Režie:
Otakar FukaKamera:
Josef HanušHudba:
Jiří ŠustHrají:
Slávka Budínová, Jiří Adamíra, Vladimír Šmeral, Danuše Klichová, Drahoslava Landsmanová, Josef Bek, Valerie Kaplanová, Ladislav Mrkvička, Karel Urbánek (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Hlavní postavou je tu penzionovaný kriminalista Václav Gaudl, který si začíná všímat podezřelého chování elegantního manžela své neteře Hedviky. Požádá svého přítele, podplukovníka Mácu, aby mu zjistil, kam profesor Horáček jezdí ve vypůjčeném taxikářském autě. Horáček je finančním expertem podniků zahraničního obchodu a přednáší na vysoké škole, Hedvika pracuje jako redaktorka v nakladatelství. Žijí si nad poměry, nejen díky svým profesím, ale také díky dědictví po bohatém otci Hedviky. Bydlí ve velké vile, mají dvě auta, chatu. Žena, která se snaží udržet si manžela, netuší, že má mladou milenku, jejich podnájemnici Danielu, s níž po přednáškách odjíždí na chatu. Když se Horáček rozhodne rozvést, ztropí Hedvika hysterickou scénu při níž nejprve prohlásí, že se nikdy nerozvede a nakonec způsobí nehodu, při níž zahyne mladá stopařka. Hedvika přemluví manžela, aby z místa nehody ujel. Muž to udělá protože netuší, že ho žena vyfotila, když táhl mrtvolu do křovin. Profesor Horáček se rozhodne pro radikální řešení. Chladnokrevně připraví a provede vraždu... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (75)
Jedna z řady těch českých černobílých detektivek, na níž se vždy ráda podívám. Je tam dobře vykreslen vztah dvou úspěšných lidí, majetných manželů. Stále hezký žádoucí chlap a cílevědomá stárnoucí manželka. A do toho mladá holka. Manželský trojúhelník se všemi očekávanými i nečekanými zvraty včetně zabití stopařky a následně vraždy. Ač se některým klišé film nevyhne, psychologie postav mě bavila. Dominovala nad dějovou krimi linkou. ()
Lidsky a dost uvěřitelně napsaný příběh, kde se chvílemi napětí dá krájet a pořád se šroubuje výš a výš, až jsem si říkal, kdo koho zabije - motiv by měl skoro každý na každého. Zajímavá mi přijde scénografie. Měl jsem zvláštní pocit z kulis a rekvizit, prostě ze života, který film ukazuje - takový pocit hojnosti - všichni jsou bohatí, mladí a sexy, mají obchodní kontakty se západem, jezdí západními auty a bydlí v luxusním baráku. Přitom byl film natočen za normalizace. Hudba se povedla - úvodní znělka mě zaujala tak, že jsem se rozhodl vidět celý film. ()
Film jsem viděl nejméně pětkrát a na červeném tlačítku si ho občas k vínkendovému lenošení rád znovu pustím. Líbí se mi pořád víc. Pohled do života socialistické smetánky na pozadí věčného tématu muž středního věku a vysokého statusu vs atraktivní mladá žena. Nemám ve filmech moc rád p. Šmerala, ale zde je OK. Vedle p. Adamíry film zachytil pro budoucno sexy pí Klichovou. ()
Některé filmy mi utkví v hlavě a já s údivem zjišťuji, že i po týdnu po shlédnutí na film stále myslím. Tohle se mi stalo i se Svědectvím mrtvých očí a já poté navýšil hodnocení o jednu hvězdičku. Asi proto, že příběh (nepovedené manželství, nevěra a pokusy o zoufalé řešení) je vlastně ze života a že se pravidelně odehrává v nesčetných manželstvích. A hlavní hrdina Jiří Adamíra podal opravdu skvělý výkon. ()
Zatloukat, zatloukat, zatloukat... občas si ale zatlučeš hřebík do rakve vlastního štěstí. - - - Chtěla jsem vidět nějakou krimi, snesla bych i trochu té psychologie, počítala jsem s tím. Ale tohle mne prostě nechytilo a obávám se, že vina nebyla (jen) na mé straně. První třetina se vlekla fakt nezáživně, pak sice přibylo trochu toho napětí, ale všechno bylo zase tak zoufale předvídatelné! Ráda bych se mýlila, ale myslím si, že filmy s opravdu vygradovanou kriminální zápletkou, filmy skutečně napínavé, neřku-li thrillery, v české kinematografii prostě chybí! ()
Galerie (13)
Zajímavosti (10)
- Horáčková (Slávka Budínová) má na náhrobku napsáno: „To jenom tajná křídla se ve mně zvedla.“ Jedná se o fragment z této lyrické básně neznámého autora: „Neplačte pro mne příliš, kdybych umřela jednou, to tajná křídla jenom se ve mně tiše zvednou. Ač zůstanu tu s vámi, už přec se budu měnit a v jiný svět se vhroužím vysoko nad váš zenit. To skončila je bolest, jen utrpení těla, však moje velká láska, ta s tělem nezemřela. Ukryta byla v srdci, jehož kůra teď taje. Zůstává mezi vámi a ve vás zraje.“ (sator)
- Autor hudby Jiří Šust použil některé hudební motivy z tohoto filmu také ve snímku Vesničko má středisková (1985). (gug)
- První samostatný film režiséra Otakara Fuky. (M.B)
Reklama