Amistad

Přestože se v Amistadu nachází několik opravdu silných a působivých scén ("Give us free!" nebo ničení pevnosti, mimochodem podkreslená nádhernou hudbou), právě značná délka jej činí značně nestravitelným. Přestože je téměř čtyřicet minut kratší než Schindlerův seznam, kromě režiséra a "závažného tématu" s ním nemá společné téměř nic. Pro mně osobně byl ještě nesnesitelnější než Mnichov a Válka světů dohromady. (10.09.2008)

„Verte mi, keby som pokladal za potrebné komentovať všetky tie vaše táraniny, urobil by som tak už pred hodinami.“ Mne sa to páčilo, ale je pravdou, že raz za život to stačí. Amistad síce vyzerá ako film robený na objednávku (amerického) ministerstva školstva na hodiny dejepisu, aby učitelia žiakom občas mohli pustiť nejaký film. Je ale i strhujúci (topenie tovaru, Quincyho prejav, bombardovanie pevnosti, ktorá neexistovala a teraz neexistuje už naozaj), po technickej stránke (kamera, výprava, hudba) nadpriemerný a treba povedať, že tiež svojím spôsobom veľmi zábavný a to predovšetkým vďaka niektorým postavám. Z nich vyzdvihnem prekvapivo hlavne bokombradami, hustými brčkavými vlasmi a cylindrom obdarovaného Matthewa McConaugheya (po Kedy zabiť znova v úlohe právnika) a skvelého Anthonyho Hopkinsa. Aj keď uznávam, že čítanie Biblie je už trocha priveľa. No napríklad je veľmi šikovne vyriešená jazyková bariéra, niečo ako vo Vikingoch, akurát lepšie. (01.10.2006)

Amistad jsem si ze všech Spielbergových filmů nechával nakonec. Pro mě naprosto nezajímavé téma. Nelíbilo se mě 12 let v řetězech, neměl jsem tedy jediný důvod těšit se na tohle. Po první půlhodině ošívání v křesle mě bylo jasné, že tenhle film poputuje velmi rychle z mého disku do koše, jenže ..... K mému úžasu, se tentokráte Steven pustil doslova ze řetězu, nastavil zápletku pro výborný a hlavně napínavý snímek a celé to dokázal prošpikovat dechberoucími scénami jako například když se otrokářská loď zbavuje nadbytečného nákladu nebo když na konci pustí ke slovíčku bývalého prezidenta Adamse (mimochodem další skvělý Anthony Hopkins). Film pevně drží při sobě a závěrečný triumf drží pánové Williams s Kaminskim. Kdepak jestli měl nějaký otrokářský snímek kdy dostat Oscara za nejlepší film, zcela poprávu to měl být tento, protože vždy přeci vyhraje ten, kdo vypráví lepší příběh. 85% (23.09.2014)

Jeden z těch slabších Spielbergrů. Což ovšem neznamená špatný film. Pro leckoho by to znamenalo možná i vrchol kariéry. Ale ne pro Stevena. Amistad je film podle skutečných událostí o skupince “otroků”, kteří byli zajmuti v africe a při cestě přes oceán obsadili loď. Avšak po doplutí do USA jsou zaujmuti a mnohé z stran si je nárukují. Příběh je trošku černobílý. A celkově mě nezaujal tolik jako třeba Glory. Proslovy jsou značně patroistické a patetické. Což jsou věci na které jsme u Spielberga zvyklý, ale zde to porvé beru jako výtku. Ale přesto by to v dnešní době už zřejmě neustálo. Vykreslení otroků je dosti přesné i s jejich přirozenými neduhy. Film je skvěle obsazen, zahrán a i natočen (je to třeba u Spielberga zmiňovat?). Jen scénář mi přišel nedotažený. Ale i tak byl soudní proces zajímavý a celkově to byla zajímavá sonda do politiky Spojených států 19. století. Jen by mi zajímalo na kolik je příběh doopravdy dle skutečných událostí. Přesto se na Amistad krásně dívá a film uteče i přes svoji délku jako voda. 6/10. (22.03.2021)

Film jako lekce dějepisu, film jako dobrý skutek, film jako omluva (v užším významu Spielbergova omluva Afroameričanům, které urazily některé scény Purpurové barvy, v širším omluva bílého muže utlačovaným černochům). Každopádně film, který hledí hlavně na to, aby dějinné události odvyprávěl hladce, ne na to, aby byla fakta podána s maximální věrnosti historické skutečnosti, případně se snahou diváka vyvést z míry (a tím přimět k vážnějšímu zamyšlení). Velmi animální, na Spielberga nezvykle krvavý prolog je jedinou trochu nepříjemnou sekvencí filmu, na který se jinak vzhledem k tématu dívá až příliš lehko. Následující minuty jsou naplněny vysvětlováním a „zlidšťováním“ sugestivních, záměrně nesrozumitelných úvodních minut. Cizí je pomalu tlačeno do roviny familiárního, odstraňují se jazykové i kulturní bariéry. Neřeší se jenom právo otroků spáchat podobný čin (všechny argumenty vzhledem k jednostranně pohoršené perspektivě vyznívají pro ně). Současně se hledají paralely mezi kulturou otroků a křesťanstvím, kterému Afričané musí, aby byli alespoň částečně akceptováni odlišnou společností, porozumět. Jako kdyby šlo o první (a tedy nezbytný) krok k pozdější integraci a emancipaci černošského obyvatelstva. Jakkoli se Spielberg snaží respektovat hledisko Afričanů a „odobjektivizovat“ je alespoň (povrchním) zohledněním jejich kulturní historie, mnohem více prostoru dostávají lidé hovořící plynně anglicky, jejichž cíl vyznívá jako úsilí civilizovat divochy, zbavit je strachu z neznámého. Třeba i zneužitím (alternativním výkladem) příběhu všech příběhů, příběhu Bible. Otázka, kdo má nárok psát příběh lidstva, je jednou z mnoha, kterou ambiciózně rozvětvený film klade. Problémem Amistadu je, že by chtěl sugestivně vylíčit osud skupiny otroků, objevit pro dějepisem netknutého diváka otrokářství (stejně jako pro něj Schindlerův seznam objevil Holocaust), obhájit význam křesťanství a demokracie (tedy dvou ideologií, které otrokářství umožnily) a humanisticky upozornit na rovnost všech lidských bytostí. Jeho ideologické cíle se spíše vylučují, než aby se prolínaly a doplňovaly, což nic nemění na faktu, že na základní, emocionální rovině funguje film díky Spielbergově vypravěčské zručnosti a citu pro obrazovou zkratku výtečně. Byť bychom mohli mít další výtky k extrémní doslovnosti, k mnoha známým hercům, kteří odvádějí pozornost od zápletky, nebo k nevhodným komediálním vsuvkám na téma střetu dvou odlišných kultur, vhodným spíše do buddy movie. Emocionální sílu některých výtečných scén, například Hopkinsova oscarového projevu před Nejvyšším soudem, ale nic z toho neoslabuje. 75% Zajímavé komentáře: agathon, Elyssea, tomtomtoma (13.03.2016)