Moderní doba

Jedna z top Chaplinoviek. Síce dej je ... ako to povedať ... skromný, je to niekoľko skvelých, ba až nadčasových gagov (drogy, či Chaplinova kritika spoločnosti). I keď tu je pár pomalších pasáží, film nie je nudný - ale zišlo by sa prestrihať. V tomto filme sa Chaplinovi podarilo množstvo gagov, dokonca by som povedal, že čo sa týka gagov je to jeho najlepší a najucelenejší film (z tých čo som videl). Skvelé je aj herecké obsadenie - hlavne jeho sexy partnerka (s imho nadčasovým vzhľadom ;)). Stručne: veľmi dobrá komédia. (14.05.2006)

Poslední Chaplinův film, ve kterém ztělesňuje postavu tuláka. Všeobecně je za jeho první zvukový film považován Diktátor z roku 1940, nicméně už v tomto snímku se Chaplinova hlasu dočkáme. Film, ve kterém je celá řada geniálních gagů, nebyl zpočátku vůbec úspěšný. U publika propadl a uznání se mu dostálo až po nějaké době. (14.03.2007)

Aktuálne štyri hviezdičky dávam Modernej dobe takmer so sebazaprením. Je to nepochybne mimoriadny film, ale dosť zostarol a v niektorých chvíľach mi pripomínal zvetralé pivo. Gagy nepôsobili, ako prirodzená súčasť deja, ale ako vsadená dekorácia. Nábeh na ne bol pomalý a tak som počas sledovania mal občas dlhú chvíľu. Ale napriek všetkým možným výhradám tam bolo množstvo neprehliadnuteľných veľkých epizód, tradične dobre zahraných a nezabudnuteľných. Málokedy a málokomu sa podarí taký záverečný filmový obraz, ako Chaplinovi v tomto filme. (04.09.2015)

Uměl to někdo lépe než on? Natočit film o uspěchanosti doby před bezmála stoletím i dnes příjemně aktuální nedokázal v té době nikdo. Charlie v hlavní roli vyditelně exceluje, ale ani příjemná Paulette Godard pranic nekazí. Ještě bych ostentativně vypíchnul takovou maličkost - Chaplin ani tentokrát nepromluvil, svůj hlas si schovával až pro naléhavé sdělení ve filmu Diktátor. (27.10.2005)

Přelomový film v celé Chaplinově filmografii znamená jeho definitivní loučení s němou érou a otevření dveří k té druhé, řekněme zralé. Hrůzy hospodářské krize třicátých let dnes, sedmdesát let poté, mohou působit krajně nepravděpodobně. Je však jisté, že tato krize, první paralelní krize modrých i bílých pracovních plášťů, znamenala mimořádný hodnotový i sociální otřes, který byl nadto zvětšován postupným prosazováním mechanického taylorismu i do mimoautomobilových a vněindustriálních odvětví (poslední srovnatelný otřes byl zaznamenán o 80-100 let dříve nástupem prvních moderních strojů). U nás asi nejlépe tyto skutečnosti vyjadřují dva filmy osvobozených: PUDR a BENZÍN a zejména SVĚT PATŘÍ NÁM. Mechanizace-zvěcnění a odcizení člověka, které s tím souviselo, nemohlo nevyvolat adekvátní rezistenci, živenou desetimilionovými zástupy nezaměstnaných a současně i stejuně vehementní protest lidské tvořivosti. Humor i satira, které se v MODERNÍ DOBĚ prolínají, nejsou tedy levné a anachronické, ale současně dobové i nadčasové (s určitým posunem se tato doba dnes může vrátit rychleji, než jsme s to si sami připustit). Toto dílo rovněž nesporně patří k absolutním životním vrcholům nejen Chaplinovým, ale i filmového umění vůbec. (01.03.2008)