Blade Runner

Dan Nekonečný s holubicí, přemetující trans Kocáb a antiherec Ford. Aneb jak si po letech zkazit filmový zážitek. Pamatovala jsem si to MNOHEM sofistikovanější, ale asi se mi tehdy (2006) ještě nedovyvinuly mozkové spoje (nebo jsem si vysnila lepší děj, když jsem si při tom v Aeru dávala dvacet). Rutger každopádně kouzelný. (3,5*) (08.10.2017)

Ja si Blade Runnera pamatoval jak totalni nudnou kravinu o nicem, ale je fakt, ze uz to je spoustu let, co jsem to videl, navic urcite v televizi, s dabingem, reklamama a mizernym obrazem. No a ted jsem se k tomu odhodlal znova, originalni zvuk, dvd kvalita a nejakej Final cut. A ono se mi to libilo. Ne ze bych z toho byl uplne hotovej, to urcite ne a mozna to je tim, ze jsem cekal sracku, ale proste me to tentokrat bavilo. Sice jednoduchej, ale dobrej pribeh, paradni temna atmosfera, pekne vykreslena hnusna budoucnost a hlavne na rok vzniku docela vymazleny triky. K tomu mladej dobre hrajici Ford, Hauer v jedny ze svejch nejlepsich roli. Ale co si tak pamatuju, mam dojem, ze v ty verzi, co jsem kdysi videl, byly ruzny pochybnosti hlavniho hrdiny a nejednoznacnej konec, coz se tady nekona. Slabsi 4*. (05.09.2010)

I po takových letech stále záhada. Sci-fi s noirovým nádechem, která se vyžívá v technické i vizuální ponurosti a bohužel i obrazové bizarnosti. Scott se bojí byť jen malinko rozmáchnout a ukázat nám víc ze světa budoucnosti a místo toho jen nechává pršet na Deckarda a vyprávět relativně obyčejný příběh. Replikantům chybí psychika a na konci pořád nevím, proč by mi jejich osudu a údělu mělo být líto. A chtěl bych také vidět Blade Runnerovo průměrné hodnocení, kdyby ho nenatočil právě Ridley Scott. Možná by i můj názor putoval níže, protože díky jeho příjemným vizuálům a hlavně výbornému cynickému Fordovi na podkladu úžasného soundtracku to nakonec nebylo takové zklamání, jak jsem se zprvu mračil. Tuny dešťových kapek, saxofonové melodie a Vangelisova pohádková hudba zůstávají v divákově mysli dlouho. (06.04.2007)

Nejpůsobivější videoklip k Vangelisově hudbě. Mistrovské dílo plné dechberoucích obrazů, dotvářejících noirovou atmosféru světa pomíjejících jistot, a závažných filozofických otázek (co dělá člověka člověkem, od čeho jsme na světě), které je na základní úrovni poměrně snadno srozumitelné (nakonec záleží hlavně na tom, čemu věříme), ale zároveň ponechává dost prostoru pro divákovy úvahy. Přes svou ponurost a designovou vypiplanost zároveň nejde o těžkopádný film, který by se opájel vlastní krásou. Stále s přehledem to nejlepší, co Scott natočil. (Hodnotím Final Cut.) 95% Zajímavé komentáře: k212, jahol, mm13, dobytek, Zóna, Triple H, Dominicus, Vinczent, danodo (11.04.2005)

I po více než dvaceti letech stále mladá, svěží a novátorsky vyhlížející sci-fi, která neztratila nic ze své působivosti. Scottovo vizuální vidění, podpořené Vangelisovou hudbou, však plně přebíjí obsah, který je ve své podstatě až příliš jednoduchý a za filozofii bych jej rozhodně neoznačil, stejně tak jako nespatřuji moc oduševnělé romantiky ve vztahu Deckarda s Rachael – mnohem více na mě zapůsobil démonický Roy Batty jehož proslovy o zážitku ze žití ve strachu a slzách v dešti ve mně rezonovaly po zbytek filmu. Filmový kult pro fajnšmekry, pro mě nevšední zážitek po dvouleté odmlce, která propříště už tak dlouhá zřejmě nebude. (03.01.2007)