Šíleně smutná princezna

Na Apríla něco nevážného. Tahle potrhlá pohádka se mi líbila už v dětství, byť jsem vůbec nechápal všechny ty dobové společensko-politické narážky, a líbí se mi i nyní, jsouc pro mne jakousi esencí slunné tváře československých let šedesátých. Ta lehkost, hravost a barevnost formy; nevážnost, ironie a poťouchlost obsahu, který však zas není jen nezávazná sranda; instinktivní samo sebe karikující plebejství; líbivost a zpěvnost popových písniček a pacifismus. Tak nějak mi připadá, že je tam ta doba zachována se všemi svými nadějemi i iluzemi. A k tomu ten efekt nostalgie, kdy zde Neckář není dojemný lidský tvor, ale jonák schopný střihnout si roznožku, Vondráčková není zatrpklá sudička (zde od slova souditi se), ale veselé a švarné děvče, a Marvan, Záhorský, Vostřel, Zázvorková…… jsou ještě naživu a plní vtipu. (01.04.2015)

Jedna z nejvýraznějších českých pohádek si obsadila do rolí herců zpěváky s první ligy. A to je možná trochu problém, nemůžu si pomoct, ale mě by asi podstatně víc sedlo tradičnější obsazení. Kde nepomůže hudební stránka nastupuje výtečně situovaná atmosféra rutinéra a mistra pohádek Bořivoje Zemana, která napraví mnohé, ovšem ta kýčovitost nezmizí zcela a dnes spíš vadí. (03.03.2006)

Stačila první píseň a lascivní pohyby urozeného floutka Václava dlouhým bidlem. Tomuhle přírodu dosud nepodvádějící Helenka nemohla čelit.. Hleďavé kulisy, hravé anachronismy, sympatická anarchie v dramaturgii, kující Kemr na Vostřel a hudba, co nepodbízivě uhodila hřebík na hlavičku silou Kladiva. Prostě klasika. Pro nás možná větší než ten Chaplin.. (28.12.2021)

V dětství se mi tahle pohádka nelíbila ani z daleka tolik, jako teď. Až časem jsem totiž dokázal docenit jemnou a stále účinnou satiru a vkusně skryté narážky (páni rádcové se dokážou uplatnit všude a vždy). Výprava prostě nemá chybu (dekorace s obrovskými obličeji), herecké obsazení je přepychové (Vaška jsem měl vždycky rád, Helena tehdy byla poslouchatelná i koukatelná) a písničky Jana Hammera a Ivo Fischera se prostě neoposlouchají. 100%. (30.12.2011)

Za komunistické éry vznikaly velké spousty dobrých filmů (+- v poměru 5:1 se současností) a pohádky veškeré produkci jasně vévodily. Když bych chtěl vyjmenovat všechny dobré mezi lety 1948-89, tak bych se určitě nedopočítal (po revoluci mě napadají dvě). Šíleně smutná princezna je jedna z nich a předpokládám, že se bude vysílat ještě pár desetiletí. 85% (24.08.2016)