Sladká svoboda

Tentokrát si Alda strihol klasickú komédiu o natáčaní filmu v malomeste. Nedávno som videl podobný film od Mameta State and Main a ten mi pripadal o trochu zábavnejší. Ale stále mám pocit, že sa tento vďačný námet nejak filmárom nedarí poriadne vyťažiť. Tie neustále rozpory medzi umením o ktoré sa pokúša scenárista, alebo v tomto prípade autor knižnej predlohy (Alda), ktorému ide o historickú vernosť a komerciou o ktorú sa snaží režisér (Saul Rubinek). A tak sa celý film preťahujú o priazeň hlavných hercov, ktorí majú rozhodujúce slovo. Občas sa nájde celkom vtipná scéna. Paradoxne ale skôr tá v ktorej sa Aldova postava háda so svojou matkou a vtipných situácii z natáčania je tu pomenej. Aj tie romantické línie fungujú na pol plynu. Herecky ma tiež nikto nestrhol a všetci predvádzajú figúrky, ktoré už hrali aj x-krát predtým a lepšie, takže ako celok je to priemer na jedno pozretie. 5/10. (29.05.2020)

Alda je oprávněně znám jako nevšední dramatický umělec ztělesňující svou Múzu jako obzvlášť moudrou a vzdělanou dámu, která své až nesnesitelně působící přednosti dokáže prohřívat a zlidšťovat až vichřičně uličnickým smyslem pro humor. Nemilosrdný glosátor odvrácených tváří soudobé americké skutečnosti si ve SVOBODĚ všímá povrchnosti a hlouposti továrny na sny v "Holých vodách", jak si mekku světového hraného filmu přejmenoval kdysi Jiří Voskovec. Nápaditý příběh nekonvenčního milostného čtverce z exteriérového natáčení látky z amerických dějin je zarámován do úsměvného nadhledu hned několika roztomile praštěných protagonistů. Neméně mile a vlastně až blízce působí i americké maloměsto, kterého se od našich poměrů zas tak moc neliší. Schopnost ukazovat velikány z jejich lidských vlastností a sdělovat až třaskavinové skutečnosti jako úsměvná pohlazení nikdy nevede u tohoto v soukromí příkladného muže ani v jeho herecké, ani v režisérské poloze k zpovrchňování tématu, obcházení nesnadných míst či zlehčování toho, co je méně lichotivé. Přidáme-li k tomuto ohňostroji kladů ještě schopnost sebeironie a až živočišnou potřebu vlastně neustálého sebeshazování, dotváříme tak anatomii formy i obsahu tohoto nezapomenutelného vědoucího úsměvu, jemuž opravdu nic lidského není cizí s jednou podmínkou - že to pobaví jak publikum, tak autora a aktéra. (15.06.2009)

Sice by si někdo mohl myslet, že si Alan Alda zavdal příliš velké sousto, když napsal scénář, režíroval i hrál hlavní roli, ale v tomto případě je to určitě výhoda, protože si to autor může udělat tak, jak si to sám představoval. Osobitý humor Aldy mi opravdu sedí, takže prostě musím chválit, protože to byl kouzelný filmeček. (04.05.2010)

Alda se vždy něčeho dotkne a pak rychle od toho běží na druhou stranu. Je tu moc linií, které se neskládají v celek. Stereotypní vztah dvou stárnoucích profesorů je opepřen příjezdem filmových hvězd, jenže když má dojít k vyvrcholení všech peripetíí, Alda to vyřeší odrhovačkou a Caineho vyprávěním. Přitom by stačilo to míchání dvojic propracovat, jenže do toho všeho tu máme vztah Michaela k matce a naprosto zbytečné kočkování kaskadérů s komparsem. I Bob Hoskins je tu navíc. Sladká svoboda je sled více či méně povedených scének na téma život na maloměstě kontra svět filmu. Scénář za dvě hvězdičky, ta třetí za Caineho a jeho etudy s helikopterou, šermem a autem. (23.11.2010)

Výborná komedie v režii Alana ALDY mě nemohla nechat chladnou. Bavila jsem se výborně, protože Alan ALDA se nabál ukázat, že si americká filmová tvorba nějakými "přehmaty" v historii nedělá těžkou hlavu. Toto zjištění dost vysvětluje, proč jsou v některých histor.filmech v produkci USA nějaké neomluvitelné "libovolné kreace". (09.05.2009)