Kulový blesk

Pěkná úsměvná komedie se spoustou známých scén např: Máte sklep? A můžu ho vidět? Mám hrozně ráda staré ještě vtipné komedie, které otvírají hned několik možností. Buď jde o humor jednoduchý, tedy nenásilný, který je určen jen k pobavení a nebo humor, který je plný narážek na tehdejší dobu. U českých filmů obzvláště je třeba dávat si pozor. Dost mě pobavil sám Smoljak svým hraním ve snímku a jeho podobou s Einsteinem. Tuto komedii v televizi klidně ráda uvidím znovu. (09.10.2013)

Některý filmy a obzvláště ty Smoljak+Svěrák (+Podskalský) se dají vidět furt a čím víckrát je vidíte, tím jsou lepší. Navíc s takovým hereckým ansámblem :) ~~~ "Vy si teď možná myslíte, že jsem byl nějaký proutník, ale to mělo všechno čistě umělecký a platonický ráz, pane Knotek. Anička... Ta měla na zadečku takovou velkou roztomilou pihu." (19.08.2015)

Je znát, že se jedná o Smoljakův první celovečerní film. Scénář je geniální, ale bohužel tu je příliš hluchých míst a přetažených záběrů. Śkoda. Jinak pamětihodných hlášek bych se nedopočítal a většina postav je skutečně hodně originálních, např. "einstein" Smoljak ("Antiseptický klouzek"), Jechová Milady Ježkové ("A ta pračka je vaše?") nebo Mistr Karel Kalaš ("Panstvo, dal by si někdo šálek výtečné brazilské kávy?"). Samostatnou epizodou je pak skvostný Rudolf Hrušinský. (22.04.2009)

Komedie o největší stěhovací akci v dějinách se vydařila, i když duo Svěrák a Smoljak bezpochyby natočilo i lepší komedie. Sázka na osvědčené české komediální herce málokdy zklame, Ladislav Smoljak byl jako kutil amatér a rychlá spojka vynikající, Josef Abrhám jakožto hlavní hrdina skvělý jako vždy, a tak by se dalo pokračovat dál. Jen škoda, že film má pár slabých míst, kde trochu vázne děj i zábava, proto nemůžu jít na plných pět hvězd. (06.04.2012)

„Chladne vám dobrá brazilská káva.“ Ak vezmeme do úvahy všetky filmy, v ktorých sa angažovala brutálna dvojka Svěrák/Smoljak, nie je Guľový blesk tým najlepším. I tak je to pecka, ale jednak postáv je fakt priveľa, rôznych dejových odbočiek detto a nie úplne mi sedel vnútorný Abrhámov monológ, ktorý nejeden raz „nahlas“ hovoril to, čo bolo z tej-ktorej scény zrejmé. Napr. v Marečku, podejte mi pero! fungujú scény s dvoma desiatkami postáv v jednom zábere navzájom sa prekrikujúcich, komunikujúcich a dostávajúcich sa do vzájomnej interakcie, báječne a na jednotku s hviezdičkou. Tu to bolo zrežírované predsa len troška ťažkopádne a chaoticky. Tiež ma sklamalo, že film načne toľko tém, rodín a podzápletiek, že keď som si myslel, že sa to poriadne rozbehne... tak to skončilo. Mnohé postavy sa vytratia. (01.01.2024)