Dancer in the Dark
Dancer in the Dark
Dancer in the Dark
Dancer in the Dark
Tanečnica v tme
Režie:
Lars von TrierScénář:
Lars von TrierKamera:
Robby MüllerHudba:
BjörkHrají:
Björk, Catherine Deneuve, David Morse, Peter Stormare, Joel Grey, Cara Seymour, Jean-Marc Barr, Vincent Paterson, Siobhan Fallon Hogan, Željko Ivanek (více)Obsahy(1)
Svérázné československé emigrantce Selmě Ježkové hrozí brzká slepota. Sama emigrovala do Spojených států 60. let, aby tu zajistila oční operaci synovi postiženému dědičnou chorobou. Přestože Selmu obklopují dobří lidé, zůstává ve svém údělu sama. Potíže překonává zejména díky vášni k muzikálům. Trierovský dokumentární způsob snímání pomocí ruční digitální kamery tvoří zvláštní a často diskutovaný kontrast k žánru melodramatu a muzikálu. Závěrečnému snímku Trierovy “trilogie zlatého srdce” dominuje islandská zpěvačky Björk, která se zde se svou výjimečnou rolí zcela identifikovala bez dalších ambicí na filmovou kariéru. Za svůj výkon si odvezla hereckou cenu z Cannes, kde byl film oceněn i cenu nejvyšší, Zlatou palmou. (Aerofilms)
(více)Videa (1)
Recenze (399)
Bjork jako česká emigrantka "Selma Džezkouva" je výborná ,zejména muzikálová čísla jsou opravdu strhující. A pokud někdo filmu vytýká "nechutné, nehorázné a samoúčelné citové vydírání“, jen to značí, že film vůbec nepochopil:-) Lars von Trier má jen hodně netradiční smysl pro humor, a celý film je jen kanadský žertík na účet těch, kdo rádi(y) vytahují v kině kapesníky:) ()
Podle mne má film jedinou vadu, a tou je to, že chce být mermomocí muzikálem. Poetika syrového dramatu je zcela jiná než poetika muzikálová. A tak vždy, když mne příběh pohltí, ale vzápětí mne vytrhne z nálady, kterou předtím vytvořil, nepravděpodobnou taneční a pěveckou vložkou, která nic nikam neposune a jenom zdržuje, naštvu se. V průběhu minut se pak už hrozím, kdy to zase přijde - o možnosti jít pocitově s sebou se tak nedá mluvit. ()
Až na to, že jsem u slzopudného finále dostal záchvat smíchu, jsem si Trierův neotřelý kousek docela užil. Na druhou stranu, nedivil bych se kdyby to byl Larsův úmysl... alespoň na mě to tak ve své podstatě působilo. Lars byl vždycky cynik a požitkářský manipulátor, který se nebojí emoce drchmat proti zažitým pravidlům vztahů filmařů s diváky. ()
Uznávám, už jen ty československé pseudo reálie mě málem zabily, protože takhle prostě ne. Všechny ty Selmy Ježkové a fiktivní muzikáloví (!) herci jako "Oldřich Nový"... To bylo velmi tragické a v naší krajině to učinilo film naprosto neakceptovatelným. Na druhou stranu, i kdyby to celé existovalo jen jako klip pro I've seen it all, úplně by to stačilo pro to, aby se Björk stala nesmrtelnou. Bohužel jako celek je to hodně problematický levičácký muzikál a zdaleka ho nezachraňuje ani Buñuelova oblíbenkyně Catherine Deneuve, která v montérkách vypadá stejně směšně jako ty naše Nadi Urbánkové a spol ve Skřiváncích na niti. ()
Nezažil jsem žádný pocit smutku, bylo mi vcelku jedno, co se stane hlavní postavě. Rovněž nesnáším, když se někdo chová iracionálně, podle mě, čili tak, jak bych se já nikdy v životě nezachoval. Jinak ale bylo napětí stupňováno s přesností švýcarských hodinek, hudba Björk, zvláště hlavní téma, byla výborná a konec....příjemný :-) Ke čtyřem to mělo hodně blízko... ()
Galerie (39)
Zajímavosti (29)
- Ačkoliv se děj odehrává ve Washington State, natáčelo se ve Švédsku. (D3VIL)
- Celosvětová premiéra proběhla 17. května 2000 na filmovém festivalu v Cannes. (ČSFD)
- V době vzniku filmu bylo mnoho napsáno o neshodách mezi scenáristou a režisérem Larsem von Trierem a představitelkou hlavní role, zpěvačkou Björk (Selma Ježková). Ta k tomu tehdy řekla: "Naše rozpory byly zveličeny. Marketingové oddělení distribuční společnosti propadlo panice, protože se ukázalo, že Tanec v temnotách bude nejdražší skandinávský film všech dob a já jsem se už dlouho zdráhala ho propagovat. Takže potřebovali něco, co by film dostalo na první stránky, a vymysleli si tuhle historku. Většina těch věcí je hodně přitažená za vlasy, ale je pochopitelné, že pokud se sejdou dvě do té míry silné osobnosti jako Lars a já, jednoduché to není. Tím se ale vyznačuje každá dobrá spolupráce. Není nic krásnějšího než sedět v místnosti plné géniů a cítit, že každý z nich má dost prostoru. Jen v takovém případě je to skutečně napínavé, protože když existují rozpory, je nutné hledat kompromis. Se mnou a Larsem to bylo přesně tak - stačí se podívat na film a je jasné, že všechny konflikty byly vyřešeny. Jinak by žádný film nevznikl." A z čeho že ony rozpory vyplývaly? "Měli jsme naprosto odlišné názory na to, kým Selma vlastně je. Já jsem z ní chtěla udělat velmi poetickou, lehkou postavu - právě takovou, jaká je naznačena v muzikálové formě ve snových sekvencích. Moje Selma by byla euforičtější a svobodnější. Ovšem Lars von Trier je fanatik bolesti. Chce vidět utrpení - především u ženských postav. Chtěl Selmu vytvořit jako jednoduchou, přihlouplou dívku s dětskou řečí, což byla představa, s níž jsem se nedokázala ztotožnit. Setkali jsme se někde uprostřed. Bojovala jsem o Selmin smysl pro krásu a jsem ráda, že jsem to svou paličatostí prosadila. Selmina fantazie je přece tak silná právě proto, že její život je velmi zlý. Zoufalství dává člověku silný emocionální impulz, unáší vás stále výš. U Larse to bylo ovšem nemožné. Film je kompromisem mezi oběma našimi pohledy na věc, směsí reality a fantazie." (NIRO)
Reklama