Akce v Istanbulu

Jako...na tohle lidé dobrovolně chodili do kina? Vždyť i hlavním propagandistům a žroutům socialismu muselo být jasné, že tahle další z nud k posrání udělá jen medvědí službu. Třetí hvězdičku za posledních pětadvacet minut filmu, jak tady psal honajz? Snad sekund, ne? Každému je asi jasné, že reálná práce tajných služeb je jiná, než jak popisuje jakýkoliv snímek od Jamese Bonda až po Ethana Hunta, ale i unylost je oproti tomuhle veledílu akční. Odpad jak vyšitej. (27.10.2020)

Tak tohle je fakt hodně podivnej film. Většina děje se odehrává kdesi v baru v západnim Berlíně, kde se scházej samý agenti a plánujou tam nějaký supertajný akce. Jinak je to nechtěná komedie, na který mě nejvíc ze všeho zaujalo to, že se v Istanbulu vůbec nenatáčelo. Ještě je docela zajímavý herecký obsazení, ale to je opravdu asi tak všechno. Další z řady zcela zapomenutejch hovadin, který můžete vidět jedině na kanálu CS Film... (14.12.2008)

Oficiální text distrubutora sliboval mnohé, Chřástalovu jednu hvězdičku jsem si vyložil tak, že se film jen nepotkal s náladou na estébácký kecy. Vyložil jsem si to špatně. Brzy po slibných titulcích se ukazuje, že se Čechovy nepovedlo navodit to, co je jeho nejsilnější zbraní alibiovské série: třídní uvědomělost s elegantním nadhledem. Akce v IstaNbulu je jen sáhodlouhou přehlídkou fízlů a špízlů z obou stran opony, kterou jen výjimečně přerušuje nechtěně humorná scéná - jako když Peterlka, langleyovská verze Krakonoše, směňuje na heslo info před pražskou výlohou s příliš barevnými košilemi. Po nadhledu ani památky. Čech to ale neměl jednoduché. Kamera se bojí každého výhledu z okna, který by nutně prozradil, že zahraniční výprava se jednoduše nekonala. Pozadí nezajímavého případu tedy představuje zoufalá nuda dřevotřískových interiérů a lepších socíkovských motorestů a restauračních zařízení. Ze své role není s to vytřískat kapitál ani univerzální charismat Lukavský. Ostře řezaný double-agent čpí charakterním komoušem na sto honů, schopnost unikat podezřením ostříleného důstojníka CIA, který ale vypadá jako slovenský bača, nic fakticky nepodpírá. K pousmání je i nepolapitelná spojka se slovenským přízvukem. Dvojka krytá zelenými mužíky v pražské centrále svými kecy hravě zajistila, že jsem byl ochoten držet pěsti wurstovito-náckovitým postavičkám ze spolkové rozvědky. Punc největšího frajera inkasuje Cupákův britský agent, jenž provozuje česky vyhlížející bar, inkasuje marky v macatých ruličkách od kohokoliv, ale není s to si vytrhat obočí. Jestli jsem si z filmu něco odnesl, tedy poznatek, že většinu českých herců netřeba na Němce maskovat. Uspávadlo. (26.10.2014)

Nejsmutnější na tom je, že se člověk dívá na špionážní drama a nejlepší na celém filmu je hudební doprovod…To je k zamyšlení! Než se člověk probere všema těmi špióny – kdo je kdo, kdo s kým peče a proti komu, je víc jak polovina filmu v prdeli a vy už stejně nevíte, jak to bylo na začátku. Sem tam se uskuteční nějaká ta „kruto přísná naháněčka, nebo sledování“ u které málem usnete, abyste se dočkali „nervy drásajícího finále v letištní hale“ – no ty vole, to si dělali snad prdel. Neskutečné množství dialogů, téměř nulová akce, velké množství známých tváří a hlavně NUDA… (15.08.2020)

Koncem roku 1975 se estébák Minařík vrátil ze svého působení ve Svobodné Evropě a koho jeho hrdinská mise chytla za srdce, mohl se dorazit v kině u špionážního filmu. To byly nervy! (nezapomenme, že automobilová honička neměla konkurenci, Jamese Bonda tehdy do kin nějak zapomněli zakoupt, či co). Agent české rozvědky Halva sice nerozumoval o bombách v diverzantském radiu, ale i tak potěšil socialistického diváka jemnou elegancí, se kterou lišácky vodil za nos celé ústředí berlínské pobočky CIA. Jak řekl zadumaně šéf americké pobočky "Vždycky jsem si myslel, že mám patent na myšlení..." Hm..ale když narazíte na lepšího protivníka... (28.04.2011)