Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po jednom z divácky nejúspěšnějších českých filmů posledních let Cesta z města a netradičním dokumentu Z města cesta, přichází Tomáš Vorel s dalším celovečerním snímkem Skřítek. Režisér se tak po letech vrací k žánru grotesky, kterou jsme v jeho pojetí mohli vidět už ve filmu Pražská pětka v příběhu Výlet na Karlštejn z roku 1989. Vesnická rodinka, kterou známe z filmu Cesta z města se přestěhovala za lepším do malého města. Otec (Bolek Polívka) pracuje jako řezník v masokombinátě, matka (Eva Holubová) je zaměstnaná jako pokladní v supermarketu. Jejich dceruška (Anička Marhoulová) chodí na základní školu, ale technické předměty jí nejdou a nebaví, je nejhorší ze třídy a tak má neustálé problémy se svým třídním profesorem (Tomáš Hanák). Synáček (Tomáš Vorel ml.) zase studuje střední potravinářské učiliště, neboť otec z něho chce mít také řezníka. Avšak synáček je fyzicky slabý, navíc vegetarián, anarchista a kuřák marihuany, což je zdrojem věčných konfliktů s přísnou mistrovou (Ivana Chýlková) otcem i policisty (Jan Kraus, Petr Čtvrtníček, Tomáš Vorel). Otec na výchovu nestačí, zejména když je váben mladou sličnou řeznicí (Marika Procházková), ke které vzplane chtíčem nezřízeným. Ať se matka snaží sebevíc - navštěvuje kosmetické salony a psychiatry, manžel o ni zcela ztrácí zájem a nakonec se přestěhuje od rodiny k řeznici na ubytovnu. A tak matka kuje pomstu! A aby toho nebylo málo, motá se tu ještě jakýsi SKŘÍTEK, který vylezl z lesa a veškeré vážné situace obrací v absurditu a humor... Skřítek je groteska, takže dialogy jsou nahrazeny citoslovci, ruchy jsou stylizované a co neřeknou zvuky, sdělí divoká i infantilní, ponurá i mysticky zádumčivá hudba (MIG 21). Celý příběh je pestrou kaskádou gagů, skečů a tragikomických situací. "Troufám si tvrdit, že ve filmu není chvíle, kdy by se divák nesmál, nebo neplakal," říká režisér Tomáš Vorel. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (237)

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Tomáš Vorel .. Groteskní parodická kritika měšťáctví, mechanismů současnosti a mezilidských vztahů. Na devadesátiminutovou stopáž ovšem nestabilní. Co musím pochválit jsou herci, musel být určitě zajímavé vyzkoušet si v jednadvacátém století českou grotesku. Úroveň gagů je značně kolísavá a postava Skřítka nevyužitá neřku-li zbytečná. Chvílemi jsem totiž znuděně pokukoval na hodiny a čekal až se děj posune opět někam, kde bude bavit. A přiznám se, na mnoha místech se to dařilo. Vrátný Šteindler rulez. 50%. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Odvaha opravdu Vorlovi nechybí. V době, kdy do kina lidi nechodí ani na mluvené filmy, natočí grotesku. Těžko napsat víc, než že scénka výletu na Karlštejn z Pražské Pětky byla rozvedena do celovečerní podoby, samozřejmě pouze po stránce nápadu. Děj už s ní nemá co dělat, a ani moc s Cestou z města na níž trochu navazuje. Film je prostě o životě, tak jak ho známe, jen očima grotesky. A je to sranda k pohledání. Pro mne osobně je to 80 minut famózní zábavy bez jediného hluchého místa a je v tom všechno: nadsázka, drama, nostalgie, lovestory, teenageři, stáří, holky i chlast. No rock ´n ´roll od Mig 21 taky není k zahození. Herecké výkony vysoko nad průměrem dnešní doby. Jeden z mých nejoblíbenějších českých filmů....100% ()

