The Seed of the Sacred Fig

The Seed of the Sacred Fig je komorní, ale silné rodinné drama. V první části se postupně seznamujeme se všemi členy rodiny. Jakým způsobem je ovlivňuje sociální dění v zemi, ale zároveň i osobnější změny, způsobené pracovním povýšením otce, což pro rodinu znamená větší opatrnost, ostražitost a uváženost v tom, s kým se stýkají, komu co říkají apod. Zdá se, že si rodina žije poklidným životem, až do dne, kdy musí ošetřit kamarádku jedné z dcer, která utrpěla vážné zranění, když se účastnila demonstrace. To rozpoutá první rozepře mezi matkou a dcerami, ale před otcem se vše tají… ten je v první části filmu spíš upozaděný. V druhé části sledujeme hon za pravdou o zmizelé služební zbrani. Pomalu se odkrývá charakter otce, který podezřívá své dcery a sklouzne k praktikám vyslýchání, které má osvojené z práce. Ve finále to pak trochu působí jako takový íránský Shinning. Tento přechod mohl být skvělý nápad, ale pro mě bohužel moc nefungoval, protože se postavy přestaly chovat logicky. Nechápu, proč to všichni zúčastnění nechali zajít tak daleko, jejich počínání mi nepřipadalo vůbec racionální, naopak bylo naprosto zbytečně vyhrocené. Kdyby se zkrátila první část filmu a dalo se víc prostor tomu, abychom hlouběji poznali postavu otce, možná by vše dávalo mnohem víc smysl. Přitom ale první část filmu je mnohem zajímavější, protože nastavuje zrcadlo společnosti. Odkrývá rozdíly mezi starší zásadovější generací, pro kterou je Bůh zákon, a mladou generací, která touží po větší svobodě, smysluplnějším systému a spravedlnosti. Kdyby toto bylo hlavním motivem filmu, myslím, že by měl mnohem větší a silnější dopad. [Festival de Cannes 2024] (25.05.2024)