Náhlý strach

Film postavený na herectví Joan Crawford a je to prakticky bez chybičky. Dokonale využitá krása a přednosti (oči) hlavní představitelky.  Klasický milostný pravoúhlý trojúhelník, kde se dva, ty podřadnější, vrcholy spiknou proti tomu, který svírá pravý úhel.   Hra na kočku  a myš začíná a kdo někdy viděl Toma a Jerryho tak ví, že si právě přečetl spoiler. Závěr je napínací delikatesa, kterou mi lehce pokazila jen lehce hysterická scéna u zrcadla, na druhou stranu dala dalšímu dění jiné grády. Není to čistých pět, ale to nehraje roli. (22.05.2024)

Čím více filmů s Joan Crawford vidím, tím víc propadám jejímu kouzlu a musím obdivovat s jakou noblesou a oddaností ke své práci přistupovala. V osobním životě asi byla velice rozporuplným člověkem, ale na plátně z ní vyzařuje všechno, co u novodobých "celebrit" postrádám. Náhlý strach je skvěle vystavěným snímkem, kde opojení z nalezeného štěstí vystřídá kruté vystřízlivění a Joan jsem věřil každý pohyb, každý výraz, každou kapku potu. Krom toho byla opravdu neobyčejně půvabná a šarmantní, slovo "krásná" zdaleka nevystihuje podstatu věci. Jack Palance naopak dokonale splnil požadovaný záměr a působil neobyčejně nechutně a zákeřně. Byl jsem velice zvědavý jak se ze sluncem zalité první poloviny stane avizovaný hon kočky na myš. Přeměna na zklamanou, nešťastnou a podvedenou nemohla být zahrána lépe. Bezradnost však netrvá dlouho a připravovaná odplata začíná nabírat obrysů. Ale nikdy nic nedopadá podle plánu. Každým coulem poctivá filmařina, na kterou je radost pohledět i 70 let od vzniku. (14.01.2022)

Spočiatku naivnejší priebeh si pripravuje pôdu pre našliapané finále. Žánrové zaradenie k hororu kvitujem, no patrí sem "len" pre desivosť, do ktorej vygraduje napínavý dej. Joan Crawford má na tom veľkú zásluhu, jej vystrašenosť pôsobí sugestívne a vypleštené oči už som chcel každú chvíľu začať zbierať z klávesnice notebooku, na ktorom som film pozeral. (21.05.2024)

S odstupom rokov mi už tá dĺžka neprekáža! :) Noirový trojuholník a mierne variovaná téma dokonalej vraždy: perspektíva obete a plánovanie z oboch strán. Herecky emočne šťavnaté, vizuálne nesmierne poctivé s krásnym nasvietením, od polovice mimoriadne napínavé s dokonalou gradáciou: mačka a myš v strmých kopcoch nočného Frisca za drásajúcej hudby Elmera Bernsteina. A tá posadnutosť časom a hodinkami! (26.06.2012)

Oblíbený film Françoise Truffauta, ostatně koho by ne...Ella Fitzgeraldová zase zpívá v You Turned the Tables on Me (Dostal ses mi na kobylku, tady "dostala"): "You used to call me the top / You put me up on a throne / You let me fall with a drop / and now I'm out on my own." Existuje ovšem ještě lepší přísloví: "Kdo jinému jámu kopá..." Lester Blaine získá Myra Hudsonovou jednak ze vzteku (neboť dříve popřla jeho vhodnosti pro roli milovníka) a jednak kvůli jejímu majetku. Mohl by s tím být spokojen, ale není. Odkudsi vykope svoji bývalou milenku a a dochází k prvnímu zvratu, možná důležitějšímu než ve druhém dějství. Příběh je jednoduchý, skládá se jen ze dvou zásadních rozhodnutí. V podstatě je to výhoda, neboť jeho jednoduchost umožňuje filmovým tvůrcům: hudby (s výpůjčkami od Igora Stravinského), kamery, režie, ale především (podle mě je to spíš výjimka) oběma hlavním rolím, nezávisle na sobě vyniknout. A divákům soustředit se na jejich finesy. Pozn.: V těchto typech filmu mě občas iritují rádoby vtipné, ale v podstatě hloupé dialogy typu: Myra: Remember what Nietzsche says "Live dangerously!" / Lester: You know what happened to Nietzsche? Myra: No, what? Lester: He's dead. (18.08.2019)