Světla velkoměsta

Snímek má dvě naprosto jedinečné části. Úvod, který u mne nejen vyvolal salvy smíchu, ale zároveň mi přišel jako vynikající satira, jež se odehraje na prostoru několika málo minut. Chaplin v jediné scéně zesměšní nabubřelost, podlézavost, přehnaný patriotismus atd. Druhou jedinečnou částí je závěr. Pozdější Chaplin je sice dojič citů a slziček, ale Světla velkoměsta končí fantasticky, neboť závěrečné scéně schází doslovnost. Divák je vržen do velmi patetické situace, která navíc zavání klišé, ovšem ve chvíli, kdy má dojít k rozuzlení je film utnut. A zklamané očekávání vykoná své. Že by se zde inspiroval Aronofsky se svým Wrestlerem? :) (26.01.2010)

Absolútny skvost celosvetového filmu. Na City Lights je najdôležitejšia téma a spôsob akým sa opisuje, než vtipnosť a neviazaná zábava, ktoré sú len vítaným bonusom naviac. Toľko nedoriešených vecí s pribúdajúcim záverom nenájdete hádam ani v mysterióznom trileri, nieto ešte v romantickej komédií, ktorej žánrový presah je nespochybniteľný. Krásne krásne aj z formálneho hľadiska, ale najmä, za prácu s postavami a ich viacúčelovému využitiu, v tom bol Chaplin majster. Viac tu: http://www.9em.sk/film-svetla-velkomesta/ (03.06.2014)

Tento první Chaplinův snímek z kraje 30. let, se nese ve znamení vzdoru vůči zvukovému filmu. Ačkoli zvukový film se objevil již v roce 1927 a z počátku se na něj hledělo s rozpaky, začátkem 30. let již byl zvukový film považován za jedinou alternativu dalšího vývoje kinematografie. Chaplin se této změny velmi obával. Jádro jeho publika tvořili skalní příznivci němé grotesky, které on byl králem. Proto se rozhodl němého filmu držet a vydrželo to tak až do roku 1940, kdy uvedl svůj film DIKTÁTOR. Film SVĚTLA VELKOMĚSTA je skvělým obrazem doby společenské sociální krize. V roce 1929 nastal krach na New Yorské burze a až do roku 1932 se trh soustavně propadal. Nedostatek pocítili všichni. Ohromná nezaměstnanost a sociální nejistota. Dojemný příběh tuláka Charlieho tak v tu dobu všichni prožívali. Chudák hrající si na boháče ne z důvodu, aby oslnil, ale aby potěšil svou milovanou, aby pomohl. Je až neuvěřitelné, co všechno byl za tímto účelem ochoten drobný pán s buřinkou podstoupit. A pro lidi bylo milé poznání, že takoví lidé mezi námi existují. Se slepou bezmocnou dívkou musel soucítit každý. Skvělý motiv. Hezky poskládaná groteska s romantickou linkou, velmi vkusně a nekonvenčně zakončená. 90% (12.08.2011)

Skoro to vypadá, že Chaplin ve Světlech velkoměsta především oprášil některé prozkoušené situace a gagy, neboť mi byla řada situací velmi povědomá z jeho krátkých grotesek. Přidaná hodnota tkví v tom, že jim dal čistější a propracovanější tvar (co si budeme nalhávat, v roce 1915 měl do filmaře Chaplin ještě daleko) a provázal dojemným příběhem, nad nímž pokaždé žasnu. Takto se strefit do mého emočního ustrojení a přitom nebudit zdání kalkulu je s ohledem na chatrnost té historky (zápletkou bych to nenazýval) obdivuhodné. Vidět toto v roce 1931, tak asi brečím jako želva, že němý film definitivně odchází. Přitom u Chaplina je to z velké části otázka určité nostalgie, které jeho filmy (a tento spolu se Světly ramp zvláště) obklopují – díky tomu se k nim vracím zas a znovu. (02.10.2005)

Na většinu grotesek z němé éry se nevydržím koukat. To však neplatí pro Chaplina. Jeho filmy zůstávají vtipné i po desetiletích. Síla jeho osobnosti dokáže připoutat i dnes. Jeho skvělá pantomima, pohyby a choreografie, to je něco co se opravdu jen tak nevidí. V City Lights nelze neobdivovat například choreograficky perfektně zvládnutý boxerský zápas. Tento film je dokladem toho, že Chaplin je jednou z největších osobností dějin filmu. Jeho charisma působí i po desetiletích. (02.07.2007)