Bitva o Alžír

Skvělý film o revolučním boji Alžířanů proti francouzské koloniální nadvládě koncem 50. let minulého století. Vše důležité o organizování a začátku revoluce, o jejím průběhu i konci. "Nejtěžší práce nás čeká, až revoluci vyhrajeme", říká jeden z alžírských vůdců na začátku bojů. A měl jistě pravdu. Moc se mi líbilo i podrobné zobrazení strategie "systému". Byla velmi propracovaná, disponovala neomezenými možnostmi, byla takřka dokonalá a stejně ... Dokumentární podoba filmu mi nevadila, protože jeho kvalitu vidím jinde. Podobných filmů se moc netočí. (20.05.2017)

Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Pseudo-dokumentární, černobílý, věcně objektivní válečný snímek o alžírském terorismu, alžírském povstání a později alžírské revoluci. Krutost, zabíjení, ale také odhodlání a rozhořčení - na obou stranách francouzsko - alžírského konfliktu. Film podobných témat a kvalit jako pozdější a známější filmy Gándhí, nebo Černý jestřáb sestřelen. Trailer (ČSFD): http://www.csfd.cz/film/124195-bitva-o-alzir/videa/ (08.04.2012)

Rozhodovat se mezi žabožroutskou civilizací a alespoň nějakou prosperitou a hřejivou, středověkou náručí militantního Islámu je vskutku dilema, které může "správně" rozlousknout snad jen banda Alláhem posedlých a dokonale vypláchnutých cigošů. Nu což, dobře jim tak! Stádo ovcí smutně bečící pětkrát denně k východu si asi nic než bitch, tu a tam nějaký ten hladomor a tolik demokratickou Šariu nezaslouží! A navíc mají tenoristé kde kontraalt složit a spoustu hezky vybavených, tréningových hřišťátek, v nichž mohou nerušeně cvičit mačkání rozbušek u těch jejich bombovních vestiček. Rozhodně se ale nenechte odradit sem tam nějakými těmi pogromky na bělochy, pořád je to krásné místo, kde lze strávit príma adrenalinovou dovolenou v prostředí kulturních, tolerantních a nábožensky vzdělaných lidí. Každopádně film je to strhující, sugestivní, realisticky působící a překvapivě ukazuje bez nějakých příkras obě půlky prdele. (31.10.2012)

Pontecorvo nenechává nikoho na pochybách na čí straně jsou jeho sympatie, přesto se však úspěšně snaží o zachování maximální míry objektivity - zvěrstva obou stran jsou zobrazena s nečekanou otevřeností, oběti pumových útoků na obou stranách jsou stejně tragické a hodné soucitu. Ani plukovník Mathieu není podán jako nějaká bezcitná stvůra, ale jako francouzský vlastenec a zároveň pragmatik, který dělá profesionálně svoji práci, přičemž účel světí prostředky. Stejně přesvědčivě a s porozuměním pro jejich postoje jsou zobrazeni členové FLN. Z některých scén tohoto i dnes nesmírně aktuálního snímku (kati v kápích popravující gilotinou alžírského odsouzence, ženy rozmísťující bomby mezi nic netušící civilisty atd.) doslova mrazí, k jejich mocnému účinku značnou měrou přispívá i nezapomenutelná hudba, kterou spolu s E. Moricconem napsal sám režisér. (17.11.2007)

Takřka reportážním způsobem natočené dokumentární drama, mapující krvavé události spojené se vznikem samostatného státu Alžír. Italský film, sic natočený za finanční podpory alžírské vlády, zůstává ve svém vyznění velmi objektivní k oběma zúčastněným stranám, jak k revolučnímu hnutí, tak francouzské kolonialistické vládě. I tak bylo tohle dílko ve Francii po mnoho let zakázáno. Snímek v celku důsledně upozaďuje politickou rovinu problému a staví do popředí utrpení a strádání civilního obyvatelstva uprostřed anarchií zmítaného města. Nejde jen o sledování detailního postupu teroristických útoků a následných brutálních represí, ale i o myšlení a psychické tlaky, kterým je civilní obyvatelstvo ve vypjaté atmosféře vystaveno. Rodina, přátelství, víra, svoboda a sebeobětování, se stávají synonymem motoru života každého člověka. Významný je blízký pohled do života některých důležitých postav, aniž by některá strhávala přehnanou pozornost (Ve filmu hrají většinou neherci.). V hlavní roli tak zůstává po celou dobu válka se všemi svými důsledky. Dramatický ráz jednotlivým scénám přidává originální hudba, na které se krom známého komponisty Morriconeho podílel i sám režisér Pontecorvo. Významný film, který připomíná, že historie se stále opakuje. (01.04.2012)