Vždyť jsme jen jednou na světě

Místy až moc velká taškařice s prvoplánovým humorem (což by nemuselo vadit, ale v první půli často to, co mělo působit vtipně, bylo dost trapné). Mohlo to být slušné moralizační drama, nebo běžná romantická veselohra Abych mu nekřivdil, tak pár vtípků se našlo. # příběh 7 | hudba 5 | humor 2 | akce 1 | napětí 0 | pustil bych si znovu 4 (11.12.2011)

Ďalšia pecka od Franka Capru. Hromada nádherne napísaných a zahraných postavičiek medzi ktorými sa sa stráca dokonca aj šarm Jamesa Stewarta. Filmu síce dosť dlho trvá pokiaľ sa úplne nakopne ale keď sa mu to podarí tak je to úplná paráda. Tá kombinácia absurdného humoru, veľkých tém ( aj keď samozrejme už po takmer 80. rokoch to občas pôsobí naivne), sociálnej kritiky a rodinnej drámy je neodolateľná.Film, ktorý trhá bránicu aj slzné kanáliky. 9/10 (12.06.2015)

Já to tušila. Jsem prostě Caprova holka, jeho filmy mě totiž vždycky dostanou. Tohle je sice můj třetí Caprův snímek, avšak můžu říct, že jak jsem si nikdy neoblíbila žádného režiséra natolik, abych musela sledovat jeho filmy, tak s Caprou se mi to stalo. Láká mě čím dál tím víc. I když hned na úvod řeknu, že tohle pro mě není nejlepší Caprův film, musím jít s hodnocením setsakramentsky vysoko. Protože TO konečně přišlo. Capra totiž opět namíchal tak lahodnou pohádku s tak milými postavičkami, okořenil to velkou dávkou vtipu a svým režisérským umem, až jsem se místy hlasitě smála, sem tam měla slzy na krajíčku a taky přišel ten úžasný pocit mrazení v zádech (zde ze samé radosti). Už jsem ani nedoufala, že se to v dohledné době nějakému filmu podaří. Ale Capra to se mnou holt umí a dostal mě tam, kam chtěl. (06.04.2012)

"Žijete jako ve filmu od Walta Disneyho!" Hodněkrát mě během sledování napadlo, jak by asi dopadl současný remake. A zjistil jsem, že hodně špatně. Tenhle krásný idealismus a optimismus se do dnešních dob zkrátka nedá převést - je to něco, co je na jednu stranu zcela ukotveno ve své době, ale právě díky tomu můžeme ten příběh prožít bez shovívavého úsměvu na rtech. Všechny ty trhlé postavičky dokáží do člověka nalít pozitivní energii a může nám být jedno, že přesně odhadneme, jak příběh skončí. V těchhle Caprových sociálních pohádkách je zlo vždycky poraženo, žádný jiný závěr by neměl šanci fungovat. A mimochodem, grimasy Edwarda Arnolda jsou k nezaplacení! (21.11.2010)

Typickej Capra, docela i s originální zápletkou, a opět pozitivní, přinášející dobrou náladu a nadhled. Často se tomu říká naivita nebo idealismus, ale ono se prostě s takovýmle idealismem žije líp a pokud se dá s tim žít, tak je to přece i docela reálný. Takže díky za Capru a všechny jemu podobný. (14.11.2006)