Reklama

Red Meat 

všechny recenze uživatele

Sice musím ocenit Vorlovu odvahu natočit v dnešní době "němou" grotesku, nicméně z celkového výsledku mám poněkud rozporuplné pocity. V první řadě mi vadila nevyváženost scénáře - některé pasáže jsou nabité infantilním humorem pro žáky prvního stupně základní školy a jiné se snaží o psychologickou sondu dnešní společnosti. Je to jistě dáno tím, že režisér se chtěl zavděčit nejširší divácké obci od 5 do 105 let, ale film potom působí poněkud roztříštěným dojmem. Co mně dále hodně naštvalo, bylo všudypřítomné moralizování o tom, "jak jíst maso (potažmo zabíjet zvířata) je špatné", "chodit do McDonalda je ještě horší" a vůbec, že "jsme obětí konzumní společnosti". Sice je to všechno více méně pravda, ale forma, jakou nám to režisér vtlouká do hlavy, je dosti laciná. Nemluvě o tom, že konzumace marihuany a vandalismus jsou tu prezentovány jako téměř normální, nezavrženíhodné záležitosti. Celkem zklamala i hudba od MIG 21, na kterou nezapomněla upozornit žádná z reklamních kampaní, ale jež ve skutečnosti spočívala v neustálém opakování dvou, tří skladeb, což po takové půlhodince už notně leze na nervy. O kvalitě obrazu se raději nezmiňuji. Na druhou stranu herci, jak v hlavních, tak i v těch nejmenších roličkách, byli výborní, resp. přesní (tedy vtipní), což ale u "sklepáků" nemůže být žádným překvapením. Podtrženo, sečteno jsem se bavil, ale ne zase tolik, jak bych od režiséra CESTY Z MĚSTA a geniálního KOUŘE především, očekával. ()

alenka 

všechny recenze uživatele

vubec nevim, o cem to jako melo bejt, ale takhle rano u snidane je to prijemny film, ktery me prekvapil svou vyladenou grotesknosti. chylkova a holubova se opet osvedcily, a i scenky s omladinou byly zabavne i snesitelne poeticke. kdyby mel skritek dej, byl by skvelym filmem, takhle zustane ostemplovan jako pokus, ktery se soustredil vic na formu nez na pribeh. ()

Lennnnna 

všechny recenze uživatele

Byla bych ráda, kdyby mi někdo tu skřítkovu nesmyslnou postavu vysvětlil, já bych veškerý scény s tímto stvořením nemilosrdně vystřihla. To co se mu klimbalo na zádech byl choroš??? Jinak jsem kupodivu celkem spokojená, taková groteska to je dost odvážný a nutno říct, že i riskatní projekt (a já osobně jsem byla vskutku nedůvěřivá), ale na to, že za celých 90 minut postavy vlastně ani nežblebtnou je to poměrně zábavný. Jen ty jatka, brrr!!!! ()

Galerie (27)

Zajímavosti (6)

  • Na firemní stránce autora Skřítka Vorelfilm se píše, že rodina ve Skřítkovi je venkovskou rodinou z předchozího Vorlova filmu Cesta z města (2000), která se přestěhovala do města. Oba filmy jsou zcela odlišné, nijak na sebe nenavazují a totožnost obou rodin nelze přímo z těchto filmů ani vykázat, ani vyvrátit. Žádné stěhování není nikde zmíněno, ale ve Skřítkovi je naznačeno rodinnými fotografiemi, pro něž jsou použity venkovské záběry a sekvence právě z Cesty z města. Skladba obou rodin je stejná, rodiče dokonce hrají tíž herci (Holubová, Polívka). Toto ztotožnění je však popřeno pozdějším Vorlovým filmem Cesta do lesa (2012), který je volným pokračováním Cesty z města a v němž se ona rodina vyskytuje stále ve svém původním venkovském bydlišti. Každopádně autor rodinu ve Skřítkovi vtipně motivicky napojuje: V Cestě z města je otec soukromým zemědělcem a v jedné scéně provádí zabíjačku, ve Skřítkovi je zaměstnán v masokombinátě. Matka má ve vsi obchůdek s potravinami, ve Skřítkovi pracuje jako pokladní v hypermarketu. (Adam Bernau)
  • Částečnou předlohou nebo předchůdcem Vorlova Skřítka je krátká, rovněž Vorlem režírovaná groteska skupiny Mimóza, „Směr Karlštejn“, která je jednou z částí filmu Pražská 5 (1988). Začátek Skřítka na svého předchůdce jednoznačně odkazuje a především je oběma filmům společná celková forma napodobující klasické grotesky. Hlavní postavy tvoří podobnou, maléry stíhanou rodinu (s tím rozdílem, že ve Skřítkovi je jediný starší syn místo dvou malých), klíčovou postavou je v obou filmech záhadný poťouchlý skřítek, o němž ví pouze malá dcerka. V ostatním se tyto filmy liší, děj je pokaždé jiný. V obou filmech ztvárnila postavu matky Eva Holubová. (Adam Bernau)

Reklama

Reklama