Dina

SPOILERY!! Film o holce, co se poté, co zabje svoji matku, začne chovat jako největší kráva pod sluncem. Dostane chuť na sex, tak si na někoho skočí. Někdo řekne, co se jí nelíbí, tak mu za to rozbije držku. A kupodivu jí to všechno v tehdejší patriarchální společnosti ještě prochází. A týhle píče mám celej film fandit? Doufala jsem, že na konci aspon chcípne a ona akorát potratí. Fakt hrůza. (24.04.2010)

Tak se na to podívejme. Jeden z prvních filmů dvojice Ole Bornedala s Danem Laustsenem. Už se zmíněnými jmény je jasné, že o podivnou atmosféru a dramatický koncert audia s vizuálem nebude nouze. Příběh však trošku pokulhával a pointu zde hledat moc nejde. Je to životopisný příběh strašně divné holčiny, která moc empatie nepobrala. Tím, že děj jen tak nenásilně plynul a sympatie jednotlivých postav nenabývaly kladných dojmů, si tento snímek získal mou určitou náklonnost. Zkrátka ten film byl natolik divnej a velmi lidsky (nelidsky?) podanej, tak jsem s hodnocením moc neváhal. Mnozí po hodině vypnou, jiní si užijí onen audiovizuální zážitek. Je ovšem potřeba mít na takový snímek náladu. (12.02.2018)

Příběh odehrávající se v Norsku v letech kolem 1860. Jestli si dobře pamatuji tak vyšlo to v té době jako kniha, možná podle skutečných událostí, a Bornedal jen napsal k příběhu scénář. Možná už dneska neplatí, ale v té době rozpočet tohoto filmu převýšilo vše co předtím vyšlo v Skandinávii. O Maria Bonnevie jen v superlativech, takhle silný drama, -a takhle zajímavý příběh vidím jen málokdy. 5/5 (29.11.2013)

Dina je Bohom zabudnuté a otcom nenávidené dieťa. Neni sa ani čo diviť, keď svojej mamičke nechtiac dopraje kúpeľ v lúhu, snáď od nej nikdo nemôže požadovať, aby dorástla do duševne vyrovnaného jedinca. Obzvlášť muži to s ňou zrejme budú mať ťažké, a mnohí by urobili lepšie, keby radšej dobrovoľne podstúpili vazektómiu, ako sobáš s Dinou. Však pán Depardieu? (05.11.2009)

Po hodině nechápavých pohledů jsme to s kámošem vypli a šli do ledničky pro plechovky piva. Toto byla jedna z největších blbostí, jaké jsem kdy viděl. Možná ovlivněn atmosférou očekávání nějakého vysoce hodnoceného filmu v jakési recenzi, možná jsem tehdy nebyl nalazen na spirituální zážitky v nitru dívenky, možná jsem to ale vůbec nikdy nechtěl vidět a možná je to opravdu blbost a tak na Dinu budu i vzpomínat. Nikdy víc. (07.02.2009)