Eliška a její rod

Banální zápletky rozvedené do hodinových příběhů a tristní gagy roztahané do půlhodinových dialogů. Musím přiznat, že první zážitek z televize počátku devadesátých let byl silnější. Z dnešního pohledu tady navíc vidím paralelu s Ženou za pultem. Stejně jako Anna Holubová, tak i tady Eliška Rabasová kafrá do života kdekomu, aniž by o to kdokoliv stál. Jenže poetika šedesátých let a Švorcová za pultem je přecejenom sto a jedna. Proto i Eliška a její rod snese lepší hodnocení. (31.10.2013)

Zašlý věk prvního, takřka konzuního vpádu plastů-umělých hmot, čas šusťáků a dederonových košil, první projevy blahobytu na příděl první poloviny šedesátých let, to všechno koncentrováno do mikrokosmu zašlého, neudržovaného lokálu a zestárlé zestátněné matky rodu - to je svět jednoho z prvých skutečných moderních televizních seriálů naší doby. Jeho hlavním šperkem bylo a je vynikající, byť až příliš kukátkovým pojetím ovlivněné herectví národní umělkyně a spisovatelky Olgy Schenpflugové. Kolem něj se soustřeďují buď již jsoucí, nebo budoucí velké postavy naší Thálie - Jiří Sovák a Iva Janžurová patří patrně k těm nejzřetelnějším. Fakt, že televizní i filmové umění se vyvíjí, je jedno, a Filipova invence, vložená do kvalitních scénáristických předloh, je to druhé. I klasika, zabalená do ne zcela atraktivních obalů, zůstává klasikou. Totéž platí o kvalitě, bez které je pojem klasiky nepředstavitelný. Nepředstavitelné je i to, že seriál stále není dostupný na DVD nosičích. (20.10.2007)

Jestli byl seriál původně myšlen jako sitcom, tak se (aspoň v prvních třech dílech) trochu míjí účinkem. Nicméně jestli to je opravdu první český pokus o něj, tak trochu slov uznání bych měl a navíc toto silné obsazení (nejlepší je asi Vladimír Menšík, ale i Iva Janžurová nezůstává pozadu) jen těžko zklame... až tedy na hlavní roli paní Scheinpflugové, kde jsou vážně vidět malé zkušenosti s filmem. (02.08.2009)

Jeden z prvních televizních seriálů dramatika a scénáristy Jaroslava Dietla je lidovou zábavou v tom nejlepším slova smyslu, tím spíš, že titulní roli před kamerou zvěčnila legendární Olga Scheinpflugová. Nutno dodat, že sled všech těch mikropříběhů, banálních a proto uvěřitelných, odehrávajících se v jedné zašlé restauraci kdesi v Praze, drží pohromadě právě a především výrazné herecké osobnosti – vedle Olgy Scheinpflugové je to vynikající Sovák, Kemr, Jana Hlaváčová i mladinká Iva Janžurová. Přidanou hodnotou pro nás, současníky, je vhled do života generace let šedesátých, doby, která slibovala mnohé. (24.12.2010)

Na Filipa v autenticitě nikdo nemá, je to svým způsobem podobné jako Papouškova trilogie ale chytřejší.. Zajímavé je když jsem seriál viděl před 20 lety nemohl jsem Scheinpflugovou fakt ustát a dneska se bavím...stejně jako se bavila podle mého i ona.. Dům i s hospodou v kterém se celý seriál odehrává, je tehdejší Měšťanská beseda v Praze na adrese Jungmannova 28/17, kde sídlila i Československá televize a o který se musela dělit s nájemníky kteří v něm bydleli. (05.05.2012)