Raněný lučištník

Skvěle zahranému dialogu dvou osamělých poněkud ubírá celý ten kontext, především rozpravy na pracovišti, které chvílemi působí, jako by měly především obhajovat Standovo počínání. Myslím, že pouhý dialog muže a ženy, z něhož samého by vyplynulo všechno, co je obklopuje, včetně situace, která je spojila, by byl působivější a živější – a obešel by se i od trochu násilných mythologických analogií. (25.12.2021)

O vztahu muže a ženy, napříč dvěma generacemi. Životem zkušený a zkoušený šofér, jenž má celý život vepsán ve tváři a bývalá šoférská holka, která už dávno žádnou holkou není, tedy nechce být, se náhodou sešli, aby se již nerozešli, i když cesta k jejich štěstí je velmi trnitá. To, co tu předvádí paní Hlaváčová s panem Vinklářem, mě ničí tím nejsympatičtějším způsobem, jaký si lze představit. Neskutečné a přitom pro znalce československého filmového kumštu již zcela přirozené. I přesto mě další xtá neznámá, desítky let stará inscenace, opět profackovala a posadila na pozadí. (10.09.2017)

U silnice stojí hospoda U modrého orla....je v ní jukebox a výčepní je pěkná ženská....šofér v podání Josefa Vinkláře byl životem zkoušenej chlap, co možná na starý kolena našel cíl svojí cesty...a ten lučištník, co o něm vyprávěl šofér Fajt, byl králem a tad yj ejeho příběh . Filoktetes, byl thessalský král,, skvělý lučištník, který byl na cestě k Troji uštknut hadem a rána páchla tak silně, že byl ponechán na ostrově,kde 9 let bojoval o přežití. Pak pro něj dojeli,on po příjezdu k Troji,zasáhl šípem Parida, který na následky této rány zemřel...a Filoktetes se uzdravil. Jak dopadla Troja víte...ale je zajímavé sledovat i osudy dalších hrdinů od ní....a tak i tento výlet do historie byl zajímavý...... (11.09.2017)

"Každej má nějakou tu ranku…když budeme ohrnovat nos nad každou tou rankou…" Že je Oldřich Daněk skvělý autor jsem zatím více slyšel, než měl tu čest zažít na vlastní kůži. Tahle konverzační televizní inscenace plná štiplavých i posmutnělých dialogů se mi rozhodně moc líbila. Nechybí v ní jak humor ("Ty se tváříš, jako bych ti zavraždil babičku…" nebo "Já jsem vám řekla, abyste si sedl a ne byste mi dělat psychiatra"), tak i životní moudrost ("Štěstí chodí pomalu, ale zdrhne hned."). A když se k tomu přidají skvělí herci počínaje Janou Hlaváčovou, jejíž postava se snaží přistupovat k životu se stoickým klidem ("Děkuji Vám, nepotřebuji nic....Tohle je můj život, já jsem ho ještě nevzdala") i když ji to úplně nejde, přes Jiřího Valu coby šoféra, jež má pocit, že "když vyjede z brány, má nad sebou jen nebe a střechu od kabinu" a konče filosofujícím Josefem Vinklářem („Na silnici jako v lásce, tam taky nikdy nevíš…“). Jako bonus jsou tu pak mladí Tatjana Medvecká s Jiřím Lábusem, jejichž jiskřivý dialog rozhodně pobaví ("já jsem se dokonce modlila, abych se zamilovala do někoho, s kým bych mohla mávat.....", "já už jsem úplné mávátko"), i když se opět dotýká i vážných témat jako je vztah dcery k otci ("Tys ho měla rád?...Hůř já mu věřila") či volby životního partnera. (27.07.2018)

Tvrdím téměř u všeho (co se týká nejen lidí, ale i věcí), že není důležitý obal, ale obsah. Tento filmový skvost se dá přehrát na čemkoliv a pořád to bude skvost. Bohužel i v nejlépe vybavené moderní televizi, když budete vidět nejakčnější, nejdražší a nejvýpravnější film ... a já nevím co ještě, tak pokud tomuto obalu nedáte kvalitní obsah nikdy to nebude "Dobrý film".... Výprava nezaručuje ještě koukatelnost a naopak. Jen u těch nenákladných filmů to tak nebolí. Jinak skvěle odvedená práce našich předních herců. (19.10.2014)