Reklama

Reklama

Obsahy(1)

"Na přelomu 10. a 11. století se v bratrovražedném boji mezi Přemyslovci a ostatními rody rozpadla boleslavská říše, ze sporů těžil především německý císař. Tehdy se zdálo, jakoby český stát i rod jeho knížat byly před zánikem..." Těmito slovy scénáře se začíná odvíjet příběh filmu Oldřich a Božena, jehož námětem se stala stejnojmenná divadelní hra Františka Hrubína. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (55)

misterz 

všechny recenze uživatele

"Čo sa môže zrodiť z takej hrôzy?" Keby to len bola Juta vedela, že sa z nej zrodil záchranca a zjednotiteľ národa - český Achilles. Určite by bola poriadne prekvapená. Břetislav, výborný vojnový stratég, ktorý sa s nikým nemaznal (hlavne nie s Poliakmi) a ktorému svojim významom z Přemyslovcov mohol konkurovať hádam už len kráľ železný a zlatý. Vo filme sú veľmi pekne načrtnuté reálie dobového života, zvyky a obyčaje pospolitého ľudu ako aj šľachty okolo kniežaťa. Páčilo sa mi, ako sa nezabudlo na mnohé dôležité body okolo Oldřicha ako aj jeho brata Jaromíra. Niečo z toho tu však časovo nesedelo, myslím tým hlavne oslepenie Jaromíra, ktoré sa udialo až v čase Břetislavovej dospelosti. Ale vcelku som s Vávrovou filmovou verziou spracovania tohto najdivokejšieho a najťažšieho obdobia českých dejín celkom spokojný. Škoda, že podobných filmov nie je viac. Obdobie anarchie českých krajín za čias Boleslava III., Jaromíra a Oldřicha ako aj samotné zjednocovanie pod Břetislavovým vedením, má v sebe toľko prebohatých námetov, žeby z toho bolo ešte mnoho filmov. A nemuselo by sa nič vymýšľať a upravovať, život týchto štyroch kniežat je dostatočne pútavý aj bez toho. To napísal život sám. 75/100 ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Celkem sugestivně podaný obraz jednoho z nejkrvavějších údobí našich dějin, ve kterém příběh Oldřicha a Boženy tvoří jen kulisu mocenskému souboji mezi přemyslovskými knížaty. Mám sice dějepisné výhrady, protože k oslepení Jaromíra došlo až v Břetislavově dospělosti, ale z hlediska historického filmu se jedná o velmi slušnou práci. 80% ()

Reklama

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Ono je to takové historické okénko do našich dávných dějin, kdy bratři z rodu Přemyslovců mezi sebou sváděli krutý boj o vládu.. Přiblížení té doby a zvyklostí považuji za zdařilé, poutavě i zajímavě zpracované.. Jiří Bartoška jako Oldřich skvělý, Jana Šulcová v roli odložené manželky úžasná, Ilona Svobodová jako budoucí matka vytouženého syna nádherně živelná, no a nemohu nezmínit Jiřího Adamíru, výborný a přesvědčivý, pravdou je, že celý ten herecký ansámbl je báječný.. Z dějepisu by sice tvůrci jedničku asi nedostali, ale na slušné čtyři hvězdy mi to vychází... ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Z krvi, chaosu a smilnenia zrodil sa zárodok českého kráľovstva. Ohrozený bratovražednou nenávisťou aj cirkevnými intrigánmi germánskej krvi. Mytologická linka, vyzdvihujúca príklon k nezasahovaniu cirkvi do svetských záležitostí, prirodzenosti plodonosného lona a lásky nepodmienenej mocou ani predošlým sľubom inej partnerke, je oslavou češstva modernej doby. Hrdosť na ateizmus, promiskuitu, relativizmus rodiny (vyše 50% - rozvodovosť, deti často nie sú biologickými deťmi zákonitých otcov) a prefíkané kľučkovanie medzi záujmami mocných. S ironickým úsmevom na perách sú Česi všetko zmienené pripravení kedykoľvek predebatovať v krčme a vniesť ako nosný prvok do rôznych umeleckých foriem. Divadelná prepiatosť je patrná aj vo Vávrovej filmovej adaptácii divadelnej hry Františka Hrubína. Expresivitu výrazu podtrhuje častou ženskou nahotou, pohanskými tancami (spätosť s prírodou). Náprotivkom divokej prírodnosti je kožene tvrdý xicht nemeckého intrigánskeho cirkevníka. Plus podivná kamera a ladenie do tmavých farieb, miestami polozrozumietľné brblanie. Snaha byť vláčilovejskejším než Vláčil sa vždy nevypláca. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Co se to může zrodit z takové hrůzy" Pominu-li značnou ahistoričnost tohoto Vávrova snímku (scénář spojuje událost narození Oldřichova syna Břetislava, které se odehrálo cca 1002-04 s oslepením Oldřichova staršího bratra a spoluvládce  Jaromíra, což se však odehrálo až o třicet let později), jedná o poměrně vydařené historické drama. Vávrovi se zde podařilo ztvárnit onu syrovou dobu ranného středověku, kdy se v Čechách ještě stále mísilo křesťanství s pohanstvím opravdu sugestivně (viz už třeba úvodní scéna pohanské slavnosti plodnosti u plápolajícího ohně). Je tu i hodně nahoty a to včetně naznačené nahoty mužské (viz koupající se Bartoška v potoce, kdy v proudu potoka lze tušit jeho mužské přirození). Možná ta scéna má vyjádřit kontrast Oldřichovi mužnosti vůči nemohoucností kleštěnce Jaromíra. Z hereckých výkonů zaujme zcela bez debaty Jiří Adamíra v roli podlého kněze/našeptávače.          ()

Galerie (6)

Zajímavosti (6)

  • Otakar Vávra přikázal, že Juta (Jana Šulcová) musí být blond. Když se však odhalila, zařval: "Když jsem říkal blond , myslel jsem všude, tedy i dole." (sator)
  • Oldřichova (Jiří Bartoška) psí smečka má několik anglických bulteriérů bílé barvy srsti. Dobře jsou vidět ve 14. minutě filmu při krmení. Bulteriéři nemohli žít v Čechách v Oldřichově době, protože toto plemeno bylo vyšlechtěno až v 19. století v Anglii. (heavy66)
  • Snímek je filmovým přepisem divadelní hry Františka Hrubína, který se nechal inspirovat starou pověstí zaznamenanou již Kosmově kronice. (Olík)

Reklama

Reklama