Vesnice

Jeden z filmů, který má natolik rozdílná hodnocení, že je lepší nic dopředu nečíst (nejlíp ani jméno režiséra :) a udělat si úsudek v klidu sám.... Zdejší komentáře od stupidních (KevSpa) až po oslavné (Tosim - ale máš skoro ve všem pravdu :) ukazují, že Shyamalan nenatočil film pro všechny, ale jen pro ty "správně naladěné". A to bych mu zazlíval nejmíň, protože já byl evidentně naladěn na správnou strunu.... (24.03.2005)

Po Šiestom zmysle, Vyvolenom a Znameniach je Osada doteraz Shyamalanovym najvýraznejším vykročením novým smerom (i keď určité náznaky bolo možno badať už predtým), pretože jeho najznámejší trademark - "šokujúca záverečná pointa" tu po prvýkrát nie je konečným výsledkom priebehu predchádzajúceho deja, ale "iba" prostriedkom (čo môže valnú väčšinu divákov sklamať a vyvolať aj pochybnosti o reálnosti jej uskutočnenia...). Prostriedkom metaforickým, slúžiaci režisérovi príbehom vyjadriť tú "druhú, hlbšiu a skutočnú" pointu resp. myšlienku filmu - skúmanie ľudských vlastností, citov a morálnej čistoty vedúcej miestami až ku kritike spoločnosti. Vo výsledku je film jedným veľkým zrkadlom - "oknom do duše" nastaveným, nám ľudom. Tento motív prechádza takmer celým filmom (napr. výtvarné riešenie všadeprítomného lesa sa postupne mení v závislosti na vnútornom stave hlavných postáv a hlavne režisérovo cameo svojím nasnímaním celú symboliku zrkadlenia iba posilňuje a prehlbuje). Pozornosť sa tentokrát sústreďuje na analýzu najsilnejšieho z ľudských citov - LÁSKU, ktorá je zároveň aj motorom všetkých udalostí. A práve Láska dodáva nielen záverečnej scéne silný katarzný moment, ale zároveň robí Osadu doteraz najdojímavejším Shyamalanovým filmom. P.S: Ak si chcete tento film čo najlepšie užiť, ignorujte trailer snažiaci sa Vás presvedčiť, že ide o ďalšiu typickú Shyamalanovku. (17.09.2004)

M. Night Shyamalan je mistr point..díky kterým jsou jeho filmy zajímavé.. ale proboha, co ta nálepka horor? to že se tam občas mihne červený plášť s přezdívkou "Ti co se o nich nemluví" se mám jako začít bát??.. Vesnice rozhodně není špatný film, i když první polovina filmu o tom nenasvědčuje.. proto děkuji za druhou část, přesvědčivý výkon Bryce Dallas Howard, výtečnou hudbu a zdařilou pointu :-) (17.10.2009)

Pořádně nevím, co si o filmu myslet. Za prvé musím uvést, že jsem dopředu znal první pointu a dost by mě zajímalo, jestli bych se bez její znalosti díval na film lépe nebo hůře. Vysvětlení se mi opravdu zdá trochu přitažené za vlasy (i když ne tak jako třeba u Vyvoleného). Některé scény mi přišly trochu slabší (nahánění v lese), jiné byly ale natočené výborně a nápaditě. Pokud bych to spíš bral tak, že film je hlavně o atmosféře a ne o příběhu, je spíše o lásce a ne o hororu, tak by mi to přišlo celkem dost povedené. Jenže to „hraní si na horor“ to podle mého stahuje trochu dolu. Herci byli dobří, jen Brody mi tam moc neseděl. Kamera byla výborná a hlavně věc, která se na té atmosféře podílí neskutečnou měrou a mnohé scény na ní stojí: naprosto fantastická hudba Jamese Newtona Howarda. Když to tak po sobě čtu, je to dost nejasná, rozporná směs pocitů – takhle přesně ovšem na mě film působil. (25.04.2005)

Jaksi naočkován všeobecnou skepsí, která zchvátila i tábor režisérových věrných, jsem se Vesnici prvoplánově vyhýbal, kudy jsem chodil. A dnes vím, že to byla chyba, neboť je to první Shyalamanův film, který má opravdu něco do sebe, tedy něco více než jen výtečné technické provedení a pointy, které po prvním odhalení omrzí. Pointa Vesnice je tušitelná od první chvíle, stejně jako je patrná snaha indického čaroděje postavit svůj film spíše jako psychologickou studii než lekací thriller. Zajímavá hra s náznaky, barvami, charaktery, náznakovost, úsečnost, místy personalizovaný vypravěč, to vše dodává Vesnici nádech poutavosti a vytváří atmosféru, která není strašidelná, spíše napjatá a tajemná. Uzavřená společnost "spravedlivých" skutečně působí podivně, jednotlivé charaktery jsou posunuté, narušené, nezvyklé. Jejich interakci pak Shyalaman trefuje tu skvěle (výtečná milostná scéna Lucius / Ivy), tu hůře (zbytečně škrobené dialogy "starších"). Občas zaskřípe scénář, to když se chápe příliš velkých slov tam, kde by stačilo mlčet. Shyalamanův boj o nový výraz, který by se oprostil od tradičních klišé je úporný a i díky závěru úspěšný. Nelze ale říci, že stoprocentně přesvědčivý, spíš rozkolísaný a nevyrovnaný. Ale musím znovu opakovat, mezi Shyalamonovým lahůdkářstvím pro masy a Vesnicí je nadějný rozdíl. Snad se ho pan režisér nezalekne. (31.10.2005)