Poslední recenze (47)
Mars Express (2023)
Francouzský neo-noir sci-fi animák, u kterého se nedá zbavit pocitu pokusu o parafrázi Ghost in the shell, jen tomu chybí trochu víc "Ghost". Komplexní sci-fi svět - až na drobnosti - se zajímavými nápady funguje i animace jsou působivé, jen ten robotí problém založený na lidském dramatu jsem Périnovi nějak lidově "nesežral", nejspíš to chtělo delší, či nějaký seriálový formát, trochu tu duši v těch robotích skořápkách rozvést, "rozpitvat", aby se problém dal lépe uchopit. Snímek tedy fanoušky žánru potěší, jen do debaty technologie a lidskost nic zásadně nového nepřidá.
Saint Omer (2022)
Právnické drama, které pracuje s mateřstvím, kulturními odlišnostmi a hlavně emocemi jež příběhy přistěhovaleckých komunit ve Francii přirozeně vyvolávají. Alice Diop zde úročí své dokumentární zkušenosti a s vypravěčskou ladností konstruuje dva traumatické příběhy s kulturním a mateřským pojítkem. S umem nechá po celou dobu diváka balancovat někde mezi náklonností a nelibostí k Lourence, či spíše k činu za nějž je souzena, aby na konci bylo jen velice obtížné divákovi zodpovědět otázku, kolik lidskosti se dá nalézt na činu nelidském. Snímek ovšem nemá univerzální doporučení, jde o jeden z filmů, ke kterému skrze zájem o dané téma musí každý najít cestu sám.
Zatracená krvavá láska (2024)
Na steroidech vypracovaný romantický thriller s úžasnou Katy O'Brien, aneb když máte k dispozici nevšední, svaly a úsměvem zářící herečku, tak kolem ní postavte film. To ovšem k dokonalosti nemusí stačit. Snímek nabízí spousty zábavných a nápaditých jednotlivostí, z nichž jsou patrné vlivy (Lynch, Coeni, aj.) a které se mi nedaří nějakým novým způsobem plně uchopit, nebo lépe řečeno poskládat z nich nějaký ohromující a smysluplný celek. Možná si jen zbytečně přeji skládat v ohromující tvary něco, co má zůstat jednoduše rozloženo na povrchu, pak ale záměr, myšlenku a vše podstatné najde divák již v názvu. Takže láska prostě lže a krvácí, o nic víc nejde.