Hřbitov pro cizince

To nic, Pepo. To je jen castingový přehmat. Tenhle televizní film není až tak důkazem toho, že zažitý komik Josef Dvořák nemůže ztvárnit pevnou charakterní roli, i když se na něj zvyká zle nedobře. Dvořák hraje v rámci možností docela dobře, ale rázem byl nesympatický až protivný. Jeho vysloužilý pilot postrádá zajímavý náhled. Do toho to utahané, v podstatě nulové tempo. Přitom ostřílený režisér Jaroslav Dudek nezahálí a po celou dobu produkuje zdatný experiment spočívající v průniku do duše jednoho vitálního komika, ale zkrátka uniforma Dvořákovi neladí, do toho ty jeho uši a umělcův trpitelsky roztrhaný výraz. Nepřišlo mně to vůbec působivě zahrané. Další podobně zaměřená role už samozřejmě nemohla následovat. Vzhledem k laciné televizní produkci je ošizena i výprava. Dokáži si představit film v lepší úpravě, kdy se mohlo přidat množství divácky atraktivních lokací, případně nějaká ta akční scéna, i když u scenáristy Hubače, je něco takového scifi. Krátce po listopadu, kdy se úplně rozpadla tvůrčí a umělecká infrastruktura, film mohl působit jako návrat k televizní kvalitě. Po téměř čtvrt století od uvedení filmu na obrazovky, už to tak nevidím. Je však zvláštní, že film mám spojený jen s Dvořákem, přitom v něm hrála celá plejáda skvělých českých herců, ale ani jednoho si nevybavím nijak markantně. Tenhle post-war film se táhne jako žvýkačka, nemá úplně nemožné aranžmá, pro celé pojetí příběhu je vlastně vyhovující, ale mně připravil jen rozvleklou nudu s hercem v hlavní roli, který do role válečného veterána ani příliš nepasoval. Jak už jsem naznačil, jednou vodník, navždy vodník. 10% (19.05.2015)

Tak na tenhle film si moc dobře pamatuji. Příběh zde není moc důležitý, jako jak herci a tvůrci CT, komicky rychle obrátili kabát, za bolševika mu pokorně sloužili, a náhle na ně v cizině koukám, jak hrají protikomunistické postavy, a říkám si to jsou ale děvky, a dělají z toho bezostyšně ctnost....Jak se po čase vlivem osobních změn, i změn ve společnosti náhle mění můj pohled na téže film, či knihu....A zde jsem překvapený, že nyní už to vidím jako dobrou nadsázku, která byla typická pro první fázi socialismu v ČR. Nyní to vidím (17.11.2013) jako velmi nadprůměrný film, a tak z jedné hvězdičky jsem změnil hodnocení na čtyři. Báječně jsem si přitom zazpíval i dobové šlágry české i anglické. (19.05.2011)

Velmi silný příběh o síle přátelství, lidské hrdosti, vojenské cti i malosti brzy po válce, skvěle ztvárněný Jiřím Bartoškou a překvapivě skvělým Josefem Dvořákem, kterému vážné téma hezky sedlo. Vyvrcholení příběhu bylo velice působivé a dojemné. Škoda jen televizního formátu, protože toto téma by zasloužilo celovečerní film (jeden podobný získal dokonce Oskara). (23.05.2011)

To se musí vidět, ale nevím, jestli to dnešní teenageři osloví. V každém případě by to měli vidět. Ano, takové to bylo a po zhlédnutí je mně strašlivě hořko a smutno. Už nikdy víc a souhlasím s gogo76, že by tohle téma stálo za to zvěčnit v nějakém větším měřítku na filmové plátno jako vzpomínku na dobu, kterou by už nikdo, kdo k tomu nějak přičichnul, nechtěl nikdy v životě vrátit. A je celkem jedno, jestli to Rudolf zahrál možná až příliš komisně. 563 jmen ! (03.03.2017)

Kdysi při premiérovém nasazení jsem z tohohle dílka byl nadšenej, dnes už tolik ne. Jedno se ale musí nechat - tenhle film vstupuje do dějin televize jako jeden z mála skutečně hodnotných hereckých výstupů Josefa Dvořáka. Je logické, že tahle tématika se po roce 1989 v dramaturgii musela nutně objevit, ale s odstupem častu se mi to zdá až příliš černobílé a přitažené za vlasy. Co se týče vyrovnávání s minulostí, s podobnou tématikou a od stejného scénáristy je mi bližší Zámek v Čechách. (04.12.2011)