The Lady of the Lines
Režie:
Ladislav RychmanScénář:
Vratislav BlažekKamera:
Josef HanušHrají:
Jiřina Bohdalová, Radoslav Brzobohatý, František Peterka, Libuše Geprtová, Stanislav Fišer, Eva Svobodová, Jiřina Bílá, Jan Maška, Helena Blehárová (více)Obsahy(1)
Tramvajačka Marie zjistí, že manžel je jí nevěrný a vyvodí z toho důsledky – stane se opět půvabnou a přitažlivou ženou... Dva roky po premiéře prvního českého muzikálu Starci na chmelu se na plátnech našich kin objevilo další společné dílo scenáristy Vratislava Blažka a režiséra Ladislava Rychmana. Byl to opět hudební film – tentokrát však veselohra – Dáma na kolejích. Na rozdíl od Starců, kteří oslovovali především mladší publikum, se děj Dámy na kolejích obracel spíše ke střední generaci. Autoři zde představili typickou českou pracující ženu 60. let. Tak trochu ušlápnutá tramvajačka Marie spatří jednou na ulici svého manžela, jak se líbá s půvabnou kolegyní. Šokovaná žena odejde jako v mrákotách, vybere z vkladních knížek všechny úspory a začne od základu měnit jak svůj vzhled, tak svůj život… Titulní hrdinku ztvárnila Jiřina Bohdalová, kterou v té době režiséři zařazovali především do jediného komicko-naivního šuplíčku, která nicméně v každém filmu dokázala přesvědčit o šíři svého hereckého talentu, jenž osciloval mezi komickou a tragickou polohou. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (117)
Místy sžíravá satira na tehdejší režim, místy paralela touhy po emancipaci dosahuje takové síky, až se divím, že tento snímek našeho nejlepšího muzikálového režiséra nebyl spálen ještě před distribucí. Úžasné barevné kompozice kontrastují s místy provokativně zmiňovanou šedí. Dokonce i fatální herecký antitalent Peterka je zde snesitelný. Intonačně velice neotřelý zpěv Bohdalové se velice hodí k celé té atmosféře velkého předstírání a dokonalé Potěmkinovy vesnice zastoupené kolonou barevně sladěných Felicií. ()
Rychmanovy české muzikály vznikaly současně s francouzskými díly vzešlými ze spolupráce Jacquese Demyho a Michela Legranda, oproti nimž se zvláště Dáma na kolejích jeví jen jako pouhá divadelní férie. Jakkoliv jednotlivé dějové sekvence mají vtip a hudebně tanečním vstupům nelze upřít chytlavost, celek nepůsobí zrovna celistvě. Zatímco ta Legrandova čísla v Demyho snímcích vyprávění originálně dynamizují a propracovávají psychologii zúčastněných, písně v Dámě na kolejích nanejvýš zlidšťují lidově demokratickou uniformitu. Kostýmy, líčení, stylizace ani choreografie nemanifestují vnitřní svobodu, ale jen ospravedlňují individuální zařazení v systému. Příznačně tuto neměnnost dotvrzuje i snový rámec celého příběhu: k revoltě nedošlo a ani se k ní tramvajačka Marie neodhodlá. Tyto paradoxy ovšem současně přispívají k otevřenějšímu vyznění, o něž se ovšem primárně zasluhuje mimořádné herectví Jiřiny Bohdalové. Její hrdinka za pomoci bohatého kostýmního vyzbrojení střídá své tváře, aby se nakonec vrátila k té nejvlastnější, odevzdané a trpné. ()
Úplne najvtipnejšie na tomto filme je to, ako je "puťkovský" napriek tomu, že sa tvári extrémne až militantne emancipujúco. Ale čo sa divím, veď by bolo od tvorcov farebného širokouhlého filmu nezodpovedné, keby ich film ideologicky neupevňoval kľúčovú rolu rodiny ako základnej jednotky spoločnosti. Len si predstavte, že by ten film držal svoje heslá, to by predsa mohlo viesť k zvýšeniu rozvodovosti, ktorá aj bez toho spôsobovala vrásky. ()
Když si pustím film co se jmenuje Dáma na kolejích, tak doufám, že bude točit okolo tramvají. A ono je to jakési vztahové drama s pološílenou Bohdalovou a bůhvíproč snaživým Brzobohatým. To bych možná i překousl, kdyby ovšem výprava nebylo to jediné, čím je opravdu zajímavý. V žánru je napsané muzikál a v průběhu se opravdu několikrát zpívalo, ale kdybyste mě zabili, tak si na žádnou písničku nevzpomínám. Rychman má cit pro stavbu scény a barevné cítění, ovšem autoři hudby ho nepodrželi a žádní další Starci na chmelu nevznikli. A nevznikl ani dobrý film. ()
Film, který v mnohém předběhl svou dobu - muzikál přecházející v rytmikál (scéna na módní přehlídce silně evikuje pozdější tvorbu Recitační skupiny Vpřed), ironie a feministký podtext (který však smete smutně realistický závěr) a výborné herecké výkony. Přesto mi však na patře zůstává určitá hořkost. Snad i pro to, že jinak skvěle hrající, a v té době i velmi dobře vypadající, Jiřina Bohdalová prostě není zpěvačka... ()
Galerie (23)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jindřich Panáček
Zajímavosti (13)
- „Zpívám strašně ráda, i když asi trochu falešně. Všechno jsem ale tehdy nazpívala sama, tedy až na ty vejšky. Tam to za mě převzala jedna operní pěvkyně, která měla podobný hlas jako já. Nikdo to nepoznal. Tenkrát jsem ještě měla lepší hlas, než jsem si ho stačila zničit těma televizníma Křemílkama,“ prozradila herečka Jiřina Bohdalová. (SONY_)
- Na samém začátku snímku se z několika úhlů pohledů objevuje oranžová „trolejová věžka“, tedy výsuvná plošina k opravě a montáži trolejí. Jedná se o typ Schörling na podvozku Škoda 706 RTch. Škoda 706 se vyráběla od roku 1939, ale Škoda 706 RT v letech 1958–1985. RT znamená rekonstruovaný, trambusový. (sator)
- Marie (Jiřina Bohdalová) bydlí na adrese Na dolinách 47, Praha-Nusle. (sator)
Související novinky
Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012
Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (více)
Reklama