Režie:
Jiří BělkaKamera:
Eduard LandischHudba:
Karel MarešHrají:
Josef Abrhám, Jaromír Hanzlík, Naďa Konvalinková, Libuše Šafránková, Stella Zázvorková, Zdena Hadrbolcová, Lubomír Kostelka, Svatopluk BenešObsahy(1)
Dva gentlemani Jack Worthing a Algernon Moncrieff měli skvělý plán! Aby si zpestřili svůj poklidný venkovský život a vnesli do něj trochu vzrušení, vymysleli si osobu, za kterou nutně musí cestovat. Jack si vytvořil imaginárního bratra Filipa, kterého používá jako výmluvu, aby mohl jezdit do Londýna za půvabnou Gvendolínou. Algernon zase měl imaginárního přítele Banburyho, který je neustále nemocný a on ho musí naléhavě navštěvovat u nemocničního lůžka. Vše se začne hroutit ve chvíli, kdy si Moncrieff začne říkat Filip poté, co navštíví Worthingovu mladou chráněnku Cecílii na venkovském sídle. Když se oba gentlemani společně ocitnou pod jednou střechou – nastane ten pravý čas odhalit, jak je důležité míti Filipa! Slavná komedie Oscara Wildea, patřící do klasického světového repertoáru, vám dovolí vychutnat duchaplné dialogy dvou mazaných kamarádů i jejich svérázné názory na ženění a vztah k ženám. Režisér Jiří Bělka ji natočil v roce 1979 s Josefem Abrhámem, Jaromírem Hanzlíkem, Libuší Šafránkovou a Naďou Konvalinkovou v hlavních rolích. (Česká televize)
(více)Recenze (78)
Přiznám se, že Wildovu divadelní hru jsem vůbec neznal a hanbím se za to. Nicméně tento úžasný počin československé produkce by se měl promítat ve filmových školách, jelikož bravurní představení a dokonalé ztvárnění svých rolí zvládli protagonisté na jedničku. Zvláště pak musím vyseknout poklonu Josefu Abrhámovi a Libuši Šafránkové, kteří se mi zdáli ještě o chlup lepší, než zbytek herců. Pokud tedy toužíte zjistit, co je to Bunburizace a proč je důležité míti Filipa, neváhejte ani minutu. 90% ()
"U důležitých odpovědí je rozhodující věcí styl, ne upřímnost." Pokusím se zformulovat, proč této verzi Filipa straním před jinými, které jsem viděl. Operetní strojenost protagonistů na první pohled zapůsobí protivně, jako zastaralé přehrávání. Má ale svou platnost v režijní koncepci a později se bohatě zúročí. Herci tak totiž nehrají proto, že by jim snad secesní kostýmy a kostrbaté bonmoty nedovolily ztvárnit lidi z masa a krve, ale proto, že samy Wildeovy postavy se chovají strojeně. Hrají tedy někoho, kdo SI hraje NA někoho. Ve Wildeově světě jsou společenské konvence normativním evangeliem a zhřešit proti nim spontaneitou si nikdo nedovolí. Nakolik přesvědčivě jsou hrány jednotlivé společenské role, závisí na věku a protřelosti každé postavy. No a vtip je v tom, že když zápletka "vykolejí" z předpokládané dráhy, postavy se pokoušejí chovat stejně konvenčně i v situacích, na které je žádný obecně uznávaný řád nepřipravil. Zmítány emocemi, vypadávají ze svých rolí jako gramofonová jehla z drážky desky, včas si to uvědomí, zase se zkusí vrátit do té "společenské" verze sebe sama a vymýšlejí si stále absurdněji znějící vysvětlení pro to, co se děje a za jakých okolností je to přijatelné. Příkladně Stellu Zázvorkovou máme zafixovanou převážně z rolí až neomaleně spontánních žen z lidu; peskují své okolí, zatínají pěstičky, dovolávajíce se poslušnosti a nikdy nemají daleko ke křiku, kterým si zjednají kázeň. Lady Bracknellová jim nezůstává nic dlužna svým charakterem trhovkyně, ale ten rozeznáváme jen implicitně. Navenek je to kvazinoblesní dáma, která se nepotřebuje vnějškově prosazovat. Má ty své pompézní róby a šperky, které jsou výmluvné jako generálské distinkce, a proto se všemi jedná s blahosklonnou přezíravostí té, která si to může dovolit. Spodní tóny řeči ji ale usvědčují z potlačované agrese a popuzenosti z toho, že se věci vymykají její kontrole. Josef Abrhám, zahanbený jejím rutinovaným výslechem, cedí "zdvořilé" odpovědi skrz zaťaté zuby, Libuše Šafránková prokládá švitořivou koketerii hrdelním hlasem nelíčeného zklamání atd. atd. Zkrátka pod tou předstíranou nonšalancí a nedbalostí prosvítají sympaticky lidské vlastnosti. :-) Tato dvojí hra dodává beztak vtipným Wildeovým štychům ještě přidanou hodnotu, kterou v jiných zpracováních nenacházím. Tak proto 100% ()
Vyčítat taškařici teatrálnost? To by se Oscar lámal smíchy v pase! Perfektní zpracování notoricky známé látky, konverzačka, ze které nejde spustit oči, pro milovníka divadla lahůdka, Stellinka peckovní, pánové taky váleli a jako bonus, pohled na holky jako lusk, Naděnku a Libušku. Paní Šafránková před pár dny zemřela, smutná zpráva zametla snad celým národem. Vzácná to dáma, podmanivě temperamentní, vzácně nadaná, vtipná, s citem pro výběr kvalitních rolí. Bez přehánění roky říkám, že Disney si může nakreslit sebekrásnější princeznu, žádná nebude hezčí, než naše Libuška. Ve Filipovi byla senzační, jako rybka ve vodě, člověku se mimoděk přes smích draly slzy do očí, smutná zpráva přišla moc brzy. Čest Vaší památce a jestli existuje nebe, spokojené setkání v kruhu činoherní party! ()
Velmi zdařilá adaptace skvělé hry Wildea, i přes televizní kulisy všechno funguje jak má být, hlavně díky špičkovým výkonům české elitní herecké jednotky, a tak si divák může vychutnat všechny ty hříčky a vtípky naplno bez toho, aby ho otravovalo se vůbec dívat na obrazovku (což se dnes může často stát). Dobré, velmi dobré. Abrhám byl vždy skvělý herec a tady to jen potvrzuje ()
S Filipem se pan Wilde opravdu vytáhl, česká verze je velmi dobrá a mně nezbývá než citovat sdělení, která mne oslovila: 1) "Nejsi zasnoubená. Až budeš s někým zasnoubená, tak se to dozvíš od otce nebo ode mne.", 2) Muž, který se má oženit, má vědět všechno nebo nic. Co víte vy? - Já nevím nic.", 3) "Nerad bych vypadal jako zvědavec, ale může mi někdo sdělit, kdo jsem?" Já tedy nechci nic prozrazovat, ale vypadá to Jacku, že ty budeš Filip. ()
Reklama