jednom z hotelů setkají dva "ztracenci", kteří se cítí osamoceni a mají potřebu komunikace, potřebu naslouchat jeden druhému. Oba dva cítí k sobě náklonost a oba dva to hrají skvěle, hlavně Bill Murray, jehož výkon je umocněn tím, že jeho role je tak odlišná od jeho předchozích. Vroucných polibků, nebo stékajících slz po tváři se nedočkáte, přesto, nebo právě proto to mezi oběma nebývale jiskří.. Moc se nenasmějete, ani nebudete mít pocit citového vydírání, tenhle film není ani romantický a komedie už vůbec ne. Žánrově se nedá zařadit a nejvhodnější příměr, který mně napadá - je to prostě HEZKÝ FILM. Hezký komorní příběh dvou lidí, místama podbarvený posmutnělou ambientním hudbou. Sofia Coppola ve vztahu ke svému slavnému otci dokazuje platnost úsloví, že jablko nepadá daleko od stromu. Po druhém zhlédnutí jsem si tenhle film doslova zamiloval. ()
Musím souhlasit s Pedrem v tom, že jsem od filmu čekala hrozně moc, ale bohužel moje očekávání nebyla splněna. Ano, film je ze života, staví na výborných hereckých výkonech Billa Murraye a Scarlett Johansson, plyne prostě tak jako život, ale opravdu se v něm bohužel nic moc neděje. Rozhodně ten film není špatný (a ani bych neřekla, že by mě zastihl ve špatném rozpoložení), některá místa měl velmi dobrá, ale jako celek na mě opravdu moc nezapůsobil. Každopádně si ale myslím, že Sofia Coppola má talent a doufám že mě svým příštím filmem zaujme o něco víc... ()
Muž a žena. Oba dva jsou v cizí zemi, jejíž kultuře ani jazyku nerozumí. Oba dva se cítí osamělí, dokud se jednoho dne nepotkají v baru. Jestli vám to připomíná další romantický film, věřte, že Ztraceno v překladu jím není. Vypráví totiž o úplně něčem jiném. Přátelství a porozumění, díky němuž oba dva zase začínají nacházet víru v sebe sama. Melancholický, krásně lidský film, na který člověk vzpomíná ještě dlouho poté, co ho poprvé viděl. ()
Bez dlouhého okecávání: skvělý film, opravdu skvělý, ale ruku na srdce: je to opravdu tak dobré, protože to JE! výjimečně dobré nebo v tom hraje roli jméno paní režisérky a modní vlna, na které se, přiznejme si to upřímně, teď firma "Coppola" veze? Je spousta filmů, které jsou točeny velmi podobným nenásilným kultivovaným stylem, ale nemají v zádech jméno, takže zabodují leda na nějakých nezávislých filmových festivalech, pokud je někdo hodný neprotlačí do širší distribuce. Jméno Coppola je kreditem a reklamou samo o sobě a já nejsem schopná si ho při sledování filmu z hlavy vygumovat a zatímco pro někoho je to plus, pro mě paradoxně mínus. Bill Murray a Scarlett Johansson jsou ale dva, u kterých tento problém naprosto nemám. ()
Jelikož mě první film od Sofie Coppoly (Virgin suicides) dokázal nadchnout, čekal jsem něco podobnýho i v případě tohoto filmu. Začátek sice nebyl špatnej, ale pořád jsem očekával, že musí přijít "něco", kvůli čemu si film vysloužil tak vysoký hodnocení. Jenže asi tak uprostřed se ve filmu odehrála pasáž, kdy hlavní postavy jdou nejdřív do nějakýho klubu a potom následuje asi 10-ti minutová scéna s karaoke a přesně od tý chvíle jsem přestal doufat, že to "něco" ještě přijde. Postupně se dostavila nuda a ta vydržela až do úplnýho konce. Když si tak pročítam komentáře, tak se nestačim divit. Každýmu se zřejmě líbil film, kde se skoro celou dobu nic zajímavýho neděje a hlavní postavy spolu jen tak kecaj o ničem. Ale proti gustu... ()
Galerie (46)
Zajímavosti (45)
- Inspirací pro začlenění reklamy na whisky Suntory byl fakt, že otec režisérky Francis Ford Coppola v 70. letech v reklamě na tuto whisky účinkoval (pod režijním vedením Akiry Kurosawy). (don corleone)
- Hlas Bobovy (Bill Murray) ženy patří ve skutečnosti kostymérce Nancy Steiner. (don corleone)
- Světová premiéra snímku se uskutečnila na MFF v Benátkách v září 2003. (imro)
Reklama