Final Cut

Řada výhrad v komentářích ohledně nevyužitého potenciálu filmu má samozřejmě racionální jádro, nicméně mé nízké hodnocení vychází ze samotné podstaty scénáře. Nápad je totiž zpracovaný nesmyslným způsobem. Takhle by technologie popsaná ve filmu v reálném životě nefungovala. Její využití by bylo úplně odlišné, zabývaly by se jí tajné služby, armáda a podsvětí. Ondřej Neff měl v Ikárii dlouhá léta rubriku Zakázané technologie, kde si pohrával s podobnými nápady a s humornou nadsázkou líčil jejich historii v lidské společnosti. Myslím, že tenhle vynález by do kategorie Zakázaných technologií určitě spadal. Na první pohled je zřejmé, jak obrovská rizika pro společnost i jedince přináší a zcela určitě by byl oficiálně zakázán. Implantovat něco takového svému dítěti je stejně rozumné jako mu implantovat nebezpečnou výbušninu - a spíš mnohem nebezpečnější. Scénář je zkrátka postavený na vodě. Celkový dojem: 40 %. (02.06.2009)

Scénář: Omar Naim .. To je jako všechno? povzdechl jsem si když začaly běžet závěrečné titulky. Velice zajímavé, originální téma skrývalo mnohem větší potenciál, než jaký nakonec ukázali tvůrci tohoto snímku. Natočené je to velice solidně, atmosféra je hutná, temná a Tylerova hudba spolu s výbornou kamerou a slušnou režii vše jen umocňuje. Jenže scénáristická plochost a konečná prázdnota je velmi citelná a uzemňuje snímek jen do průměrných pokusů o zajímavý thriller z blízké budoucnosti a jejich výdobytků (oční implantát). Je to škoda, ale je to tak. 55%. (06.04.2006)

Final Cut je takový nenápadný filmeček, také je celkem jednoduchý, přímočarý, předvídatelný. Alespoň tedy pro mne zprvu byl. Někdo může považovat tato konstatování jako negativa, ale já je protentokrát za ně nepovažuji, neboť za oním vším se skrývá znepokojivé poselství, které je umocnováno těmito aspekty. Poselství o naprosté ztrátě intimity, o nechtěném sebeobnažování se, o zlu, o odpuštění, o tom jak si naše imaginace dokáže přibarvit (doslova) některé životní okamžiky, aniž bychom to tušili, o subjektivním prožívání, o sebeklamu .... Takže se vlastně dá říci, že Final Cut není vůbec "jednoduchý", nýbrž propracovaně navrstvený a zhuštěný eleborát zajímavého děje a myšlenek. Problém nastává ve chvíli, kdy si člověk uvědomí, že tohle všechno jaksi rychle vyšumělo bez nevelkého emocionálního vkladu. Protože Final Cut je až přespříliš odtažitý, lehce a rychle plynoucí, takže diváku nedá šanci se s ním ztotožnit natolik, aby něco zásadního pocítil, ono je to dosti akademické (stejně jako můj komentář). Možná to byl záměr, v mém případě to však snížilo hodnocení ze **** na *** 1/2 a to se mi stává opravdu málokdy. (27.05.2005)

Zajímavý sci-fi námět (implantát nahrávající život od narození, "přikrášlování" vzpomínek po smrti) nachází oporu ve spolehlivém výkonu Robina Williamse, scénář však závažné morální či etické (ani žádné jiné) otázky sotva letmo nahodí (demonstrace), protože namísto jejich prošetření se hlavní postava, střihač, honí za traumatizující událostí svého dětství. Jako by chyběla tak třetina materiálu… 50 % (09.02.2024)

Skvělý film s hodně odfláklým koncem. Robin Williams zase exceloval a i když neměl tolik prostoru jako třeba v Express fotu tak stejně dokázal, že je role osamělých intelektuálů jsou šité přímo na něho. Hudba byla pěkně načasovaná a dokonale dokreslovala atmosféru filmu. Škoda jen toho konce ten je fakt "hovadskej" a dost odfláklej. Lepší konec a bylo by to za plný počet, i bez něj jde však od silně naprůměrný film! (30.01.2006)