Breakheartský průsmyk

Je to už léta a v hlavě mi utkvěla scéna s poctivě rozšmelcovanými vagóny při pádu z mostu (dnes by to všechno bylo generováno digitálně) a Bronson při rvačce na střeše rozjetého vlaku (vzpomínka trochu ztrácí punc, když si člověk uvědomí, že to byl dost často dubl) - po nedávném opáčku je jasné, že o moc víc zajímavého tam toho není a že se tím pádem dalo z námětu (a při těch kvalitních možnostech výpravy) vyždímat daleko víc. 60% (18.08.2019)

Docela dobrý, ale aby jsme podobný nervák mohli vůbec zažít, museli bychom do vlaku hlavně nasednout a to v zemi, kde vlakovou dopravu ovládá sexy firma České dráhy, a.s. není až tak lehké. Jako důkaz nechť poslouží tyhle dva příběhy, které se staly v srpnu 2008 a volně tak navazují na předchozí příběhy mnou uveřejněné u filmu Přejezd Kassandra. Praha; Hlavní nádraží; 8:10 - hlášení nádražního rozhlasu : "Vlak do Českých Budějovic bude přistaven na nástupiště číslo 6." 8:13 - Příchod na nástupiště číslo 6. 8:14 - Ověření podle tabule zda vlak skutečně přijede na nástupiště číslo 6. 8:28 - Přeplněný péron nervozně vyhlíží na nástupišti číslo 6 příjezd vlaku do Českých Budějovic. 8:29 - hlášení nádražního rozhlasu : Vlak do Českých Budějovic je připraven z nástupiště číslo 3 k odjezdu, prosím ukončete nástup. Praha; Smíchovské nádraží; 7: 50 - Osobní vlak do Berouna bude připraven k nástupišti číslo 1 /odejzd 8 :00 /. Osobní vlak do Zruče nad Sázavou bude připraven k nástupišti číslo 1 / odjezd 8: 05/ . Rychlík do Plzně bude přistaven k nástupišti číslo 1 / odjezd 8:05 /. Nástupiště číslo 1 bylo během chvíle narvaný k prasknutí . Na dotaz kam jede ten jeden vlak co tam právě stojí odpvěděla výpravčí opravdu s noblesou pravé dámy "Těžko říct a já se tady na to taky můžu vysrat." (05.09.2008)

Knihy Alistaira MacLeana ze sedmdesátých let minulého století jsou kvalitou o řád níž než ty ze šedesátých. Breakheart Pass ale patří k těm lepším, i když je to jen taková krátká jednohubka (necelých dvě stě stran), kterou slupnete za jeden večer. O to víc zamrzí, že i když se scénář po většinu času drží věrně knihy, dojem kazí příšerně odfláknuté finále, protože filmaři neměli peníze na postavení pevnosti. Holt je to jen levné béčko, které ovšem potěší Bronsonem, Goldsmithovou hudbou, a špičkovou bitkou na střeše jedoucího vlaku mezi Bronsonem a legendárním americkým boxerem Archie Moorem. Už jen kvůli ní stojí film za vidění. (04.08.2012)

Celkom milé prekvapenie a určite pozerateľné nielen pre fanúšika westernu, pretože poväčšinu to skôr pripomína dobrodružné krimi a nebyť šerifa a indiánov v závere, tak by som to asi westernom nenazval. Keď sa zamyslím, tak som okrem slávneho Vtedy na západe asi iný western s Bronsonom nevidel, ale aj bez toho môžem tento film určite zaradiť k tomu lepšiemu, čo natočil. 70%. (07.12.2012)

Stejně jako u o sedm let staršího válečného filmu Kam orli nelétají, i zde najdeme v titulcích jména scenáristy Alistaira MacLeana a producenta Elliotta Kastnera. A oba snímky jsou si v lecčems podobné, především zaměřením na dobrodružný příběh a dějové zvraty, kterým rozumí a dokáže je vyřešit jenom hlavní postava. Atmosféra v první části mi připomněla Vraždu v Orient Expressu, když ale počet mrtvol začne růst exponenciální řadou, vyšetřovací linie odbočí stranou a začne se bojovat, střílet a zápasit s nožem na život a na smrt. Ve výsledku mi z toho vychází napínavé a odlehčené westernové dobrodružství, které vás postupně vtáhne a nepustí. (30.12.2011)