Režie:
Kristoffer BorgliScénář:
Kristoffer BorgliKamera:
Benjamin LoebHudba:
Owen PallettHrají:
Nicolas Cage, Julianne Nicholson, Michael Cera, Tim Meadows, Dylan Gelula, Dylan Baker, Jessica Clement, Lily Bird, Star Slade, Kaleb Horn, Liz Adjei (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Nenápadný vysokoškolský profesor Paul (Nicolas Cage) se ze dne na den začne objevovat ve snech milionů lidí po celém světě a stane se tak globální celebritou. Rázem se mu začnou plnit všechna jeho přání, ale také pozná, jak vysoká je cena slávy. Nicolas Cage podává životní herecký výkon v dokonale zábavné společenské satiře. (Aerofilms)
(více)Videa (1)
Recenze (294)
Český překlad tentokrát naprosto padnoucí, jelikož se dá použít jako hodnocení v pozitivní i negativní konotaci a takový rozpůlený dojem jsem si z kina odnesl i já. V prvních minutách filmu se rozjede poměrně kreativní přehlídka, kdy velmi zajímavý námět je na plátno převáděn v podobě nápaditých scén, příjemných, přirozených a uvěřitelných dialogů za pomocí skvělého Nicolase Cage... Nicméně jediné, co v podobném duchu přetrvá i v dalším průběhu filmu je právě snad jen výborně hrající Cage. Člověk si najednou uvědomí, že kreativita a hravost se poměrně rychle vytratí, potenciál námětu z pohledu vyskytování se hlavní postavy ve snech ostatních je vlastně trestuhodně nevyužitý v první i pozlomové fázi, chování a charakter postav se mění s každou scénou, dialogy často padají ke groteskní neuvěřitelnosti, která ale v návaznosti na první část filmu moc nefunguje ani v nějaké satirické rovině. Jednotlivé střípky myšlenek a minipoint jsou fajn, ale celkové vedení příběhu a jeho vypointování (pokud se to tak dá nazvat) je táááák obrovský líné, až mě to naštvalo. Jakoby spoléhalo na oslnění diváka námětem a (nepřevratnými) myšlenkami o pokrytectví a lehkosti ztráty nabité slávy. No, tak oslnění se nepovedlo... 5/10 ()
Od princezny Marušky po Freddyho Kruegera, aneb zebří beta samec vyveden bez vlastního přičinění ze stáda a následně dravými šelmami zahnán zpět.. Alegorický vůz slávy ozdobený její opojnou hodnotou, zaplacenou cenou a rychle nastupující pomíjivostí přijíždí se zajímavým střihem, který si hraje s orientací diváka v čase a prostoru, allenovským vkladem podzimních konverzací a pár scénami, které údajně některé nutí vypíchnout si oči a já nevím proč (profesor Matthews prdí na nevěru). Myšlenka závěrečné dohry je zjevná, ale otázkou je, jestli byla na místě.. V rolích s prvky autoreflexe to Cageovi v poslední době sluší (a tím nemyslím to, že vypadal jak Honza Nedvěd).. ()
Borgli má výborné nápady, ale nedokáže je dotáhnout. Oproti Je mi ze sebe špatně, které bylo až iritujícím způsobem agresivní a stupidní, je novinka o stupeň rafinovanější. V první polovině, která soustředěně pracuje s civilností, trapností a Cageovou hereckou masterclass, jde dokonce o jednu z nejlepších černých komedií, které jsem za poslední dobu viděl. Bohužel jakmile Borgli roztáhne křídla a začne skrze sny satirizovat cancel culture a influencerské vakuum, působí najednou naprosto bezradně a bezzubě. Cageův profesor je naštěstí tak fascinující a nejednoznačná postava člověka, jejíž vina spočívá především ve slabošsky skrývaném egoismu, že se film nikdy úplně nerozpadne. Ale tam, kde měl praštit do zubů, se spíš tak po švédsku vytratí a zanechá za sebou odér nervózního prdu z bez debat nejlepší scény. ()
"Nejlepší film roku s perfektním originálním nápadem, skvostným hereckým výkonem Nicolase Cage. Slovníková definice filmu od studia A24, s přehledem režijně zrealizovaná hříčka s dokonalým komediálním timingem, která ale umí zabrnkat i na temnější struny," bych napsal, kdyby tvůrci v závěrečných patnácti minutách - po scéně na školní besídce - divně nepřehodili výhybku a film tak nevyšuměl do ztracena. Je to škoda a nedokážu si to úplně vysvětlit, koncovka fakt působí, jako kdyby Borglimu došel čas a nezvládl tak napsat a natočit vyvrcholení, které by si zbytek snímku zasloužil. Přesto tam pětihvězdu napálim, letos jsem na ně byl poměrně skoupý a Dream Scenario i přes to zaškobrtnutí ční vysoko nad běžnou okolní produkci. PS: Kristoffer Borgli je pro mě objevem roku - doporučuju i jeho předchozí film Sick of Myself, který je také o člověku, který touží po pozornosti, a bizarním způsobem se mu jí dostane. ()
Sem tam se stane, že se i Nicolas Cage potká s rolí, která je jako stvořená pro jeho herecký projev. Tohle je přesně ten případ. Zábavná směs komedie, satiry a hororu sice má originální námět a dlouho oplývá řadou zábavných scén (např. erotická scéna mezi Cagem a Dylan Gelulou má pointu, jakou jsem rozhodně nečekal, jakkoli se tam hodí), ale nakonec se přece jen ukáže být nedotaženou. Škoda té bezzubé satiry a nevýrazného závěru, takže přinejlepším 70%. ()
Galerie (46)
Zajímavosti (15)
- Plešatý muž, ze kterého si utahují hosté během večeře, že vypadá jako Paul (Nicolas Cage), je ve skutečnosti Marc Coppola, bratr Nicolase Cage. (HellFire)
- Nicolas Cage pridal scénu stalkerov do scenára na základe incidentu zo skutočného života. (Arsenal83)
- V New York Times napísali, že kvôli erotickej scéne medzi Paulom (Nicolas Cage) a Molly (Dylan Gelula) si "možno budete chcieť dať vypichnúť oči". (Arsenal83)
Reklama