Černočerná tma

Takhle nějak si představuju správné sci-fi. Opuštěná planeta se svými vlastními problémy. Skupinka vesmírných cestovatelů v krizové situaci. Jeden nejdřív kladný, potom záporný hrdina a jeden nejdřív záporný a potom kladný hrdina a k tomu všemu neznámá forma života, která kromě toho, že všem přítomným pěkně pije krev, taky i žere maso. Takhle se to prostě dělá. Nemá cenu příběh už ničím jiným překombinovávat (což se tak trochu stalo v druhém díle). (11.01.2012)

Vesmírná obléhačka a la VETŘELCI nebo pozdější DUCHOVÉ MARSU, kde si to musí partička hrdinů v odlehlém koutu vesmíru rozdat s přesilou tamních monster. Partička přitom obvykle nebývá kompaktní a spojit síly v ní musí ti hodní i ti, o kterých se předpokládá, že jsou zlí, ale ve skutečnosti jsou docela hodní (prostě poldové a sympatičtí zločinci jako v ÚTOKU NA 13. OKRSEK), nebo se v partičce musí vyskytnout aspoň jeden hajzl/zrádce. Děj pak bývá tradičně rozdělen na dvě poloviny, expoziční a atmosférotvornou a na akční. Zápletka o přistání na planetě s monstry, které se bojí světla, zrovna ve chvíli, kdy po 22 letech (doslova jako na potvoru) nastane zatmění hned tří místních sluncí, působí na jednu stranu jako vtip (a druhou velkou náhodou, na níž film stojí, je, že hrdinové přistanou zrovna poblíž zřejmě jediné výspy civilizace na celé pusté planetě), na straně druhé připomene klasickou epizodu z AKT X o vraždících světluškách v lese, kde podobně jednoduše postavená situace (světlo život, tma smrt, musíme přežít do rána) fungovala velmi dobře. A funguje i tu, podpořená řemeslem, nějakými těmi nápady a divokou kartou jménem Riddick, kterou si Diesel s chutí dává a chraplavě hláškuje, navíc zakomponovanou do dramatického trojúhelníku Riddick, polda a pilotka. Baví mě spíš ta expoziční polovina, jak se zhasne, vynoří se monstra a začne akce, zábavnost paradoxně klesá. Ve výsledku průměrné kinobéčko. (23.11.2015)

Dobře vystavěný příběh. Solidně natočeno. Diesel motorek své Vehicle Identification Number představil pro mne poprvé, o to však výrazněji. Okamžitě naskočil na korbu vejtřasky, převážejcící mé oblíbence přes zákopy zapomnění, byť se řada z nich vynasnažila své renomé v pozdějších počinech co nejlépe posrat. A on obzvláště. (17.05.2013)

Scifárna tohle není vůbec špatná. Vin Diesel tu sice moc nenamluví, a ani mi nepříjde, že by nějak extra hrál, ale je tu kurevsky drsnej, a to se do týhle posraný tmy dost počítá, jelikož ve filmu se s hlavními postavami vůbec srát nebudou, a to je na tom to hezký. Jinak je to teda klasický vymlátička, kterých je plno, jen s tou výhodou, že se všecko odehrává na planetě, na kterou se v životě nedostanu, a proto se mi na to tak hezky koukalo. Každopádně pokračování už tak drsný nebylo, možná taky tim, že Vin Diesel se tam dost změnil. Díky jeho drsnosti je právě tenhle film tak kvalitním, že se rozhodně u mě cpe na přední místa nejlepších sci-fáren co jsem kdy viděl, a kvalitní sci-fi je skutečně problém natočit, proto mě každé další těší, včetně Černočerné tmy. (04.07.2009)

Solidní temné survival dobrodružství, těžící především z režijní invence, charismatu hlavního hrdiny a výtečných technických fíglů. Přeživší postavy jsou pouze zběžně zkratkovitě načrtnuté, takže nám víc než základní psychologické rysy nenabídnou. Těžko se s nimi budeme nějak hlouběji ztotožňovat. Všechny navíc přebijí charakter nejpodstatnější a tím je Riddick alias Vin Diesel, který ma alespoň v této roli charismatu na rozdávání. Atmosféra je vynikající a zaujme rovněž výtečná práce se světlem a kamerovými filtry. Zde platí to pořekadlo, že méně je někdy více. Malý rozpočet, jednoduché téma (pár ztroskotanců skončí na planetě obývané vetřelci) a nakonec se z toho vyklube vcelku solidní a velice dobře koukatelné béčko. Škoda až přílišné přímočarosti příběhu a slabší (resp. příliš počítačově vypadající) vizuální efekty. (09.07.2006)