Monstrum - Příběh Jeffreyho Dahmera

Námět skvělý, obsazení také ale provedení podle mého trochu pokulhává. Téma mě opravdu zajímalo a vysoké hodnocení mě přesvědčilo abych se na tuto sérii podívala. Pravděpodobně jsem díky tomu měla moc velká očekávání, která ale nebyla naplněna. Zhruba do poloviny série jsem se ke každému jednomu dílu musela přemlouvat. Vůbec mě to nechytilo  a nebýt mé zásady, že se snažím vše dokoukat, tak bych to hned po druhém dílu vypnula a vykašlala se na to. Ale od 6 dílu se to docela pěkně rozjelo a konečně se divák dozvěděl o něco více informaci týkajících se samotného Dahmera a jeho motivů. Nicméně znovu už se na to asi nepodívám a mezi nadšené fanoušky se také nezařadím. (12.12.2022)

Osobně se mi dost líbilo, že na rozdíl od jiných filmů či seriálů, které se zabývají sériovými vrahy, se tenhle strikně nezajímal jen o samotného sériového vraha, ale šel mnohem hlouběji. Nejdříve se sice řeší jen Jeffrey a jeho život, dětství atd., ale po čase rozebírá i životy některých obětí, celkové společenské klima, systematické nedostatky vyšetřování, vliv rasismu apod., zkrátka Jeffreyho případ měl velký vliv na společnost jako takovou. Netflix to rozpitval do takové míry, až si všichni stěžují na to, že je to "roztahaný seriál" a "mohl být o polovinu kratší" a "je to jen další wokeism", což celkem potvrzuje myšlenku, že všechny milovníky true crime zajímá jen vrah samotný a nic dalšího. Ostatně tohle seriál víceméně kritizuje, protože v posledních dílech vidíme, že se z Jeffreyho stala jakási rocková hvězda - jeho obličej se objevil na předních stranách časopisů, někteří fanoušci mu posílali peníze, jiní se fotili před jeho bytem atd. Bohužel je tu velký paradox, že seriál dělá přesně to, co celou dobu kritizuje, protože tvůrci údajně vůbec nekontaktovali velkou hromadu reálných stále žijících lidí, kteří se v seriálu objevili. Představte si, že byste zjistili, že jste najednou postavou v seriálu, aniž by vám o tom někdo řekl a vrah, který vám zamordoval někoho blízkého je všude na všech billboardech - děsivé, co? (14.11.2022)

Když přijde na posedlost true crimem, inscenační nablýskaný torture porno je asi nevyhnutelnou konečnou inkarnací. K čemuž měl Murphy těžce nakročeno už v ACS Versace, dalším jakoby neuhýbavým vhledu do aberantní psychologie jednoho emocionálně vyhladovělýho gaye, rovněž hranýho metodou Full Retard. Pokud Murphy objevil svoje Téma, nic proti, jen si z něj tím ustavičným věšením na reálný tragédie dělá standardní uslintanej exploit, kterej nemá ani tu slušnost trvat 80 minut. Chvílema jsem bytostně toužila, aby tu kyselinu vstříkli do mozku radši mně. (06.03.2024)

Co na TOHLE napsat… fantastické s ohledem na autenticitu. Prakticky hned první epizoda popisuje události z 22. července 1991. Tedy člověk nemá pocit, že je co ještě moc vyprávět (vykecali vše hned na začátku). Už druhá epizoda, ale vše o čem bude zbytek vyjasní. Bude se poskakovat v čase. Dahmerovo dětství, první projevy úchyláren a pak si jako bonus střihneme dva kousky z května 1991. No vzhledem k tomu, že jich bylo celkem okolo 17ti, “zábavy” je na každou epizodu i po zbytek řady ještě dost (viz u jednotlivých epizod). Co mě jen překvapuje je ta perverzní fascinace explicitní prezentací “čtyřprocentní sexuality”, ale celkem drsné detaily (viz wiki) s tím související (“krvácení z konečníku”, “nahý na ulici”, atd.) se cudně zahlazují, ignorují a mírní. Prostě být homo je na NETFLIXu in, ale rozpíchaná řiť už ne… Každopádně dát si tohle jednu až dvě epizody se dá (jako hodina dějepisu zajímavé), ale dívat se bez mála DESET hodin na “umělecké zpracování” jeho duševní nemoci, to fakt ne. Obzvlášť když minimálně polovina stopáže je nastavování kaše a vycpávková nuda (poslední tři epizody šly prostříhat na 20 minut). Pozn.: To, že Peters (36 let) hraje někoho komu je 32 jestě OK. Ale že hraje i 17ti letého, je vážně debilita. (10.05.2023)

Výborná záležitost, tedy po té tvůrčí stránce. Chválím zaměření na postavu Dahmera jako takové, jednotlivé vraždy se odehrávají pouze buď mimo záběr či slyšíme pouze zvuky. Kdo čeká gorefest, bude zklamán. Navíc jsou tu scény či rovnou díly odehrávající se z pohledů obětí, jejich rodiny, či rodiny Dahmera - tenhle pohled z více úhlů někomu možná nesedne, pro mě je to výtečný krok. Co se týče diváka, podívaná to určitě není pro nikoho příjemná. Hlavně v první půlce, kdy je přibližováno Dahmerovo dětství či jeho přerod ve vraha. Jednotlivé scény jsou táhlé, takže nechají diváka v té nepříjemné atmosféře dost vymáchat. Ironické je, že člověk tak nějak doufá, že se Dahmer polepší a přepne do normálního (čti nevraždícího) člověka, ačkoliv je výsledek předem znám. Hodně za to může Evan Peters, jehož ztělesnění tohohle zmrda je dokonalé a každá scéna s ním dává smysl tenhle seriál vidět. Pomrknutí na Geina či Gacyho, přepokládám, není náhodné a další série by o nich mohly pojednávat. (02.02.2023)